Soukromá vojenská společnost Wagner představuje spletenec různých byznysových zájmů, úzce napojených na nejvyšší patra ruského politického systému.

Za zakladatele této společnosti je označován bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin, přezdívaný Wagner po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi. Neboť oligarcha Jevgenij Prigožin zpočátku popíral, že by sehrál jakoukoli roli při vytváření Wagnerovy skupiny (v angličtině PMC Wagner Group). Minulý rok ale v příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte veřejně přiznal, že v roce 2014 vytvořil tuto skupinu na ochranu ruských zájmů v oblasti Donbasu, o čemž informovaly i ruské agentury TASS a RIA Novosti. A nyní se jeho žoldnéři, v jejichž řadách působí řada veteránů ruských ozbrojených sil, chlubí vojenskými úspěchy nejen na Ukrajině, ale i v Africe.

Přítomni jsou ve Středoafrické republice, kde jsou mimo Ukrajinu nyní asi nejaktivnější. Operují také v Mali, což se promítlo do odchodu mírových sil OSN, v Súdánu, Mosambiku, Burkině Faso i na ostrově Madagaskar. Vliv Wagnerovců a je živícího Prigožina rostl především v průběhu bojů na Ukrajině, zejména při bitvě o Bachmut, který se stal jedním ze symbolů konfliktu a pro Rusko po předchozích neúspěších na jiných úsecích fronty jeho dobytí představovalo jednu z priorit. Kdy Wagnerova skupina je výrazně schopnější soustředit své síly a prostředky na cíl a úspěšně využít soudržnost mezi útočnými jednotkami a podpůrnými silami, včetně dělostřeleckých a leteckých sil.

Podle nařízení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua z 10. června všechny „dobrovolnické oddíly“, tedy soukromé armády působící na Ukrajině, do konce června 2023 měly podepsat smlouvu o oficiální službě v řadách ruské armády. Výsledkem mělo být údajné zvýšení bojových schopností a efektivity spolupráce mezi ruskou armádou a dalšími složkami podílejícími se na invazi. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov promtně oznámil, že jeho žoldnéřská skupina Achmat se ruskému ministerstvu obrany podřídí. Šéf Wagnerovců Prigožin naproti tomu v neděli 11. června do Moskvy vzkázal, že „Wagnerova skupina žádné kontrakty se Šojguem podepisovat nebude.“ K tomu dodal, že Wagnerovci jsou dobře začleněni do celkového systému, svoje operace koordinují s generály „napravo i nalevo“ a skupina má vysoce efektivní strukturu, přičemž jím vedená soukromá armáda je plně podřízena zájmům Ruska.

Jak o tom informovaly i naše sdělovací prostředky, ve dnech 23. a 24. června došlo ke vzpouře Wagnerovy skupiny po tom, co Jevgenij Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany a náčelníka generálního štábu Gerasimova z útoku dělostřelectvem a bojovými vrtulníky na jeho vojáky. „Rada velitelů Wagnerovy soukromé vojenské společnosti rozhodla, že zlo, které páchá armádní velení země, musí být zastaveno,“ hlásala jedna z nahrávek, zveřejněná na Telegramovém kanálu s názvem Tisková služba Prigožina. Část žoldnéřů se pak na Prigožinův rozkaz vydala směrem k Moskvě a během tažení na ruské hlavní město bez jediného výstřelu obsadila město Rostov na Donu. Přičemž ozbrojené síly Ruské federace žoldnéřům v jejich postupu na Moskvu prakticky nebránily přesto, že ruská tajná služba FSB tažení Wagnerovců vzápětí označila za výzvu k občanskému konfliktu a ministerstvo obrany hovořilo o ozbrojené vzpouře. Navíc generální prokuratura proti Prigožinovi zahájila trestní řízení za organizování ozbrojeného povstání.

Ovšem v sobotu 24. června šéf Wagnerovců tažení na Moskvu odvolal s tím, že se jednotky vrátí do míst trvalého nasazení. A to na základě tajemné dohody s Kremlem, kterou mu zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Více informací o této dohodě má zřejmě německá rozvědka BND, která v té době odposlouchávala telefonické hovory šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. „Přestali jsme ve chvíli, když začalo být očividné, že by se prolilo mnoho krve,“ vysvětlil ukončení tažení Prigožin.

Sám Prigožin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se měl dle této dohody přesunout do Běloruska, přičemž Peskov také prohlásil, že účastníky vzpoury nebudou ruské úřady trestat, poněvadž berou v potaz jejich „zásluhy na frontě“. Ruský prezident Vladimir Putin pak ve svém pondělním projevu oznámil, že Wagnerovci nebudou za účast v povstání trestně stíháni a že mohou Prigožina následovat do Běloruska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také v pondělí 26. června pozdě večer novináře informoval, že se prezident Putin sešel s vedením ruských bezpečnostních složek. Mezi účastníky schůzky byl generální prokurátor Igor Krasnov, velitel Ruské národní gardy Viktor Zolotov i šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.

