Utekl hrobníkovi z lopaty. A znovu utíká hodně rychle. Desetiletý ryzák Lodgian Whistle ze stáje Statek Chyše-Váňa se po zranění dokázal vrátit na dostihovou dráhu. Ze čtyř startů třikrát vyhrál, v aktuální sezoně je neporažený. S Ondřejem Velkem ovládl i milionovou kvalifikaci na Velkou pardubickou. Před dvěma lety přitom nebyl daleko od toho, aby ho veterinář kvůli těžkému zranění uspal. „Doktor už držel injekci v ruce,“ přitakal trenér Josef Váňa.
Malý koňský zázrak. Jinak se o ryzákově návratu mluvit nedá. Lodgian Whistle, narozený u chovatele Ladislava Jezdinského, začínal u Štěpánky a Jaroslava Myškových. Pod jejich vedením byl sedmý ve Velké pardubické 2020. Od nich ho koupil Josef Chára místo Sottoventa, který nepřežil pád na Taxisu, a přesunul ho k Váňům. Málem přišel i o Lodgiana, protože v Meranu si utrhnul šlachu. Následky byly takřka fatální. Koně se však podařilo zachránit, po dlouhém léčení je zpět.
„V prvé řadě je třeba poděkovat rodině Myškových,“ vrací se trenérka a ošetřovatelka Pavla Váňová k původním majitelům. „Jarda a Štěpánka Myškovi ho vychovali od hříběte a udělali z něj koně, jaký je. My přišli k hotovému, vycepovanému, vychovanému, dobře jezditelnému koni. Oni udělali největší práci, za kterou je třeba poděkovat.“
Že z urostlého ryzáka bude dobrý kůň, bylo jasné poměrně rychle. Hned po přechodu na překážky v roce 2017 s Myškou vyhrál tři dostihy. Při premiéře ve Velké skončil tři roky poté sedmý. Pak se přesunul k Váňům a na podzim 2021 se v Meranu zranil.
„Bylo to hodně špatné,“ líčí Váňová. „Šlachu na noze měl Lodgian urvanou. Veterinářská prognóza byla taková, že to už nebude ani na spásání zahrádky. Když jsme nad ním stáli jak oukropečci, tak nám pan doktor dal ještě jednu noc. Řekl, že se na nás nemůže dívat, jak brečíme. ‚Máte noc, ráno mi dejte vědět, co a jak dál. Jestli to vůbec přežije, protože antibiotika nezabírají...‘“
I s majitelem Josefem Chárou tehdy celou noc probděli. „Věděli jsme, že mu to nemůžeme udělat. Tak dobrého koně nenecháme uspat! Pustili jsme se do toho, bylo to náročné,“ vzpomíná Váňová. „On je taková netýkavka, ale manžel ho denně laseroval, nevzdal to, udělal kus práce. Lodgianovi jsme každý den převazovali nohu, která hnisala. Prali jsme se. Ale hlavně se s tím popral sám, svůj život si vybojoval, je to velký srdcař. Bojuje dál a vrací nám to.“
Po půl roce léčení se šlacha i noha začaly dávat dohromady. Na návrat do dostihů to nebylo. „Pan doktor nám pokaždé, když přišel na kontrolu se sonem, říkal, že to na běhání nebude už nikdy. Šlacha byla úplně v čudu. Ale zlepšovala se a my na něj pomalu začali sedat. Lodgian je totiž kůň, který si o práci vyloženě říká. Je ušklebený, kopavý, kousavý, moc se nekamarádí, ale práci chce.“
Začínali opatrně. „Když kulhal, tak jsme zase na měsíc vysadili. Pak znovu. Takhle to šlo pětkrát, šestkrát po sobě. Když jsme viděli, že ve výběhu neví, co by roupama dělal, tak jsme zkusili trénink. A jednou se stalo, že nekulhal. Po týdnu, po měsíci... Práci jsme přidávali a vyšlo to.“
Po roční pauze se Lodgian Whistle vrátil na dostihy. Celý tým, včetně žokeje Ondřeje Velka, trnul, zda šlacha vydrží. A jak bude reagovat na ostrý závod. Steeplechase 4. kategorie na začátku září lehce vyhrál. V Poplerově memoriálu při Velké pardubické se sice nedostali přes Hadí příkop, ale v této sezoně Lodgian Whistle ještě neprohrál. S Josefem Bartošem v květnu ovládl Úvodní cross country Koroka a nejlepší byl i s Velkem v druhé kvalifikaci. „Fenomén,“ radoval se žokej.
„Po kvalifikaci je Lodgian v pořádku,“ oddechla si Pavla Váňová. „Samozřejmě se každý dostih bojíme, že se něco přihodí. Ale jak si sám život vybojoval, tak nám to teď vrací. Zdědil box po Theophilovi, takže doufáme, že půjde v jeho šlépějích,“ připomněla senzačního vítěze Velké pardubické 2019 z unikátního Dostihového klubu iSport-Váňa.
K ryzákově pohodě přispívá i kamarád - poník Hermelín. „V malé stájičce pro pět koní stojí proti sobě a zamilovali se,“ směje se Váňová. „Je to poník naší sedmileté vnučky Laurinky. Když jde Lodgian do výběhu, kde je čtyřicet koní, tak si Hermelínka hlídá a on si hlídá jeho. Jeden bez druhého neudělají ani ránu, je to srandovní dvojka.“
