Dají si krátkou pauzu na občerstvení a mezitím se elektromobil doplní energií na další stovky kilometrů jízdy. Řidiči směřující po hlavním tahu z Brna na Vídeň mohou na čerpací stanici u hotelu Marcinčák v Mikulově využít nově otevřenou nejrychlejší dobíjecí stanici v Česku.

Jeden z pětice stojanů má výkon 360 kilowattů, který umožňuje za deset minut „dososat šťávu“ nutnou ke zdolání dalších 200 kilometrů. Do konce roku budou ultrarychlé i další dva.

„Elektrická auta se už dávno stala součástí naší reality, ale aby přibývala ve větších počtech, musíme stále pracovat na rozvoji míst, kde si je lidé dobijí rychle a bez čekání. Jedině tak elektromobilita srovná krok s klasickými auty,“ podotýká ředitel ústavu elektromobility společnosti ČEZ Tomáš Dzurilla.

Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke konci března na jižní Moravě zaregistrovaných 1 512 elektroaut, na ně připadalo 449 veřejných dobíjecích bodů.

„Poměr vychází na 3,4 elektrovozu na jeden bod, v ostatních krajích je to 4,3 auta. Na počet registrovaných vozidel tedy můžeme veřejnou infrastrukturu v Jihomoravském kraji hodnotit jako v tuto chvíli nadstandardní,“ hlásí Lukáš Kadula z brněnského Centra dopravního výzkumu.

Evropské normy nařizují, že na jeden bod může připadnout maximálně deset elektroaut. V jedné stanici či stojanu se přitom nejčastěji nacházejí dva „kabely“.

Nabíjení trvá déle, než výrobci elektroaut tvrdí. Nejhorší je zima

Podle jednatelky firmy E. ON Drive Heleny Švejdové patří česká veřejná infrastruktura na počet elektromobilů k nejrobustnějším v Evropě.

„Naopak zaostáváme v rozvoji ultrarychlého dobíjení, což je aktuální trend. Na jižní Moravě máme jednu ultrarychlou dobíječku. Proto teď připravujeme řadu projektů, které tuto situaci do budoucna změní, síť výrazně poroste,“ ujišťuje Švejdová.

Například v Brně má společnost v plánu vybudovat ultrarychlý dobíjecí hub s několika stojany o výkonu zhruba 300 kilowattů. Ostatně za poslední rok na jihu Moravy přibylo 133 nových dobíjecích bodů.

Jak na elektromobilitu ukazuje i graffiti na výměníkové stanici v Mikulčické ulici v brněnské Slatině.

Minimálně desítky dalších budují jejich provozovatelé i letos a plány s nimi počítají také v dalších letech. Důraz přitom kladou hlavně na rychlodobíječky. Ruku v ruce s nárůstem míst jde také o zvyšující se množství dobité energie.

„Loni řidiči u našich stojanů v Jihomoravském kraji při téměř jedenadvaceti tisících dobíjeních odebrali více než 346 tisíc kilowatthodin bezemisní elektřiny. Takový objem by stačil flotile 57 elektromobilů k cestě kolem světa. Oproti roku 2021 šlo o nárůst o 65 procent,“ vyčísluje mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Řidiči mohou veřejné dobíječky využívat v blízkosti vytížených tahů včetně dálnic D1, D2 a D46, na čerpacích stanicích, u obchodních center a hotelů nebo v parkovacích domech. Pro většinu šoférů fungují jako záložní či nouzové zdroje, protože primárně energii řeší doma v garáži, případně v zaměstnání. I to je jeden z důvodů, proč elektrická auta vlastní ze tří čtvrtin firmy, a nikoliv soukromníci.

Kolik existuje soukromých dobíjecích bodů, nikdo neví. „Ale vezměte si, že v Česku máme osmnáct tisíc elektromobilů a v programu Nová zelená úsporám bylo požádáno o třicet tisíc wallboxů (nástěnné nabíječky v garážích – pozn. red.),“ poukazuje Kadula.

Brno 2030: až 20 tisíc elektroaut

Jiným směrem než většina ostatních poskytovatelů nabíjení se vydaly Teplárny Brno. Elektromobilitu chtějí učinit atraktivní a dostupnou i pro lidi v bytech na sídlištích, kteří by jinak o elektroautě neuvažovali kvůli obavám z doplňování energie. Rozvoj dobíjecích stanic v oblastech, kde žijí tisíce lidí vedle sebe, je totiž na rozdíl od jiných míst výrazně pozadu.

„Minimálně jednu až tři nové stanice ovšem do konce roku zprovozníme například v Kohoutovicích, Jundrově nebo na území částí Brno-střed a Brno-jih,“ zmiňuje mluvčí tepláren Zuzana Novotná „opožděné lokality“ s tím, že v docházkové vzdálenosti už je má většina obyvatel Líšně, Bystrce či Nového Lískovce.

Podle odhadu tepláren – na základě dosavadních zkušeností s elektromobilitou – se do roku 2030 bude počet těchto aut v Brně pohybovat okolo dvaceti tisíc. Do stejného roku chtějí vybudovat rovnoměrně po celém městě pětistovku stanic, každou se dvěma dobíjecími body. Letos počet fungujících dostanou na osmdesát. Jde hlavně o pomalu dobíjecí stanice s výkonem deset až dvaadvacet kilowattů, kde doplnění energie trvá dvě až osm hodin.

Počet dobíječek pro elektromobily loni v Česku stoupl o třetinu

„Obecně platí, že dobíjení množství aut na sídlištích není nic neřešitelného. Mohou být zřizovány pomalé dobíjecí stanice, vlastně analogy wallboxů známých z firemních či hotelových garáží, jen s tím rozdílem, že se ocitnou ve veřejném prostoru. Tento záměr ale vyžaduje aktivní participaci města, protože by mělo jít o koncepční řešení, které umožní postupné pokrytí rostoucího počtu vozů, jež bude potřeba dobíjet. To nelze řešit výstavbou po jedné nebo dvou stanicích na různých místech, ale skutečnou strategií, která se bude dívat ne na roky, ale na výrazně delší horizont dopředu,“ míní Schreier z ČEZ.

Řešení podle něj existuje víc. Třeba vybavení běžných parkovacích míst dobíječkami či specificky vymezená parkoviště pro tento účel.