Sankce blokují Čechům dluhopisy minimálně za miliardu. Cenné papíry drží hlavně penzijní fondy
Loni krátce po začátku války na Ukrajině Česko ohlásilo odchod z postsovětské Mezinárodní investiční banky (MIB), na niž poté uvalily sankce Spojené státy. Od té doby český stát na finančním domu kontrolovaném Moskvou vymáhá výplatu svého podílu. Podle zjištění Deníku N za bankou zůstala minimálně zhruba miliarda korun v nesplacených dluhopisech držených českými investory.
„S ratingem ‚A‘ od všech ratingových agentur jsme jedinečným emitentem, který umisťuje dluhopisy v měnách našich členských států, což investorům v regionu poskytuje skvělou možnost diverzifikace,“ chlubil se v roce 2021 Jozef Kollár, tehdejší první viceprezident Mezinárodní investiční banky (MIB). Jejím akcionářem tou dobou bylo také Česko.
Finanční dům předloni ohlásil, že vydá dluhopisy v české měně za 1,5 miliardy korun. Kvůli zvýšenému zájmu investorů, který Kollár přičítal i zmíněnému dobrému ratingu banky, se ale MIB nakonec podařilo upsat mnohem větší částku. Zájemcům tehdy banka se sídlem v Budapešti prodala bondy za bezmála 3,75 miliardy korun.
Investoři měli počítat s ročním úrokem 1,5 procenta a výplatou vypůjčených prostředků v dubnu roku 2024. Nyní ale hrozí, že se jim už zpět nevrátí. MIB kontrolovaná Ruskem se totiž letos v dubnu ocitla na sankčním seznamu USA a většina jejího majetku je zmrazená. Podle zjištění Deníku N se problém týká nejméně sedmi investičních a penzijních společností, z nichž některé patří pod největší české finanční domy. Do bondů Mezinárodní investiční banky vložily peníze od svých klientů.
Konkrétně jde o
