Z nouzového ubytování se odhlásily tisíce uprchlíků. „Hodně lidí odjíždí“

Zatímco v pátek 23. června mělo v Česku využívat nouzové ubytování necelých 68 tisíc válečných uprchlíků, v úterý 4. července jich bylo přes 55 tisíc.

Za 11 dní jejich počet klesl o 12 671, vyplývá z dat v informačním systému humanitárního ubytování HUMPO, která mají Seznam Zprávy k dispozici.

Statistiky jdou do větších detailů. Ukazují například, že nejvíce lidí se mělo z nouzového ubytování odhlásit v Plzeňském kraji, celkem 2721, tedy více než pětina z celkového počtu. V samotném krajském městě šlo o 1583 osob.

Naopak nejméně uprchlíků opustilo systém v Kraji Vysočina (145 osob) a v Olomouckém kraji (208).

Ľubomíra Luptáka, ředitele plzeňského spolku Ponton, který mimo jiné pomáhá válečným uprchlíkům, prim „jeho“ kraje nepřekvapuje. „Problém spočívá v tom, že lidé byli tlačeni do toho, že byli v područí pracovních agentur a provozovatelů hromadného ubytování,“ vysvětluje ředitel plzeňské specifikum.

„Děláme monitoring ubytoven. Byla obava, že na ulici skončí třeba 500 lidí a zatím se ukazuje, že se připravovali a postupně opouštěli nouzové ubytování a hledali si nové bydlení,“ zmiňuje Lupták.

Ředitel spolku odkazuje na to, že od července platí nový soubor pravidel pro válečné uprchlíky označovaný jako lex Ukrajina V.

Lidem s dočasnou ochranou stát od začátku prázdnin proplácí nouzové ubytování jen ve dvou případech – pokud jsou v zemi do 150 dnů a pokud patří mezi zranitelné osoby.

Mezi zranitelné stát započítává děti do 18 let, studenty do 26 let, osoby pečující o děti do šesti let, lidi se zdravotním postižením, těhotné ženy a seniory nad 65 let.

Ostatní si museli začít ubytování hradit sami.

„Ukončení bezplatného nouzového ubytování přes kraje a HUMPO se přímo dotýká 54 procent ubytovaných, tedy cca 38 tisíc osob,“ varoval dokument z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, když začátkem června nastiňoval možné scénáře, které mohou po zavedení lex Ukrajina V nastat.

Mimo jiné upozorňoval na možnou vnitřní migraci válečných uprchlíků do větších měst, zmiňoval i jejich návrat na Ukrajinu.

Redakcí oslovení odborníci na pomoc migrantům ovšem nechtějí platnost přísnějších pravidel dávat do přímé souvislosti se skokovým úbytkem nouzově ubytovaných.

„To, že z ubytování vypadlo hodně lidí, je jisté. Nevíme ale, kolik lidí se z toho množství domluvilo s ubytovateli, že budou platit. Nevíme také, kolik lidí platí nad své možnosti, a jsou tak ohroženi ztrátou bydlení,“ uvádí Klára Boumová, která pro Charitu České republiky zastřešuje aktivity spojené s migrací.

Ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová je vůči datům ještě obezřetnější. „Nelze to jednoduše interpretovat. Vím o stovkách lidí, kteří se museli vystěhovat. Musí tam – kromě faktického odhlášení z nouzového bydlení – docházet ještě k další změně,“ zamýšlí se.

Mluví například o tom, že si lidé s dočasnou ochranou mohli v Česku najít jiné bydlení, stejně tak zmiňuje i cesty zpět na Ukrajinu. „Hodně lidí odjíždí a nevíme, z jakých důvodů. To teprve začínáme zjišťovat,“ dodává Krchová s tím, že není jasné, zda jde jen o dočasný návrat do domoviny, nebo trvalý.

Ubytování uprchlíků po 1. červenci monitoruje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před náběhem lex Ukrajina V totiž panovaly obavy, že řada lidí s dočasnou ochranou skončí na ulici. To se ovšem nestalo.

„Ukrajinští uprchlíci podle všeho mají nadále zajištěnou střechu nad hlavou a dokázali se přizpůsobit novým podmínkám. Platí, že celou situaci nadále budeme sledovat a jsme připraveni podle potřeby operativně reagovat,“ uvedl v tiskové zprávě šéf rezortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Z dat o nouzovém ubytování na přelomu června a července vyplývají i další trendy. Například, že ho opouštěly převážně ženy.

Konkrétně ze systému odešlo 8099 žen a 4279 mužů. V tomto případě se redakce Seznam Zpráv dostala k datům za všechny kraje kromě Prahy. V hlavním městě ovšem z nouzového ubytování odešlo jen 293 z celkových 12 671.

První důvod je čistě matematický – žen je v nouzovém ubytování zhruba dvojnásobek oproti mužům, proto jich systém opouští více.

Podle Kláry Boumové z Charity ČR je za tím i druhý důvod: „Bude to nejspíš tím, že jde o pečující ženy a tím, že ženy, které mají děti nad šest let, přestávají být zranitelnou skupinou.“

Váleční uprchlíci v nouzovém ubytování nejčastěji obývali ubytovny (44 procent) nebo hotely a penziony (29 procent). Povětšinou šlo o soukromé subjekty (78 procent) nebo obce (11 procent).

Současně v Česku uprchlíci využívají bydlení u českých domácností, které se označují jako solidární. Takto našlo střechu nad hlavou zhruba 108 tisíc lidí s dočasnou ochranou. Proplácení příspěvku těmto českým domácnostem se v červenci také mění: přestanou ho dostávat ubytovatelé, nově má být součástí humanitární dávky.

S přispěním Josefa Mačího.