↗

U řečnického pultíku poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL), za ní stranické kolegyně Nina Nováková a Romana Bělohlávková, vedle ní po pravici předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová a místopředseda aliance Jan Gregor. Foto FB Pavla Golasowská

Poslanci předminulý týden poslali po místy vyhrocené diskusi do druhého čtení návrh na uzákonění manželství stejnopohlavních párů i protichůdný návrh, který by takovou praxi zakázal v ústavě. Stalo se tak historicky podruhé, obdobné odporující si návrhy poslanci poslali do výborů k dalšímu projednávání už v dubnu 2021 v předchozím volebním období. Tehdy jejich cestu legislativním procesem ukončily sněmovní volby v říjnu 2021.

To nyní sice nehrozí, přijetí manželství pro všechny po vzoru stále více evropských zemí — naposledy jej avizovaly Estonsko nebo Řecko — je však nadále krajně nejisté. Na druhou stranu, ani ústavní zákaz rovných manželství dvoutřetinovou většinu podporovatelů ve Sněmovně nejspíše nenajde.

Ve hře je navíc ještě „kompromisní“ návrh lidovců v čele s poslancem Jiřím Navrátilem, který by narovnal část rozdílů mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím. V zásadě by ale zachovával status quo.

ANO pro i proti současně

Hlasování ve sněmovně předminulý týden tradičně předcházelo pokračování v nedůstojné a vyprázdněné debatě plné nepřijatelných a urážlivých výroků zejména z úst politiků KDU-ČSL či SPD. Vynikla mezi nimi slova poslankyně Pavly Golasowské (KDU-ČSL), která prohlásila, že „každý muž, i homosexuální, si může vzít za manželku ženu a diskriminace proto neexistuje“, či vyjádření poslance Jana Síly (SPD), který varoval, že manželství pro všechny povede k „přidělování dětí pedofilům“.

Pro zamítnutí návrhu na manželství pro všechny hlasovalo celkem 58 ze 141 přítomných poslanců, 68 poslanců bylo proti zamítnutí, patnáct se zdrželo, návrh tedy prošel do druhého čtení. Ještě širší podporu získal návrh na ústavní zákaz manželství pro všechny. Proti jeho zamítnutí hlasovalo 86 poslanců, pro zamítnutí pouze 37, osm z nich se zdrželo.

Proti zamítnutí manželství pro všechny hlasovali jako celek všichni poslanci STAN, TOP 09 a Pirátů. Shodně pro zamítnutí naopak hlasovali všichni přítomní poslanci homofobního a rasistického hnutí SPD Tomia Okamury. Hnutí ANO bylo rozděleno zhruba půl napůl, ODS a lidovci většinově spíše hlasovali proti manželství pro všechny, ale někteří jeho postup alespoň do druhého čtení podpořili, případně se ve věci zdrželi.

Jiná situace nastala u protichůdné ústavní definice, kdy její postup do druhého čtení podpořili i ti, kteří jinak manželství pro všechny podporují, zejména z řad hnutí ANO. Reálně tak nastala situace, kdy řada poslanců ANO hlasovala souběžně pro návrh na uzákonění manželství pro všechny i pro jeho ústavní zákaz.

„My jsme tento postup avizovali dopředu a je přece naprosto jasné, že to klíčové hlasování o návrhu jako takovém je až ve třetím čtení, kdy se zákony schvalují. Na klubu jsme se shodli, že bez ohledu na to, jaký má kdo postoj, bylo by důstojné, aby Sněmovna k oběma zákonům konečně zaujala jasný postoj,“ reagovala pro Deník Referendum předsedkyně klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová.

„Proto jsme podpořili, aby oba návrhy prošly do druhého čtení a mohly být diskutovány na výborech. Pak je totiž i reálná šance, že bude připraven nějaký kompromisní návrh, který bude mít většinovou podporu. To je naprosto legitimní a upřímně nevím, kde v tom vidíte alibismus,“ dodala Schillerová. Ona sama hlasovala pro manželství pro všechny i pro ústavní definici, ačkoliv sama patří k těm, kdo manželství pro všechny nepodporují a je jednou ze spolupřekladatelek návrhu na jeho ústavní zákaz.

Názorové obraty

Krom aspektu, že mnozí poslanci podpořili souběžně dvě protichůdné normy, se dlouhodobě ukazuje, že řada poslanců je v názoru na kontroverzní téma silně nekonzistentní a své někdejší názory přehodnocují, a to jak směrem k podpoře manželství pro všechny, tak odporu vůči němu.

Proti manželství pro všechny hlasovali před dvěma týdny takto třeba poslanec a souběžně pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který platil v rámci své strany dlouhodobě za jednoho z podporovatelů práv vztahových menšin, stejně jako jeho stranická kolegyně Jana Bačíková. Ani jeden z nich na žádost o odůvodnění svého názorového obratu přes urgenci nereagoval.

Stejně tak svůj dřívější podpůrný postoj pro manželství pro všechny změnili poslanci ANO Tomáš Kohoutek, Kamal Farhan či Igor Hendrych.

Někteří poslanci svůj postoj přehodnotili naopak ve prospěch manželství pro všechny. Podpořili jej tak i dřívější odpůrci v rámci TOP 09, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a předseda poslaneckého klubu Jan Jakob. Stejně tak svůj názor změnil i bývalý předseda hnutí STAN Petr Gazdík, který patřil v rámci hnutí k zástupcům konzervativních starostů z moravského venkova.

„Jsem ten, který změnil názor. Dlouhá léta jsem byl proti manželství stejnopohlavních párů. Podporoval jsem stejná práva a povinnosti, protože tak je to správné, ale samotný institut byl pro mě posvátný. Přesto jsem ale nebyl iniciátorem návrhu na ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Dnes to vidím jinak. To, co mám já, nebudu ubírat druhým,“ vysvětlil Deníku Referendum změnu svého názoru Jakob, mimochodem bývalý člen KDU-ČSL.

„Nevidím žádný racionální důvod, který by bránil zavedení manželství pro všechny. Odpůrci tvrdí, že bude ohrožena tradiční rodina. Schválením zákona, který zavede manželství pro všechny, ale rozhodně nebude ohrožena ani moje rodina, ani jakákoliv jiná řádně fungující rodina. Tím jsem si jistý,“ dodává.

↗

Postoj evropských států k soužití homosexuálních párů. Tmavě modré země umožňují manželství, červené svazkům zamezují. Mapa Silje L. Bakke, WmC

Nakonec, i v rámci převážně ostře konzervativních lidovců, z úst některých jejich poslanců dlouhodobě zaznívají nejhlasitější a nejkategoričtější námitky vůči rovným svazkům, se nacházejí poslanci, kteří manželství pro všechny podpořili. Kromě liberálnější poslankyně Marie Jílkové, která dlouhodobě deklaruje, že nemá vyhraněný názor, pro manželství pro všechny předminulý týden hlasoval i lidovecký poslanec Michael Kohajda, který se ve věci ústavní definice zároveň zdržel.

Kohajda odmítá, že jeho stanovisko by v rámci KDU-ČSL bylo ojedinělé a že by jeho strana byla vůči LGBTQ lidem nepřátelská. Dodává také, že jako klub měli lidovečtí poslanci volné hlasování.

„Strana má zdaleka největší poslanecký klub ve své historii a také na ostatních úrovních českého politického systému má nebývale silné zastoupení. S tím se logicky pojí i širší názorové rozkročení. Stejně je tomu například v německé CDU/CSU či u rakouské ÖVP,“ řekl Deníku Referendum Kohajda.

S ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy má podle svých slov sám problém zejména jako právník. „Jednoduše se nedomnívám, že by Listina základních práv a svobod měla tyto věci řešit,“ míní.

Ústavní zakotvení manželství — vstupenka do klubu s Orbánem a Putinem

S čím jeho strana KDU-ČSL naopak problém nemá, je prosazovat ústavní zakotvení manželství jako sňatek muže a ženy. Přijetí takové normy by podle politologa Michala Malého z pražské Univerzity Karlovy vedlo ke změně názvu sňatku stejnopohlavních párů, který je v současné době prezentován jako manželství pro všechny, a také k jeho dalšímu odsunutí na dobu neurčitou.

„V tomto ohledu by se jednalo o precedens, který by mohl posloužit konzervativním politikům z jiných, zejména východních zemí. Česká republika by se tak více přiblížila zbytku konzervativních vlád v rámci Visegrádské čtyřky, které manželství stejnopohlavních párů dlouhodobě kritizují a jsou pro mnohé politické strany v Čechách a na Moravě vzorem,“ říká Malý, který se soustředí na témata spojená s rolí genderu v politice.

Jedná se podle něj zejména o snahu konzervativních politiků udržet si své křesťansky založené voliče. „V tomto ohledu můžeme sledovat i jakýsi boj na poli křesťanských církví, kdy na jedné straně variantu ústavního zakotvení manželství jako sňatku muže a ženy obhajuje například katolická církev a na straně druhé sledujeme podporu manželství pro všechny ze strany některých protestanských církví,“ dodává politolog.

Přijetí ústavního návrhu by pak podle politologa Michala Malého bezpochyby poukázalo na silný vliv konzervativních organizací v České republice. Ty jsou zároveň posílené i aktuálním bojem o konzervativní voliče, který v současné době vede hnutí ANO s koalicí SPOLU, zejména s ODS.

Nejistý další osud obou návrhů

Osud obou návrhů je ale nadále nejasný. Nyní běží stodvacetidenní lhůta na projednání ve sněmovních výborech ve druhém čtení. Zabývat se jimi má ústavně-právní výbor a stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti. Ústavně-právní výbor má dvacet členů, komise pro rodinné záležitosti šestnáct. A oba orgány se zdají být rozdělené zhruba půl na půl.

Výsledek hlasování je komplikované odhadovat už kvůli výše načtrtnuté nekonzistentnosti jednotlivých poslanců, kteří svá dřívější stanoviska přehodnocují, případně se alibisticky zdržují hlasování. Nepředvídatelným možný výsledek činí i to, že rozložení sil se zdá být poměrně vyrovnané a rozhodovat může i to, kolik poslanců a z jakých stran v den hlasování v lavicích chybí — a jak se podaří poslance mobilizovat.

Hnutí STAN, TOP 09 a Piráti, kteří manželství pro všechny jako celek podporují, drží dohromady padesát křesel. Jako celek proti je SPD, které drží má dvacet mandátů, a až na drobné výjimky také většina poslanců ODS a KDU-ČSL, kteří dohromady mají dalších padesát poslanců — a ti budou vesměs prakticky jistě proti. Jednotlivců z řad ODS a KDU-ČSL, kteří budou pro manželství pro všechny, nebude pravděpodobně více než pět.

Hnutí ANO s nejsilnějším sněmovním klubem je rozštěpené a dlouhodobě platí, že spor o manželství pro všechny rozhodne, kam se přikloní jeho poslanci. Konzervativní odhad na základě analýzy dřívějších vyjádření jednotlivých poslanců a při odečtení těch, kteří v minulosti názorově otáčeli, říká, že v hnutí ANO lze počítat s minimálně dvaceti hlasy pro manželství pro všechny.

Zhruba pětatřicet poslanců bude naopak proti. U zbylých není jasné, kam se přikloní a je dost možné, že se mohou většinově zdržet hlasování.

Početně tak vychází, že jasných odpůrců je ve sněmovně mírná většina, zhruba 105. Podporovatelé manželství pro všechny drží zhruba 75 mandátů. Zbylé dvě desítky poslanců jsou především z klubu hnutí ANO a nelze u nich odhadnout, jak se zachovají.

Z takové konstelace lze vyvodit dva závěry: ani přijetí manželství pro všechny, ani ústavní definice manželství po vzoru Ruska či Maďarska, nelze vyloučit. Zároveň pokud se tak v jednom či druhém případě stane, bude to jistě dílem výše popsané náhody související i s počtem a strukturou absentujících poslanců.

Obě možnosti jsou nyní reálné, byť v neprospěch manželství pro všechny mluví jednoznačná převaha odpůrců, v neprospěch ústavní definice pak nutnost nikoliv prosté většiny, ale ústavní většiny 120 hlasů, která předpokládá, že by při takovém hlasování nechyběli žádní z příznivců takové ústavní definice a zároveň by se na jejich stranu přiklonila velká část z nerozhodnutých poslanců.

