Severní Makedonii čeká další změna ústavy – tedy alespoň pokud chce pokračovat na své cestě do EU. Podporu při komplikovaném procesu jí přijeli vyjádřit ministři zahraničí z Česka, Slovenska a Rakouska, tedy tzv. Slavkovského formátu.
Ministři se při čtvrteční cestě do Skopje setkali jak se zástupci současné severomakedonské vlády, tak i s představiteli opozice. Téma jednání bylo jasné – cesta Severní Makedonie do Evropské unie. K posunu kupředu je totiž zapotřebí důležitý krok – změna ústavy. K tomu však současná proevropská vláda potřebuje souhlas parlamentu, a to i hlasy ze stran opozice.
Trojice politiků přijela do země s mandátem šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella. „To se nestává každý den,“ komentoval cestu rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Podle něj bylo jejich hlavní sdělení směrem k Severní Makedonii jasné – EU má zájem o to, aby se Severní Makedonie stala jejím členem. Ministři zároveň zdůraznili, že cílem jejich cesty rozhodně není zasahovat do tamní politiky.
„Přijeli jsme sem předat zprávu a získat informace. Nejsme tu, abychom zasahovali do situace. To by bylo kontraproduktivní,“ uvedl Schallenberg s tím, že řešení leží přímo v rukou Makedonců, nikoliv na bedrech EU.
Další z řady ústupků
Severní Makedonie sedí v „čekárně“ EU již od roku 2005, kdy získala kandidátský status. Od té doby se potýká s řadou překážek přístupového procesu, pokrok vpřed totiž vyžaduje souhlas všech členských zemí EU.
Balkánské zemi se podařilo překonat počáteční odpor některých starších členských států EU, zejména Francie, které se k dalšímu rozšiřování bloku stavěly spíše skepticky. Poté si změnila svůj název z Makedonie na Severní Makedonii, aby vyhověla požadavkům Řecka. Teď před ní stojí další změna ústavy, a to kvůli požadavkům Bulharska. To konkrétně chce, aby ve své ústavě zmínila existenci bulharské menšiny v zemi.
„Poslanci mají dvě možnosti. Buď změní ústavu a splní svou historickou povinnost, nebo změnu nepřijmou s výmluvami, na které si poté již nikdo ani nevzpomene,“ uvedl ve čtvrtek ministr zahraničí Severní Makedonie Bujar Osmani z Demokratické unie pro integraci (DUI), vládní strany reprezentující albánskou menšinu v zemi.
Vláda tak nyní musí přesvědčit opoziční poslance, aby změnu ústavu podpořili.
Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) by měla Severní Makedonie využít momentu, kdy proces rozšiřování EU konečně nabral dynamiku, a to kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. „Míč“ je tedy nyní opět na straně Severní Makedonie. V zemi však sílí skepse způsobená řadou ústupků, které země již musela udělat, avšak bez dosažení výsledku v podobě členství.
„Pokusíme se udělat vše proto, abychom zabránili dalším bilaterálním záležitostem vstupovat do tohoto procesu. Nemůžeme to ale nijak garantovat,“ prohlásil Lipavský po jednání s makedonskými politiky.
„Je to zřejmé a jasné. Proces rozšiřování EU vyžaduje konsensus členských zemí, nikdo tedy nemůže domácí politiku z procesu úplně vyloučit. To je realita,“ dodal.
Komise „screenuje“ makedonskou legislativu
Severní Makedonie nyní prochází tzv. screeningovým procesem, kdy Evropská komise posuzuje její národní legislativu. Dokončení této fáze se očekává letos v listopadu. Poté by se mohla země dočkat dalších fází a slaďování národní legislativy s tou unijní v rámci přístupových „kapitol“ věnovaných konkrétním tématům. Po jejich uzavření by měla být země připravena stát se plnohodnotným členem bloku.
Ve stejné fázi jednání je i sousední Albánie. V ideálním scénáři by země měly vstoupit do EU společně. V opačném případě hrozí, že by lidé ze Severní Makedonie chtěli masivně emigrovat právě do Albánie, aby získali občanství EU. Již nyní se země potýká s odlivem mladých lidí, kteří míří především do Chorvatska či do dalších zemí EU za lepšími podmínkami.
Délka přístupového procesu do EU však Makedonce frustruje a v zemi jsou čím dál aktivnější protievropské síly. Severní Makedonie proto tlačila na EU, aby jí poskytla alespoň některé výhody předtím, než se stane plným členem. A to se nakonec skutečně stalo. Evropská komise chce země západního Balkánu integrovat do jednotného trhu EU.
Podle ministra Osmaniho je postupná integrace právě to, co může zvrátit frustraci Makedonců ze zdlouhavého přístupového procesu.