Letecká podpora se stala neodmyslitelnou součástí policejní praxe a integrovaného záchranného systému. Díky svým vlastnostem jsou vrtulníky předurčeny především k rychlým, neodkladným zásahům a v místech jinak těžko přístupných jinými dopravními prostředky.
Můžete představit, co je činností policejní letecké služby?
Vrtulníky policejního letectva, jejich posádky a další letecký personál byly 1. dubna 1987 u zrodu a zahájení provozu sanitního vrtulníku s označením Kryštof 1 na středisku Letecké záchranné služby pro území hlavního města Praha a Středočeského kraje.
Naším prvořadým úkolem je podpora policie a rezortu vnitra s celorepublikovou působností a poté také podpora integrovaného záchranného systému, zejména provoz záchranky v režimu 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Tu máme v Praze. V Brně-Tuřanech se věnujeme pátracím činnostem, či podpoře policie, monitoringu a tak podobně.
Na střední chtěla do stíhačky, teď pilotuje policejní vrtulník |
Jak vypadá běžný zásah z vaší základny v Praze?
Nejčastější zásah našich vrtulníků je pro potřeby policie. Pátráme po pohřešovaných osobách, pomáháme při pronásledování nebezpečných pachatelů trestné činnosti a tak podobně. Poté pak i v rámci záchranky zasahujeme u autonehod a dalších událostí, které vyžadují rychlý převoz raněných.
Za dobu naší existence se bavíme o tisících a tisících letech k vážně raněným, ale i například pomoc při převozu orgánů. Třeba nedávno se nám podařilo vypátrat a zachránit dvouletého hocha, který v noci utekl z domu a vydal se sám do lesa.
Jak takové pátrání vypadá?
Pokud si odmyslíme všechny potřebné úkony, včetně vydání rozkazu, tak jsme ve spojení s pozemním týmem, který je obvykle rozprostřený v rojnici. My ze vzduchu dokážeme pokrýt mnohem větší plochu a díky termokameře dokážeme pohřešovanou osobu vypátrat, pokud je stále na živu.
Nemate vaše přístroje třeba zvěř?
Termokamery, které máme na vrtulnících, mají velmi dobrý dosah a může se samozřejmě stát, že zvěř se zamění za člověka, ale většinou se nám to podaří rozlišit. A takto se to podařilo i u toho malého chlapce.
Jeho věk v kombinaci s chladným počasím byl stimul pátrat rychle a efektivně. Pozemní tým dělal co mohl, ale vrtulník je při podobném pátrání nedocenitelný. Někdo může namítat, že jde o drahý špás, ale uvědomte si při pátrání, jak rozsáhlá ta operace je. Vrtulník pak je nedostižným pomocníkem.
Letecká služba PČR a jeden z jejich hangárů.
Letová hodina je tedy levnější, než stojí pozemní tým?
Občas čtu na sítích i pod články řeči o tom, co kolik stálo. Uvědomte si, že vrtulník dokáže propátrat velká území, kam jinak musíte poslat desítky lidí. A ti potřebují podporu, vedení, je zde kombinace výjezdu záchranářů, hasičů a dalších složek.
Nám se toho kluka podařilo vypátrat za necelé dvě hodiny. Zachránil se tak mladý život, klučina, co má vše před sebou. Neměl žádná poranění, byl jen podchlazený. A to vše díky efektivnímu nasazení sil a leteckých prostředků.
Ale ne vždy končí pátrání dobře. Utkvěl vám nějaký takový případ v paměti?
Zasahujeme u těžkých autonehod, sebevrahů, srážek vlaků s osobáky, mnohametrových pádů, ale i zdánlivě banálních nehod. Ne vždy to končí dobře. Důležité ale je, že je pomoc dobře vyhodnocena a přijde včas.
Někdy ale přichází pozdě. I to je život a i to je naše práce. Případů by bylo mnoho, každý si nějakým způsobem pamatujete. Hodně citlivé jsou zásahy, kde jsou malé děti, miminka. Každý jsme rodič a samozřejmě to o to víc vnímáme.
VIDEO: Dohlížel, zachraňoval. Policejní vrtulník Mil Mi2 byl lehký a úsporný |
Jste zkušeným pilotem, létáte desítky let. Jak moc je náročná pilotáž za nepříznivého počasí, či jak vyhodnocujete, kdy letět lze a kdy už ne?
Máme samozřejmě nejčerstvější meteorologické zpravodajství, sledujeme pro nás důležité údaje a to nejen z místa, kde vzlétáme, to je tady v Praze na Ruzyni, tak samozřejmě i místo zásahu.
Vrtulníky snesou hodně, ale jsou samozřejmě limity a tím nejdůležitějším je ochrana a bezpečí celé posádky. Přes to nejede vlak a třeba i když jsem byl v situacích, které bych si ještě dovolil odletět, nejsem ve vrtulníku sám.