„Šance na schválení manželství pro všechny nedokážu v tuto chvíli přesně odhadnout, hlasy se každým dnem přelévají. Pokud se ve druhém čtení ukáže, že podpora pro manželství jako takové není, jsme ochotni diskutovat o kompromisním řešení tak, aby se jasná většinová podpora ve sněmovně našla,“ říká pro DR k rozložení sil pirátská poslankyně a podporovatelka návrhu Klára Kocmanová. „Za Piráty uděláme všechno pro to, aby nesmyslný návrh na ústavní definici manželství, který nikomu nepomůže a nemá ho žádná ze západních zemí, neprošel,“ dodává.

Pokud by manželství pro všechny přece jenom prošlo sněmovnou, čekalo by ho ještě náročnější jednání v Senátu, kde mají převahu pravicové a konzervativní síly v čele s ODS, KDU-ČSL a konzervativním křídlem TOP 09.

Ale jednoznační odpůrci mají jen mírně navrch, zhruba 35 senátorů se někdy vyslovilo jednoznačně proti, pro manželství pro všechny se naopak někdy vyslovilo zhruba 25 senátorů. Zbylých přibližně dvacet má názor buď nejednoznačný, nebo jej nelze dohledat. I v Senátu by tak záleželo na struktuře přítomných a hlasování nerozhodnutých.

Kompromis, který není kompromisem

Do popředí tak může vystoupit i „kompromisní“ návrh lidoveckého poslance Jiřího Navrátila. Ten se loni na podzim po teroristickém útoku na bratislavský gay klub Tepláreň veřejně přihlásil ke své homosexuální orientaci, přesto se nijak nevymyká z názoru většiny stranických kolegů a manželství pro všechny odmítá. Zároveň podporuje ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy.

Navrátil a dalších šestnáct lidoveckých poslanců včetně předsedy Mariana Jurečky navrhují narovnat práva, která dnes v praxi mají jenom manželé, vyjma možnosti společné adopce dětí. Dítě by tak nadále mohli adoptovat pouze jednotlivci a druhý z partnerů by k němu neměl žádný právní vztah. Krom toho by se stejnopohlavní svazek nazýval nově prostě „partnerstvím“ bez přízviska „registrované“, jak je tomu nyní a což se kritizuje pro zřejmou nedůstojnost takového slovního spojení.

Podle pirátské poslankyně Kocmanové se nejedná v případě lidoveckého návrhu o „kompromis“, ale o minimalistickou změnu, která by vůbec neřešila zásadní nedostatky stávající úpravy. „Za Piráty je pro nás klíčové, aby úprava svazků stejnopohlavních párů byla obsažena v občanském zákoníku, nikoliv vyčleněna do zákona o registrovaném partnerství a aby návrh obsahoval úpravu rodičovských práv. Jelikož ani jednoho z toho lidovecký návrh neobsahuje, je pro nás nepřijatelný,“ vysvětluje.

Jako nepravděpodobnější se tak jeví, že výsledkem současné anabáze kolem práv LGBTQ lidí bude uchování statu quo, protože politická vůle k přijetí manželství pro všechny v současné sněmovně chybí. A na změnu ústavy, která by představovalo změnu k horšímu, zase odpůrci nejpravděpodobněji nenajdou potřebnou většinu.

Svou roli jistě hraje to, že zejména u mnohých poslanců marketingového hnutí ANO je znát obava se v kontroverzní otázce jednoznačně vyjádřit zřejmě ve strachu ze ztráty voličů. Téma manželství pro všechny pak plní roli mobilizačního kulturního konfliktu, který mohou strany a politici využít v dalších volbách, stejně jako se to stalo předminulý rok.

I pokud by se tak nakonec prosadil „mírný pokroku v mezích zákona“ v podobě takzvaného lidoveckého „kompromisu“, téma zcela jistě nezmizí i s tím, jak k manželství pro všechny stále častěji přistupují i jinak méně rozvinuté či konzervativní země. Jako nejpravděpodobnější se tak jeví, že téma se bude znovu řešit i v další sněmovně. V ní bude patrně méně lidovců a mnohem více Pirátů, a naděje narovnat práva vztahových menšin se tak může zvýšit.