Článek
Teplátor, jeden z pěti malých jaderných reaktorů, na jejichž vývoji pracují čeští vědci a technici, se pokusí získat licenci v Kanadě.
Společnost Teplátor, která teplárenský reaktor vyvíjí, chce certifikačním procesem projít u Kanadské komise pro jadernou bezpečnost (CNSC), obdoby českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Pokud se projektu podaří kanadskou certifikaci získat, bude platná i pro Evropu a řadu dalších států.
„Navázali jsme kontakt s univerzitou v Ottawě, kde je větší zkušenost s těžkovodními reaktory než v České republice. Ottawská univerzita má kapacitu i know-how pro přípravu Teplátoru k certifikaci. Zatím probíhají první konzultace a předlicenční rozhovory,“ říká pro SZ Byznys Petr Pávek, výkonný šéf správní rady společnosti Invest & Property Consulting (IPC), která se loni do vývoje Teplátoru investičně zapojila.
V Kanadě se certifikuje například také malý modulární reaktor BWRX-300, vyvíjený americko-japonskou aliancí GE Hitachi. Ten je považován za nejpokročilejší projekt v oblasti malých modulárních reaktorů, jeho nasazení plánují investoři z USA, Kanady, Estonska či Polska, memorandum s GE Hitachi má podepsané i český ČEZ.
Teplátor
- Malý modulární těžkovodní reaktor určený výhradně pro výrobu tepla. Může sloužit k vytápění středně velkých až velkých měst.
- Autorem konceptu je profesor Radek Škoda, který přednáší na ČVUT a Západočeské univerzitě. Na projektu se podílely obě vysoké školy.
- Teplátor má mít škálovatelný tepelný výkon od 50 do 150 MWt, výstupní teplota primární vody se má pohybovat v rozsahu 98–200 stupňů Celsia dle potřeb teplárny.
- Počítá se s využitím jaderného paliva VVER-440, jež se používá například v Dukovanech. Celkem 55 palivových kanálů bude uloženo v nádobě s těžkou vodou.
- Autoři počítají s použitím buď nového, nebo vyhořelého paliva z domácích elektráren (zůstává v něm až 95 procent energie).
- Vyhořelé palivo by zlepšilo ekonomiku reaktoru, ale zvyšuje náročnost licencování.
Běh na dlouhou trať
Certifikace nového reaktoru je ale běh na dlouhou trať. Licenční proces BWRX-300 začal u CNSC už před třemi lety. Letos v březnu společnost GE Hitachi Nuclear Energy oznámila, že zdolala významný předlicenční milník, když prošla druhou fází tzv. Vendor Design Review (přezkoumání návrhu dodavatele, VDR). Autoři projektu doufají, že certifikační řízení zvládnou tak, aby mohli začít s výstavbou reaktorů BWRX do konce této dekády.
Petr Pávek doufá, že licenční řízení pro Teplátor by mohlo trvat jen asi tři roky. „Náklady na licencování předpokládáme mezi 40 až 50 miliony korun,“ říká. Na projektu nyní v Česku pracuje zhruba třicetičlenný tým, který řeší patentovou ochranu, projekční práce, stavební přípravu a také marketing.
Vizualizace reaktoru Teplátor.
Teplárna využívající Teplátor má už i architektonickou podobu. Studie architekta Michala Postráneckého získala Cenu veřejnosti za urbanistický projekt roku 2023 a zvláštní ocenění Národního centra stavebnictví 4.0 v devátém ročníku soutěžní přehlídky, kterou pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství ABF.
Zájem z města energetiků
O Teplátor projevilo zájem první město, které by jej chtělo využít pro výrobu tepla, ukrajinská Slavutyč. Příští týden má do Prahy přijet její starosta Jurij Fomičev podepsat s Teplátorem smlouvu.
Slavutyč leží na severu Ukrajiny nedaleko hranic s Běloruskem. Byla vybudována v 80. letech po černobylské jaderné havárii jako nový domov pro obyvatele města Pripjať, které muselo být evakuováno kvůli radioaktivnímu zamoření.
„S Ukrajinou spolupracujeme dlouhodobě. Na přelomu roku jsme podepsali smlouvu s ukrajinskou diplomatickou misí, jednali jsme s poradcem ukrajinské vlády, byl u nás jejich přední expert na jadernou bezpečnost. S Teplátorem bychom se mohli podílet na poválečné obnově Ukrajiny, u Slavutyče bychom rádi postavili první prototyp,“ říká Pávek.
Spolupráce s městem, založeným pro obyvatele Pripjati, je podle něj logická. „Je to město plné energetiků,“ podotýká šéf IPC.
Skepse mezi odborníky
Zatímco investoři z IPC i vědci z ČVUT a Západočeské univerzity jsou ohledně šancí Teplátoru na realizaci optimističtí, většina českých jaderných expertů je vůči těžkovodnímu reaktoru skeptická. Hlavně proto, že jeho ekonomika počítá s použitím vyhořelého jaderného paliva, na něž by bylo třeba získat samostatnou bezpečnostní certifikaci.
Za „čistě teoretický koncept, pro nasazení v praxi nereálný,“ označila Teplátor už dříve například šéfka SÚJB Dana Drábová. Malé šance na jeho úspěšnou certifikaci mu v rozhovorech pro SZ Byznys dávali také Marek Ruščák ze Státního ústavu radiační ochrany nebo přední český jaderný expert Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.
Invest & Property Consulting (IPC)
Investorem Teplátoru je společnost IPC, kterou založil kontroverzní byznysmen Ladislav Vaněček. Ten byl odsouzen na podvod na obchodním partnerovi Karlu Janečkovi starším, otci miliardáře a neúspěšného prezidentského kandidáta K. Janečka.
Dodnes Vaněček působí coby seniorní poradce IPC. Sama IPC čelila řadě problémů. Její byznys letos v květnu popsaly Seznam Zprávy v sérii článků.
IPC nabízí zhodnocení peněz klientům, kteří jí poskytují kapitál prostřednictvím svěřenských fondů, jež pro ně skupina spravuje.
IPC obchoduje s pohledávkami, kromě Teplátoru má další aktiva ve zdravotnictví (adiktologické centrum Origanum, klinika estetické a plastické chirurgie Chiroesthé), v těžbě (kamenolom Kozárovice) či v potravinářství (Fjord Bohemia - zpracování a dodávky ryb).
V roce 2020 skupině IPC udělila ČNB jako orgán dohledu nad kapitálovým trhem pokutu 100 tisíc korun za nedodání požadovaných informací.
IPC v minulosti investovala mj. do mediálních aktivit Petra Hájka, bývalého poradce exprezidenta Václava Klause, jehož web Protiproud byl loni na pokyn vlády dočasně zablokován jako proruský a dezinformační. Na byznyse s Hájkem a jeho dcerou Erikou IPC prodělala stovky milionů korun.
Část ztráty IPC pokryla koupí pohledávek ruské banky Ural, jež jsou dnes v Rusku prakticky nevymahatelné.
Loni na jaře po zahájení ruské agrese na Ukrajinu odkoupil 90 procent v mateřské společnosti skupiny IPC Holding Petr Pávek, podnikatel a exposlanec STAN, exstarosta Jindřichovic pod Smrkem. Ten dnes skupinu jako šéf správní rady řídí.
Tři bývalí manažeři, kteří stáli u obchodů minulých let, se dělí o zbývajících 10 procent. Zakladatel a dlouholetý oficiálně nepřiznávaný šéf IPC Ladislav Vaněček podle Pávka inkasuje nadále z IPC platby jako konzultant.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili box o skupině IPC