Hovořil jste i o hašení požárů. Jak se létá nad ohněm, když si vezmu v potaz, že právě vzdušné proudy jsou něčím, co vás drží ve vzduchu a ovlivňuje chod motorů?
Nemusíme chodit daleko. České Švýcarsko, tam zasahovalo několik našich vrtulníků a posádek, ještě před tím i rozsáhlé požáry v zahraničí. Je to samozřejmě těžké, mají limity, létat v takovém prostředí není jednoduché, ale to i s ohledem na potřebnou koordinaci.
České Švýcarsko se neslo ve znamení spolupráce mnoha posádek, včetně zahraničních strojů, pilotů, ale i letadel. Jak vypadal zásah v tak rozsáhlé oblasti?
Bylo to samozřejmě těžké. Střetávala se tady naše posádka, vrtulník ze Slovenska, soukromníci, ale především pak pomoc z Itálie v podobě hasícího letounu Canadair. Ten na oblast shozu nalétá jinak než my, prostě oni nemohou zastavit a stát ve vzduchu a tak bylo třeba koordinovat veškerý vzdušný pohyb.
Iniciativu převzala naše služba. Létalo se mnoho hodin denně a bylo třeba se točit. Každý chtěl pomáhat, ale má to své limity, včetně psychiky. Ale zažil jsem i mnoho dojemných chvil.
Jaké?
Na některých pozemcích bylo z větví a stromů poděkování. To bylo viditelné právě pro nás, ve vzduchu. Mnoho lidí děkovalo, někteří ale i až v okamžiku přímého ohrožení. Ale to bylo i při povodních 2002. Hodně lidí si nepřipouštělo nebezpečí, pak přišla voda a nakonec záchrana buď ze vzduchu, nebo ze člunů hasičů.
Pro nás, piloty, pak bylo i hodně smutné se dozvědět, že letoun, který pomáhal s hašením požáru naší vlasti, Canadair s italskou posádkou, se při pomoci v Itálii zřítil a posádka zahynula.
České Švýcarsko hasila i řada pilotů a strojů z policejní letecké služby.
Informace zasáhla i veřejnost. Lze si představit, jak bolestivé to může být. Se smrtí se setkáváte, ale je to asi jiné, když jde o kolegy...
Smrt každého člověka je smutná, tím spíš si uvědomujete křehkost lidského života, ale také to, že každý zásah je do značné míry rizikový. Musíte tak k tomu přistupovat a s tím počítat. Kolik se domů už nevrátilo policistů, hasičů, záchranářů... A potom jsou zde tací, kteří vás ohrozí svojí hloupostí a ignorací všech zákazů.
Koho tím myslíte?
Například dronaře. Neházím nikoho do jednoho pytle, ale ohrožení dronem, nebo i posádek zeleným laserem tu již bylo opakovaně. Já sám jsem zažil situaci, kdy přistáváte na dálnici, je zde nehoda, hasiči vystříhávají raněné z vozů a vy před sebou spatříte dron.
Nikdy nevíte, co to může způsobit i pro nás. Nemůžete v ten okamžik přistát, dopravit svůj tým, posádku bezpečně na místo, aby pomohla lidem.
Dokonce policie spustila kampaň, která na podobná chování upozorňuje. Hrozí vysoké postihy, včetně odnětí svobody. A pak laser, ten má dosvit mnoho kilometrů a může nenávratně poškodit sítnici. S tím mají zkušenost i dopravní piloti.
Muž ohrozil dronem záchranářský vrtulník. Byl jsem zvědavý, vysvětlil |
To je jistě nepříjemné a náročné a tak si dovedu představit, jak je důležitý odpočinek, relax. Jak trávíte volný čas? Pilotujete i v civilu? Létáte například v nějakém aeroklubu?
Nelétám, člověk si musí odpočinout a musí si umět odpočinout. Právě například při požáru v Českém Švýcarsku se řada našich posádek chtěla co nejdříve vrátit do vrtulníků, pomáhat, ale byl dán striktní odpočinek. Nejde létat mnoho hodin denně, několik dní za sebou. Můžete ztratit opatrnost a to by bylo fatální.
V armádě lze létat do pětapadesáti let. Striktně. Jak tomu je u policie?
U nás se může létat do pětašedesáti, pokud pilot nebo posádka vrtulníku splní všechny zdravotní prohlídky. Ty máme pravidelné, zahrnují i psychotesty. Já mám před sebou ještě pár let. Není to práce, je to život, poslání, něco, co je ve vás.
Máte dostatek strojů? Co případné modernizace?
Techniku, tedy vrtulníky, potřebujeme neustále modernizovat, potřebujeme další, nové, modernější, s vyšší kapacitou a to vše proto, aby bylo možné zachovat úroveň záchrany lidského života, nebo různé pomoci, včetně naší domény, policejní práce.
Když na nebi vidíte modrobílý vrtulník, nejspíš zrovna letíme zachránit něčí život. A ta rychlost zásahu rozhoduje o životě, nebo smrti.
