Hledám byt. Suchá, Smutná, Janžurová ve hře o tom, že život není vždy takový, jak jsme si představovali

Současní třicátníci se potýkají nejen s praktickými problémy, jako je nízký příjem a nedostupné bydlení, ale i s existenciálními dilematy: jak naložit s vlastním životem, kdy a s kým založit rodinu, jak poznat, že nadešla ta pravá chvíle pro takto zásadní životní rozhodnutí? Mnohdy pak zjišťují, že se jejich život odvíjí úplně jinak, než si původně představovali. A to je právě případ hlavní hrdinky Cecílie.

Ve složité životní situaci

Cecílie se ocitla ve složité situaci. Nutně potřebuje sehnat pronájem, protože sdílené bydlení už je neúnosné. Na inzerát přichází ke dvěma starým sestrám, majitelkám domu, v němž je volný byt. Ženy působí na první pohled jako podivínky.

Lpějí na svých zvycích a zažitých stereotypech, diplomatické jednání jim není příliš blízké. Evidentně mají pevný a láskyplný vztah, zároveň z jejich promluv občas vylézají na povrch náznaky dávných křivd, nevyřčených výčitek, snad i jistá řevnivost.

Každá z nich má za sebou zcela jinou životní zkušenost: jedna prožila mnoho let v emigraci, druhá zůstala v komunistickém Československu a musela snášet všemožná příkoří. Ani jejich život se neodvíjel podle jejich představ...

Symbolický výstup po schodech

Výstup po schodech do podkrovního bytu nabývá postupně symbolického významu, mění se ve svého druhu iniciační rituál, díky němuž se možná Cecílie naučí dívat na život z trochu jiné perspektivy. Nevnímat všechny problémy jako zlo, ale jako možnost jiné životní cesty, která se nejspíš nebude shodovat s jejím původním očekáváním, a přesto může být naplňující a veskrze pozitivní.

O autorce

Dagmar Fričová je uměleckou šéfkou pražského A studia Rubín a na formování této divadelní scény se podílí nejen jako zkušená dramaturgyně, ale i dramatička. Autorsky je podepsána pod řadou úspěšných inscenací, jako je Smrtholka (divadelní adaptace románu Lucie Faulerové), Na konci století ryb, BurnOut aneb Vyhoř!, Lonely Horny Only, Thelma a Selma aj.

Hrdiny jejích her, které mnohdy vycházejí z literárních či filmových předloh, jsou vesměs lidé tápající, pochybující, hledající v životě smysl a naplnění. S ironií sobě vlastní popisuje jejich mnohdy tragikomické peripetie, sebezpytování a bilancování, prožitky a pocity, s nimiž se snadno mohou ztotožnit nejen příslušníci její generace. Hra Hledám byt jen její první prací pro rozhlas.