Jaderný Teplator z ČVUT chce v budoucnu využívat ukrajinské město Slavutyč
Český projekt Teplator, který používá jadernou energii pro výrobu tepla, by jako první mohlo v budoucnu využít severoukrajinské město Slavutyč. Společnost World ThermoExport dnes uzavřela s ukrajinskými partnery smlouvu o budoucím odběru technologie, kterou vyvíjejí vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Na dnešní tiskové konferenci v Praze to uvedli zástupci projektu. Dnes podepsaná smlouva počítá s dodávkou po skončení války na Ukrajině a po dokončení licenčního řízení technologie.
Projekt na vytvoření malého modulárního reaktoru, který by měl sloužit jako jaderný zdroj pro levné centrální vytápění, vznikl před více než šesti lety. Vyvíjejí ho vědci pod vedením Radka Škody z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze.
Město Slavutyč je napojeno na centrální systém vytápění, proto je podle tvůrců projektu pro Teplator ideální. Město vzniklo mezi lety 1986 a 1988 krátce po havárii černobylské jaderné elektrárny jako nové město pro obyvatele evakuovaného města Pripjať. V současné době má Slavutyč asi 27.000 obyvatel.
„Toto město je plné energetiků, inženýrů a specialistů se vztahem k jaderné energetice a odstraňování následků havárie v Černobylu,“ uvedl Škoda.
Upozornil, že město je součástí Severoukrajinského jaderného hubu. „Účast českého Teplatoru v této odborné platformě přispěje k jeho dalšímu rozvoji a na druhou stranu ukrajinským partnerům přinese možnosti energetického a teplárenského vzdělávání do budoucna,“ doplnil Škoda.
Smlouva zatím neobsahuje přesná vymezení, kdy, v jakém množství a za jakých podmínek bude technologie na Ukrajinu dodána. Podle Škody je to například z důvodu současného konfliktu na Ukrajině a také licenčního řízení, které bude teprve letos zahájeno.
Technologie je aktuálně patentovaná a licenční zařízení zástupci projektu chystají v Kanadě. Licencování a následné uvedení do zkušebního provozu nebude podle Škody jednoduché a může trvat až pět let.
Podle ukrajinské společnosti Teploatom Service, která bude zástupcem pro implementaci technologie s následnou výstavbou a řízením ve Slavutyči, by Teplator měl být součástí skupiny malých modulárních reaktorů v zemi. Ukrajina jich podle ní do budoucna plánuje postavit kolem dvou desítek. Ukrajinská delegace se s technologií seznámila při předchozích jednáních.
Hlavní podíl ve firmě Teplator drží společnost IPC Holding. Podle jejího šéfa Petra Pávka bude pro budoucnost projektu nezbytné vícezdrojové financování. Jen licenční řízení podle něj vyjde na 50 až 100 milionů korun a prototyp technologie bude stát přes miliardu korun.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) definuje malé, střední a velké reaktory podle výstupního elektrického výkonu. Jako malé reaktory jsou klasifikovány reaktory do 300 MWe. Elektrický megawatt (MWe) je jednotka používaná v jaderné energetice, představuje elektrický výkon generátoru.
Mohlo by vás zajímat:
Tyhle nezávazné smlouvy, u kterých není jasné kdy se něco dodá a kdo to zaplatí, kdy zákazníkem je Ukrajina, se nějak množí. No asi je to součástí propagandy a je to dneska v módě. Realita bude jiná a na většinu z toho nakonec nebudou peníze.
Píše se tam o smlouvě, ne o memorandu. A smlouva je závazný dokument. Řada obcí v ČR uzavřela "smlouvy o spolupráci" s investory do OZE (s vidinou každoroční malé domů) a až později jim došlo, že to s tou závazností je myšleno smrtelně vážně.
Jde o akademii, z obou stran. Udělit licenci zařízení, do něhož by se strkaly palivové články, které si svou designovou životnost už odpracovaly v průmyslovém reaktoru a chvíli se pak ještě mechanicky a tepelně nedefinovatelně namáhaly cestou do skladu a ven, pokládám za vyloučené.
Z principu lze vyhořelé palivo velmi dobře využívat v těžkovodních reaktorech stejně jako přírodní uran.
Nejde o obsah štěpného materiálu, toho je tam jistě dost. Jde o "drolení" palivové keramiky a o hermetičnost pokrytí. Původní výrobce za případné škody jistě ručit nebude, a uživatel tyhle vlastnosti paliva není schopen dozoru věrohodně vyčíslit.
No a pokud bude reaktor fungovat při teplotách okolo 90°C což pro vytápění stačí , tak co se může stát ??
90 °C je pro dálkové vytápění málo, v zimě jsou potřeba teploty přes 100 °C, a když tvůrci počítají s atmosférickým tlakem v primárním okruhu (počítají dokonce s 98 °C), tak je to naopak moc, protože mají příliš nízkou rezervu do varu.
Emile to byl původní design, nyní už jsou parametry vyšší, viz stránky teplator.cz: "Výstupní teplota topné vody až 150 °C – dostačující pro všechny systémy centrálního zásobování teplem."
Sdílím obavy o stav použitého paliva, v jakém bude stavu až se bude do Teplátoru dávat a jak na tom bude až se bude vyndavat "tak co se může stát ??" stát se může třeba to, že se při provozu nebo manipulaci rozsype a kontaminuje se "kde co", když se vysype palivo do primáru, není to jednoduché uklidit, speciální vysavače, kontejnery, ztrácí se ta výhoda - že štěpné trosky jsou hermeticky uzavřené v palivu (až na vyjimky - vadné proutky)
Aha, je možné že už myšlenku s atmosférickým tlakem opustili, to jsem nezaznamenal. Nejspíš to nakonec podobně dopadne i s myšlenkou použití vyhořelého paliva. Každopádně moc velkou důvěru takové lavírování nevzbuzuje.
Staří Mayové milovali pestré barvy, kterými si malovali své domy. Postupně si tak otrávili půdu a vodu rtutí, niklem, kobaltem a dalšími látkami.
Tak dlouho se píší články o tom, že vyhořelé palivo je důležitou surovinou až nějaký šílenec vymyslí plán, že vysoce radioaktivní použité palivo začne rozvážet po republice do svých teplátorů.
"Staří Mayové milovali pestré barvy" vidíte a my tak milovali automobily, kterým neklepali motory až nějakého šílence napadlo "ředit" benzín olovem. A co nyní chudák aspartam? No já jen že se stále říká, že lidé hluchnou pokud jim do ucha vleze škvor ale žádný takový případ zaznamenán není (možná to měl být Škwor, pak bych tomu rozuměl).
Ještě tak aby zažili jadernou havárii podruhé.
Dálkové vytápění nepotřebuje z principu teplotu přes 100°C záleží jen na průtoku potrubí a spádu topných těles.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se