Pět dní po vzpouře, 29. června, se šéf Wagnerovců Prigožin pak setkal s prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu, kam byl povolán se svými hlavními veliteli. Již dříve o takovém setkání psal francouzský list Liberation, odvolávající se na údaje západních zpravodajských služeb, podle nichž se schůzky účastnil i velitel Ruské národní gardy Viktor Zolotov a šéf zpravodajské služby Sergej Naryškin. Tuto schůzku Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, nakonec potvrdil: „Vskutku, prezident měl takovou schůzku. Pozval na ni 35 ​​lidí. Všechny velitele čet a vedení společnosti, včetně samotného Prigožina. Toto setkání se konalo v Kremlu dne 29. června. Trvalo téměř tři hodiny,“ řekl Dmitrij Peskov na brífinku. Podrobnosti schůzky však nezveřejnil.

Je pravda, že původně 23. června Vyšetřovací oddělení ruské FSB zahájilo „legální a odůvodněné trestní řízení proti J. Prigožinovi podle článku 279 trestního zákoníku Ruské federace ve věci organizování ozbrojeného povstání. Jeho jednání bude řádně právně posouzeno,“ uvádělo se v prohlášení citovaném ruskou státní agenturou. Tiskové oddělení FSB také vyzvalo Wagnerovce, aby zastavili jakékoli násilné akce proti ruskému lidu, neplnili Prigožinovy „zločinné a zrádné příkazy“. Naopak oligarchu měli žoldnéři zadržet, jak uvedla agentura Interfax. „Prigožinovy ​​výroky a činy jsou ve skutečnosti výzvami k zahájení ozbrojeného občanského konfliktu na území Ruské federace a jsou bodnutím do zad ruským vojákům bojujícím proti profašistickým ukrajinským silám,“ uvádělo tiskové oddělení FSB.

Na druhý den, v sobotu 24. června, při prohlídce petrohradského hotelu Trezzini, ve kterém se nachází Prigožinova kancelář, kde FSB hledala zbraně a výbušniny, pak byly nalezeny krabice plné peněz. Šlo o hotovost 10 miliard rublů (asi 2,5 mld. Kč) v pětitisícových bankovkách a jak se později ukázalo, FSB při raziích Prigožinovi zabavila i statisíce dolarů a 5 zlatých slitků. Fotografii krabic s hotovostí zveřejnil petrohradský zpravodajský server Fontanka na Telegramu. Prigožin následně potvrdil, že hotovost patří skutečně jemu. Šlo o peníze „na platy, kompenzace za úmrtí a na další výdaje,“ vysvětloval s tím, že Wagnerova skupina v posledních deseti letech operuje pouze s hotovostí.

Ovšem už 27. června došlo k nečekanému zvratu a ruská tajná služba FSB vyšetřování ozbrojeného povstání oficiálně ukončila. „V průběhu vyšetřování trestní věci zahájené vyšetřovacím oddělením FSB Ruské federace dne 23. června podle článku 279 Trestního zákoníku Ruské federace ve věci ozbrojené vzpoury bylo zjištěno, že dne 24. června jeho účastníci zastavili jednání přímo směřující ke spáchání trestného činu. S přihlédnutím k této a dalším okolnostem důležitým pro vyšetřování vydal Vyšetřovací orgán 27. června rozhodnutí o uzavření trestní věci,“ uváděla FSB v prohlášení, které prostřednictvím agentury TASS zveřejnilo její tiskové oddělení.

A pokud jde o dohru tohoto rozhodnutí, Jevgenij Prigožin ve zhruba půlminutovém audiozáznamu zveřejněném v pondělí 3. července na telegramovém kanálu Grey Zone znovu uvedl, co bylo cílem protestního tažení jeho mužů na Moskvu z předminulého víkendu: „Pochod spravedlnosti usiloval o boj se zrádci a o mobilizaci naší společnosti. Myslím, že se nám mnohé z toho povedlo. Věřím, že v nejbližší době uvidíte naše další vítězství na frontě,“ řekl Prigožin. Což ovšem nasvědčuje tomu, že Prigožin hodlá Soukromou vojenskou společnost Wagner nadále zapojovat do bojů na Ukrajině.

Přičemž už v neděli 2. července Prigožinovi bylo vráceno deset miliard rublů (asi 2,5 mld. Kč), které mu byly v Petrohradě zabaveny. O tom informoval petrohradský server Fontanka, podle kterého bezpečnostní složky miliardy rublů a statisíce dolarů se mu původně nechystaly vrátit, ale nakonec zde „zasáhla vyšší moc,“ jak k tomu server podotkl. Prigožin podle serveru do Petrohradu pro peníze osobně nepřijel, neboť o víkendu pobýval v Moskvě, kde se měl zúčastnit blíže neupřesněných jednání. Místo Jevgenije Prigožina tak pro zabavenou hotovost do Petrohradu přijel jeho zástupce, vybaven plnou mocí.

