Lednová valorizace penzí by mohla v průměru dosáhnout čtyř set korun

Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun, ale v červnu penze mimořádně stouply kvůli vysoké inflaci – v průměru zhruba o 760 korun. Do konce roku se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky ještě zhruba o stokorunu zvýší na průměrných 20 300 korun. S novoroční valorizací mají vzrůst o další čtyři stovky na 20 700 korun. Do valorizace se má započítat růst cen od února do června. Ten činil pro domácnosti důchodců podle Jurečky 1,3 procenta. „Tato částka půjde plně do základní výměry důchodů“ dodal ministr. Zásluhová část by se tedy tentokrát zvedat neměla.

Jurečka zdůraznil, že číslo 20 700 je odhad, je ale přesvědčen, že je přesný a poté, co statistici počátkem září zveřejní data o růstu mezd, postačí už jen dopočítat přesnou částku na koruny. Stát po valorizaci vydá na důchody třináct miliard ročně navíc.

Penze se na přelomu roku zvýší ještě podle současných pravidel, nikoli podle těch, která zavede novela čekající v Poslanecké sněmovně na třetí čtení. „Projednávaná novela nebude mít na valorizaci v lednu žádný vliv,“ ujistil ředitel odboru sociálního pojištění na MPSV Tomáš Machanec.

Novela by měla změnit výpočet výše valorizace důchodů tak, že by se zvyšovaly vždy o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd místo nynější poloviny. Zároveň návrh počítá se zrušením mimořádných valorizací, na které dochází při inflaci vyšší než pět procent. Nově by je měly nahradit dočasné příspěvky, které by neměly vliv na následující řádnou valorizaci. Součástí je i zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu.

„Cílem této novelizace je to, abychom už v tomto kroku přispěli k tomu, že důchodový systém bude v tom středně a dlouhodobém horizontu stabilní,“ zdůvodnil Jurečka. Odmítl, že by v důsledku schválení nových pravidel někomu penze klesla. „Garantujeme, že v rámci řádné valorizace, která bude ke každému 1. lednu, bude předcházející období plně pokryto o míru inflace a o jednu třetinu růstu reálných mezd. To je potřeba zdůraznit a odmítnout lži a nepravdy, které se ve veřejném prostoru šíří,“ uvedl.

„Kdybychom s tím něco neudělali, tak zajistíme sice penze stávajícím důchodcům, ale pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky už takové penze mít nebudeme. Proto je potřeba zatáhnout za tu záchrannou brzdu,“ uvedl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Opozice předkládá pozměňovací návrhy

Opozice nicméně vládu viní, že se snaží místo na svých výdajích šetřit na důchodcích. Například předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová řekla ve svém projevu ve sněmovně, že Jurečka vychází z myšlenky, „že důchodci se mají příliš dobře“. Nahrazení mimořádných valorizací dočasnými příspěvky nazvala „oloupením důchodců“.

Opoziční ANO podle člena sněmovního sociálního výboru Aleše Juchelky má několik pozměňovacích návrhů. „Návrhy ohledně valorizací, aby řádné valorizace byly o půlku reálných mezd – ne o třetinu, jak navrhuje vláda,“ nastínil. A s vlastními úpravami přichází i zástupci druhé opoziční strany. „Co se týče pozměňovacích návrhů, které jsem dala, tak zachovávají současný stav, tak jak ho známe dnes,“ sdělila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

 „Pokud někdo toto navrhuje, tak musí říct, kde se na to vezme,“ okomentoval výtky opozice zástupce výkonného ředitele IDEA Filip Pertold. „Kde se tedy pokryje ten deficit, který nyní už i přes zásah vlády, snížení mimořádné valorizace, (…) bude mít osmdesát miliard. Pokud někdo navrhuje zachování předchozího stavu, tak musí říci, jaké daně by zvýšil, aby výdaje na důchody pokryl,“ sdělil v pořadu 90' ČT24.

„Od opozice se dozvídáme a máme pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, že by důchodový deficit byl neustále zvyšován,“ komentovala místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). I proto se očekává, že významnější změny ve vládním návrhu neprojdou.

Kritický je k přístupu MPSV i ekonom Martin Potůček, který také předsedal jedné z bývalých komisí, které návrhy důchodových reforem připravovaly. Nemyslí si, že by na tom penzisté byli tak dobře, že by se měla vláda snažit omezit růst příjmů právě jim. „Trochu (Jurečka) zapomíná na to, že ve stavu legislativní nouze byla letos přijata úprava mimořádné valorizace, která z asi sedmi procent zvýšení, které podle tehdejší platné právní úpravy mělo být promítnuto do valorizace, snížila to procento na 2,3. Takže od července dostávají čeští důchodci v průměru o tisíc korun méně,“ poukázal. Připustil, že nepovažuje za příliš pravděpodobné, že by Ústavní soud tuto změnu mimořádné valorizace zrušil, možné to ale stále je.

Mimořádná schůze na začátku června k novele, která brzdí valorizaci penzí, byla jediným bodem programu. Trvala přes třináct hodin. Znovu se k návrhu poslanci vrátili minulý týden. Samotné druhé čtení, kde navrhovali a odůvodňovali úpravy, jim zabralo více než osm hodin. Nyní zákonodárce čeká finální fáze. Pro třetí čtení ale platí jiná pravidla – je možné jen ve středu a v pátek, a to vždy od devíti ráno do dvou hodin odpoledne. Jednací řád sice připouští možnost debaty i v jiných hodinách a dnech, není to ale možné ve chvíli, kdy jsou proti dva poslanecké kluby.

Finální projednávání poslance čeká ve středu – pokračovat ale zřejmě bude i v pátek. A předběžně se počítá i s variantou, že by se debata mohla protáhnout i do příštího týdne.

V září předloží ministerstvo reformu v paragrafovém znění

V příštím roce chce Jurečka na tyto změny navázat dalšími, které představil coby důchodovou reformu v květnu. Podle návrhu by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let.

Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Minimální odvody živnostníků by se měly v příštích letech navýšit. Náročné profese by měly mít možnost chodit do penze dřív. 

Jurečka v pondělí předeslal, že většina zákonů, které do reformy spadají, bude účinná od 1. ledna 2025, dvě až tři opatření ale až od roku 2026 nebo 2027. Podle Machance by měla jít reforma v září do meziresortního připomínkového řízení. „Takže tam bude k dispozici paragrafové znění, důvodová zpráva, veškeré dopady,“ podotkl. Vládě by měl Jurečka příslušné návrhy předložit do konce roku. Poslanci by se jimi měli zabývat v první polovině příštího roku.

Výdaje na penze se v současnosti zvyšují rychleji než příjmy státu. Loni na ně stát vydal téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Na konci května před letošní mimořádnou červnovou valorizací dosahoval deficit důchodového pojištění bezmála 30 miliard korun.

Podle Potůčka je ale mýtem, že by důchodový systém byl „průtokový ohřívač“, v němž by stát rozdával vždy jen to, co vybere na sociálním pojištění. „To nikdy nebylo. Pravda je, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se rozevírá a je třeba hledat další zdroje, pokud mají být důchody, jak je navrhuje vládní prohlášení, důstojné pro všechny,“ podotkl. Domnívá se, že vzhledem k tomu, že se kabinet zřejmě bude snažit svoji reformu za každou cenu protlačit, mohl by ji potkat osud té, kterou prosadila Nečasova vláda. Její klíčové části následující kabinet zrušil.