Janáček a Luhačovice: Plasticita v dynamice a průzračný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů

Luhačovický festival, který patří vedle toho ostravského a brněnského k nejvýraznějším moravským počinům, věnovaným osobě a dílu Leoše Janáčka, vstoupil letos do jubilejního 30. ročníku. V úterý 11. července, v první den svého oficiálního zahájení, proběhl úvodní slavnostní ceremoniál, po němž následoval večerní koncert tentokráte věnovaný dvěma nesmrtelným dílům české hudby – Dvořákově Novosvětské a Janáčkově Glagolské mši.
Janáček a Luhačovice, slavnostní zahájení 11. července 2023 (zdroj Festival Janáček a Luhačovice)
Janáček a Luhačovice, slavnostní zahájení 11. července 2023 (zdroj Festival Janáček a Luhačovice)

Oficiální otevření Festivalu Janáček a Luhačovice, jež hudebně rámovaly fanfáry z Janáčkovy Sinfonietty v podání Žesťové harmonie Zlín, se uskutečnilo za přítomnosti čestných hostů již tradičně v centru lázní u busty Leoše Janáčka, vytvořené českým realistickým sochařem Karlem Pokorným. Lázenští hosté mají možnost se každoročně tímto aktem přenést o zhruba sto let zpátky do doby, kdy v Luhačovicích Leoš Janáček pobýval a kde také tvořil. Iluzorní atmosféru „starých časů“ podpořila rovněž komentovaná vycházka Luhačovického okrašlovacího spolku Calma, oděného do dobových kostýmů, který v rámci doprovodného programu „S Calmou za Janáčkem“ provedl návštěvníky lázněmi. Kulturu té doby mohou zájemci po celý červenec vizuálně nasát také během výstavy „Luhačovice – prameny hudební inspirace“, představující na kolonádě osobnosti z českého hudebního světa s tímto městem spojené, a na výstavě „Příběhy krajiny a malířů Luhačovic“, realizované v ulici Dr. Veselého při příležitosti 150. výročí narození malíře Stanislava Lolka.

Večerní zahajovací koncert festivalu se díky krásnému počasí uskutečnil pod širým nebem na Lázeňském náměstí. Posluchači jistě přivítali, že slavnostní úvod byl letos věnován dvěma nadčasovým dílům české hudby – Symfonii č. 9 e moll Antonína Dvořáka “Z Nového světa”Glagolské mši Leoše Janáčka. Jejich interpretace se instrumentálně ujala Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Leoše Svárovského, profesora na Katedře dirigování na pražské AMU, který patří k hlavním hostujícím dirigentům zlínské filharmonie. Pod jeho citlivým, ale zároveň velmi jasným a koncepčně promyšleným vedením s důrazem na vnitřní strukturu skladby hrál orchestr velmi koncentrovaně, zaujal plasticitou v dynamice i vyvážeností a provázaností jednotlivých sekcí. Po agogicky propracované první větě v Dvořákově Novosvětské hluboce zapůsobily lyrické pasáže Larga, kde mohl i díky zvukové technice vyznít průzračný zvuk orchestru stejně jako kantilénová instrumentální sóla. Skvěle se podařilo vystihnout rovněž lidovou odlehčenost třetí věty, s níž citlivě kontrastoval honosný závěr.

Janáček a Luhačovice: Filharmonie Bohuslava Martinů a Český filharmonický sbor Brno, 11. července 2023, Luhačovice (zdroj Festival Janáček a Luhačovice)
Janáček a Luhačovice: Filharmonie Bohuslava Martinů a Český filharmonický sbor Brno, 11. července 2023, Luhačovice (zdroj Festival Janáček a Luhačovice)

V druhé části koncertu se ke zlínské filharmonii připojili sólisté a Český filharmonický sbor Brno, aby společně přednesli Glagolskou mši – kantátu pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany. Její podstatnou část napsal Janáček během deštivého července 1926 právě v Luhačovicích a zakomponoval do ní neobvykle staroslověnský liturgický text v úpravě předního českého jazykovědce a slavisty Miloše Weingarta. V živelné zemitosti díla se i podle Janáčkových slov kromě specifičnosti slovanské kultury přímo odráží inspirace luhačovickou přírodou: „Vždyť vůně vlahých lesů luhačovských byla kadidlem. Chrám mi rostl v obří velikost lesa a rozklenutého nebe do dálek zamlžených… Svíce – vysoké jedle v lese a zažehnuty hvězdami…“

Český filharmonický sbor Brno, který tuto skladbu v nastudování Petra Fialy mnohokrát interpretoval, je v současné době v hudebním světě již pojmem, jehož zvuk budí uznání nejen u nás, ale i v zahraničí. Také zahajovacímu koncertu dodalo toto pěvecké těleso lesk, neboť v Glagolské mši uplatnilo své nepřehlédnutelné kvality – za všechny jmenujme dokonalou symbiózu, vyváženou barvu celku i jednotlivých hlasových skupin, interpretační šíři a objem. Také sólově se v kantátě představili přední čeští interpreti – sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Marie Vrbová, tenorista Petr Levíček a basista Václav Jeřábek. Nechyběly ani varhany, které skvěle rozezněl v pověstném Postludiu Pravoslav Březík.

Janáček a Luhačovice: Filharmonie Bohuslava Martinů a Český filharmonický sbor Brno, 11. července 2023, Luhačovice (zdroj Festival Janáček a Luhačovice)
Janáček a Luhačovice: Filharmonie Bohuslava Martinů a Český filharmonický sbor Brno, 11. července 2023, Luhačovice (zdroj Festival Janáček a Luhačovice)

Luhačovický festival má za sebou impozantní zahájení prostřednictvím děl, která vznikala před zhruba sto lety a jež jsou nyní důstojnou kulturní pozvánkou do dalších dnů, v jejichž hudební atmosféře se společně s pozvolným lázeňským tempem můžeme alespoň na týden oddat pocitu, že Vančurův „konec starých časů“ do tohoto poklidného místa ještě nezavítal.

Janáček a Luhačovice: Filharmonie Bohuslava Martinů a Český filharmonický sbor Brno
11. července 2023, 20:00 hodin
Lázeňské náměstí, Luhačovice

Program
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll, op. 95, Z Nového světa
Leoš Janáček: Glagolská mše, kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany

Účinkující
Pavla Vykopalová (soprán)
Marie Vrbová (alt)
Petr Levíček (tenor)
Václav Jeřábek (bas)

Český filharmonický sbor Brno
Filharmonie Bohuslava Martinů

Petr Fiala – sbormistr
Leoš Svárovský – dirigent

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments