Koordinovat sběr a provádět analýzu důkazů o možných zločinech agrese páchaných Ruskem na Ukrajině bude hlavním cílem mezinárodního vyšetřovacího centra (ICPA), jehož provoz dnes zahájili činitelé Evropské unie, Spojených států a Ukrajiny v nizozemském Haagu. Podle šéfa Eurojustu Ladislava Hamrana nebude nahrazovat vyšetřování národních orgánů, ale pomůže urychlit a zefektivnit jejich práci.
Západní země od loňska řeší otázku, jak zajistit potrestání zločinů, kterých se podle řady shromážděných důkazů dopouštějí ruská vojska na Ukrajině, a jak docílit vykonání spravedlnosti i na ruském vedení včetně prezidenta Vladimira Putina.
„Důkazy o bezpočtu mezinárodních zločinů páchaných Ruskem se vrší. Nevynecháme při pátrání jediný detail, abychom pohnali Putina a jeho přisluhovače před spravedlnost.“
Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise
Na sběru důkazů a na vyšetřování ruských zločinů dosud pracuje Ukrajina, pobaltské země či Polsko, na koordinaci se podílí Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten však nemá pravomoc potrestat Rusko za zločin agrese, neboť není jeho členskou zemí. Řada evropských zemí či Spojené státy proto podporují vznik zvláštního tribunálu, který by podle nich zajistil účinné potrestání zločinu agrese spočívajícího v plánování, přípravě a provedení vojenského útoku na cizí zemi. Za ten by podle západních politiků mělo nést odpovědnost i nejvyšší ruské vedení.
„Nechceme čekat, až konflikt skončí. Rozhodli jsme se, že budeme podporovat naše partnery, kteří začali se svým vlastním národním vyšetřováním,“ vysvětil důvod vytvoření centra šéf unijní agentury pro justiční spolupráci Hamran. Středisko bude podle něj sloužit jako platforma pro shromažďování a analýzu již získaných důkazů, v nichž by mělo odhalovat případné nedostatky, aby obstály před soudem. Bude také zajišťovat jejich překlady do ukrajinštiny a angličtiny.
Naproti tomu nebude mít přímé vyšetřovací pravomoci, nebude tedy moci vydávat zatykače či vznášet obvinění.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash