Tuny jedů v Polsku mohou ohrozit Balt, s čištěním pomáhají vědci z Liberce

  11:06
Při zběžném pohledu jsou to mokřady s lekníny a kosatci, po detailnějším průzkumu součást účinného systému, který likviduje nebezpečné odpady. Technologie vědců z Liberce čistí vodu v Česku i v Polsku – tam zabraňuje šíření toxické vody ze skládky.

Technologie, kterou projde skoro dvě stě tisíc tun nebezpečných odpadů, je bezúdržbová. | foto: LIFEPOPWAT/TUL

Osvědčená technologie Wetland+ vědců z Technické univerzity v Liberci, která na Karlovarsku ve velkém čistí vodu kontaminovanou nebezpečnými pesticidy, nyní pomáhá i sousedům v Polsku. Má zamezit šíření toxické vody ze staré skládky v Jaworznu.

Technologie, kterou projde skoro dvě stě tisíc tun nebezpečných odpadů, je bezúdržbová, nevyžaduje žádnou chemii a navíc krajinu obohatí o mokřadní systém.

Objev z Liberce rozloží toxické látky, zamořenou vodu vyčistí mokřady

„Podle průzkumů je na území Evropy podobně velkých skládek s pesticidními látkami, jako je ta v Jaworznu, okolo čtyřiceti a další desítky, nebo spíše stovky menších. Odhaduje se, že v Evropě a ve státech bývalého Sovětského svazu je to minimálně 250 tisíc tun lindanu a dalších pesticidních látek,“ upozorňuje Miroslav Černík, ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI).

Pod jeho vedením nasadil tým z CXI unikátní řešení v Polsku, a to v testovacím módu. Přináší dobré výsledky a zatím vykazuje asi 85procentní účinnost.

Technologie, která vznikla v rámci evropského projektu Lifepopwat, nenarušuje ráz krajiny, ale přispívá k její biodiverzitě. Nemusí se kvůli ní stavět budovy čističky a dokáže roky fungovat bez zásahu člověka. Reaktivní a sorpční pole s železem, rašelinou nebo dřevní štěpkou se dají schovat v úrovni terénu – podobně jako v Hájku na Karlovarsku.

Toxické vody jsou nebezpečné i pro Balt

Pilotní projekt Wetland+ zde začal před dvěma lety na výsypce starého lomu, kde jsou uložené odpadní látky z neratovické Spolany. Jaworzno je ve srovnání s Hájkem sice menší rozlohou, ale množstvím skladovaných látek ho mnohonásobně převyšuje.

„Je tam přes 37 tisíc tun lindanu a desítky tisíc tun dalšího odpadu z chemické výroby, který je pro člověka a další organismy toxický. Celkem je to 195 tisíc tun toxického odpadu, to představuje více než půl milionu metrů krychlových kontaminované zeminy,“ říká Černík.

Totalita ničila přírodu. Jedy u Semil hrozí dodnes i Praze, říká ekolog

Marcin Tosza, zástupce Městského úřadu v Jaworznu, se domnívá, že se tamní znečištění značně rozšířilo kvůli neúčinným právním předpisům v Polsku. Ty podle něj vyústily v dlouholeté zanedbávání ekologické zátěže a průmyslové znečištění v oblasti bývalého chemického závodu Organika-Azot se tak dostalo i za hranice.

„Silně znečištěné vody vytékající ze skládky se totiž vlévají do řeky Wąwolnica a odtékají dál z tohoto území. Jsou tak obzvláště nebezpečné i pro Baltské moře,“ dodává Tosza.

Rozsáhlé sanace zeminy bývají velmi drahé a jen těžko realizovatelné. Řešení vědců z CXI založené na mokřadním systému je dostupnější a mohlo by zmírnit negativní dopady podobných ekologických zátěží.

O technologii projevují zájem i na jiných místech Evropy, například potenciální zákazníci z Francie, Španělska či Portugalska, další využití najde Wetland+ i v Česku.

8. července 2022