V úterý 4. července se pak v Petrohradě objevil Prigožin, aby si tu osobně vyzvedl zbraně, zabavené mu 24. června. Přijel s ochrankou k budově Federální bezpečnostní služby (FSB), kde mu byly vráceny dvě pušky Saiga, rakouská puška Steyr Mannlicher, poloautomatická puška AR a několik pistolí, při prohlídce mu zabavených v jeho sídle v milionářské čtvrti zvané Severní Versailles. K tomu je třeba podotknout, že se v posledních dnech hojně spekulovalo o tom, zda se Jevgenij Prigožin, který se od vzpoury neukazoval na veřejnosti, skutečně nacházel v Bělorusku. Pokud se však pohyboval po Petrohradě, je zcela zřejmé, že v Bělorusku být nemohl.

Ostatně fakt, že Prigožin není v Bělorusku, ale pohybuje se mezi Moskvou a Petrohradem, ve čtvrtek 6. července potvrdil běloruský prezident Alexandr Lukašenko na tiskové konferenci v Minsku: „Pokud jde o Jevgenije Prigožina, ten je v Petrohradě. Nebo možná dnes ráno odcestuje do Moskvy, nebo jinam. Ale na území Běloruska se nyní nenachází,“ řekl Lukašenko. K tomu pak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Moskva Prigožina nesleduje: „Nemáme ani možnosti, ani zájem,“ odpověděl Peskov na dotaz novinářů. Přičemž však k miliardám rublů v hotovosti, které Soukromé vojenské společnosti Wagner byly vráceny, se nikterak nevyjádřil.

Zde je třeba si uvědomit, že Prigožinova soukromá armáda se skládá z elitních, lépe placených jednotek, o odhadovaném počtu zhruba 50 000 mužů. Ti nebojují z „lásky k vlasti“, ale za peníze. Přičemž se hovoří ještě o dalších desítkách tisíc rekrutovaných vězňů, které zlákala finanční odměna v podobě měsíčního platu 200 tisíc rublů (přibližně 60 tisíc korun) a také výplata až pěti milionů rublů rodinám v případě úmrtí na bojišti. Po skončení šestiměsíčního kontraktu mají také odsouzení přislíbenu milost, kdy se jim vymaže trestní rejstřík a bude na ně pohlíženo jako na netrestané. K tomu všemu skutečně dochází, podle posledních zpráv se po skončení smlouvy zhruba 32 tisíc bývalých trestanců, kteří se zúčastnili bojů v řadách Wagnerovců, už vrátilo do vlasti. Ovšem Wagnerova skupina letos dostala zákaz verbování dalších trestanců a nad tímto procesem 1. února kontrolu převzalo ministerstvo obrany.

A tak Šojgu s Gerasimovem namísto Prigožina v posledních měsících verbují do války na Ukrajině tisíce vězňů, z nichž někteří spáchali tak závažné zločiny, že by u Wagnerovců výběrem neprošli, jak k tomu podotýká nezávislý server Meduza. Wagnerovci například nepřijímali osoby odsouzené za znásilnění a sexuální násilí. Ti jsou však spolu s trestanci odsouzenými za brutální vraždy vítáni v jednotce ruského ministerstva obrany BOUŘE Z, která verbuje vězně. A zástupce velitele 71. pluku Oleg Panchurin novinářům řekl, že s jejich výkonem na frontě je spokojený, neboť „jejich smýšlení je bojovnější než u odvedenců.“ K čemuž ještě poznamenal, že mají „pohled zabijáků“ a „je s nimi příjemnější pracovat.“

Ale pokud opomineme ostatní nutné výdaje a budeme uvažovat jenom výplaty a kompenzace, kdy každému ze svých žoldnéřů Prigožin měsíčně jako mzdu vyplácí zhruba 200 tisíc rublů, pak je zřejmé, k čemu oněch zdánlivě neskutečných 10 miliard rublů v hotovosti (jedna miliarda je tisíc milionů) bylo určeno. Jen pro představu: v některých fázích lítých bojů na území Ukrajiny měly ztráty v řadách (nejen) rekrutovaných vězňů bez bojových zkušeností dle odhadů dosahovat až jednoho tisíce mužů. Při takovýchto ztrátách pak jenom kompenzace vyplácené rodinám žoldáků při úmrtí na bojišti činí zhruba 5 miliard rublů. Jinak řečeno, i když si to jejich šéf v Kremlu pěkně zavařil, nemohl si byrokratický aparát Ruské federace dovolit rozhněvat desítky tisíc zkušených, dobře vyzbrojených žoldnéřů tím, že by jim sáhl na peníze. Inu, ani v Rusku se nejí, jak u nás říkáme, žádná kaše horká.

Ve skutečnosti totiž Moskva Prigožinovu soukromou armádu potřebuje k podpoře svých operací na Ukrajině i jinde ve světě. Obzvláště když velení Soukromé vojenské společnosti Wagner na bojištích vykazuje úroveň flexibility, která ruským ozbrojeným silám chybí. Což ještě neznamená, že nemůže oligarcha Prigožin nakonec přijít o svůj byznys i svoje kontakty v nejvyšších patrech ruského politického systému.