Skladatel Václav Trojan, dvorní skladatel Jiřího Trnky

Václav Trojan se narodil v Plzni do rodiny fotografa. V letech 1918-19 byl vokalistou v Křižovnickém klášteře v Praze. Studoval nejprve na reálném gymnáziu v Praze a poté v Brandýse nad Labem. V letech 1932-27 vystudoval na pražské Státní konzervatoři varhany u Bedřicha Antonína Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Křičky a dirigování u Otakara Ostrčila a Pavla Dědečka. Ve studiích pak pokračoval na Mistrovské škole u Josefa Suka, Vítězslava Nováka a Aloise Háby. Po vystudování se živil jako soukromý učitel hudby, skladatel, violista v rozhlasovém orchestru, korepetitor v baletní škole Milči Mayerové. V letech 1935-37 byl kapelníkem a skladatelem Dětského divadla Míly Mellanové a toto prostředí a zkušenosti jej inspirovaly ke kompozici dětské opery Kolotoč. V roce 1937 přijal místo hudebního režiséra a redaktora Československého rozhlasu, kde působil až do roku 1954, a také dramaturga Kresleného filmu. Po roce 1945 se věnoval zejména filmové hudbě a od roku 1949 působil jako lektor divadelní a filmové hudby na AMU.

K filmové hudbě jej přivedl skvělý český animátor Jiří Trnka, v jehož studiu Trojan pracoval nejprve jako hudební dramaturg a poté jako hudební skladatel. Jeho hudba skvěle doplňovala Trnkovy animované, loutkové, kreslené a trikové filmy. Jeho melodie tvořili samostatnou a nedílnou součást těchto děl, přesně vyjadřovaly děj a prostředí i bez nutnosti použití mluveného slova a ruchů. Mimořádného úspěchu tak dosáhly například animované, loutkové, kreslené, papírkové a trikové snímky Špalíček, Císařův slavík, Bajaja, Staré pověsti české, Dobrý voják Švejk, Sen noci svatojánské či Ruka.

Třikrát také Trojan komponoval hudbu pro celovečerní dlouhometrážní hraný film. Poprvé měl Trojan komponovat pro hraný film už na začátku 50. let, a sice pro Krejčíkovu komedii Císařův pekař a pekařův císař, ovšem Krejčík byl však vyměněn za Martina Friče a Trojan nahrazen za Fričova spolupracovníka Julia Kalaše. Jeho první celovečerní hudební filmovou kompozicí byla tedy až o tři roky později hudba k pohádce Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král s Vlastou Burianem. Pro ni Václav Trojan složil i hudbu ke dvěma písním na text básníka Jaroslava Seiferta „Jménem pana krále“ v podání Vlasty Buriana i „Rybářovu píseň“ Vladimíra Ráže. Dále složil hudbu k Srpnové neděli Otakara Vávry z roku 1960 a naposledy ke Krškově Poslední růži od Casanovy z roku 1966.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v dalším dílu pořadu Hudba podle kalendáře, který bude mít premiéru v pátek 7. července v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 9. 7. v 9:00 a středu 12. 7. ve 22:00.

Foto: Profimedia