Orbán je velmi silný a sugestivní mág, vysvětluje totální ovládnutí Maďarska historik
Příběh Viktora Orbána nemůžeme příliš rozebírat z psychologické stránky, protože to nám nepomůže vidět věci jasně. Vyplatí se všimnout si, jak se poučil z vlastních chyb a jak své prohry obrátil ve svůj prospěch, říká historik Stefano Bottoni, který o maďarském premiérovi napsal knihu.
Historik Stefano Bottoni se už léta snaží proniknout hlouběji do příběhu politické kariéry Viktora Orbána a najít souvislosti a motivace, kterými se maďarský premiér řídí.
Jeho nová kniha Posedlý mocí (A hatalom megszállottja) představuje uplynulá čtyři desetiletí v Maďarsku prostřednictvím jednotlivých mezníků Orbánovy kariéry.
Je to jako skládačka: z dobře známých detailů se nám před očima postupně vykreslí celkový obraz, který ukáže, jak Orbán formoval Maďarsko ke svému obrazu prostřednictvím svých výher i proher.
V rozhovoru se tedy dočtete:
- zda je Viktor Orbán opravdu posedlý mocí;
- zda stojí za množstvím ideologických obratů v jeho kariéře zlomy, nebo logika;
- což pro Orbána znamená suverenita;
- jakých chyb se vůči němu dopustili jeho kolegové a političtí oponenti;
- dokdy je možné udržet Orbánův režim v jeho nynějším stavu.
Vaše kniha nese název Posedlý mocí. Používáte slovo posedlost v souvislosti s Orbánem jako hodnotový úsudek, nebo v praktickém smyslu?
Nedávno mi jeden známý, který tuto knihu právě čte, řekl, že každý politik má v podstatě rád moc. A že to není orbánovská vlastnost. Je to pravda. Nezačalo to dnes, ale v každém politikovi, který chce změnit stav veřejných věcí, se skrývá ctižádost a každý z nich má rád moc.
U Viktora Orbána jsou ale zajímavé dvě věci. Jednou je ideologický oblouk a oblouk veřejného života: začíná v antitotalitním hnutí v osmdesátých letech, pak dělá občansko-demokratickou, občansko-liberální nebo liberální kariéru, později přesedlá na konzervatismus a odtud sklouzne na radikální pravicovou dráhu.
Kromě ideologické změny je druhou zajímavou věcí, že Orbán se