Ostrovní státy řeší, co se stane, až jejich území zmizí pod vodou
3.7.2023 01:30 | FUNAFUTI
(ČTK)
Tuvalu by při současném tempu stoupání hladiny moří mohlo skončit pod vodou už v příštím století, a jeho politická reprezentace proto zvažuje možnosti, jak stát zachovat za situace, kdy nedisponuje žádným územím.
Mnoho zemí, které jsou vůči dopadům klimatických změn zvláště zranitelné, reprezentuje vlivná regionální organizace Fórum tichomořských ostrovů (PIF), jež se snaží společně s odborníky na právo najít odpověď na to, jak zachovat existenci státu i poté, co jeho území zmizí. A poukazuje přitom na to, že země, kterým zánik hrozí nejvíce, jsou zároveň zeměmi, které ke globálnímu oteplování přispívají jen mizivě.
Na letošní konferenci na Fidži dilema shrnul premiér Cookových ostrovů Mark Brown: "Naše pobřeží pomalu ukusuje stoupající hladina oceánu - co to udělá s naší suverenitou, s naším územím, s našimi právními nároky a našimi domovy? Co se stane s našimi základními právy a svobodami garantovanými ústavou a Všeobecnou deklarací lidských práv? Jak budeme moci uskutečnit naši společnou budoucnost, když se bude zpochybňovat samotná existence našich států?"
Ministr zahraničí Tuvalu, Simon Kofe, pak vyzval, aby svět začal pomýšlet na změnu globálních pravidel a přizpůsobil právní normy novým podmínkám. "Hrozba vzestupu hladin oceánů a zániku naší státnosti není hypotetická, ale velmi reálná a představuje nebezpečí, kterému se musíme postavit čelem," řekl.
Tuvalu proto pracuje nejen na zpevnění pobřeží a stavbě protipovodňových bariér, ale úsilí vyvíjí také na diplomatické frontě. Mimo jiné se snaží přimět země světa, aby jeho státnost uznávaly bez ohledu na to, jak globální oteplování ovlivní jeho podobu.
Kofe upozornil, že stávající Montevidejská úmluva o právech a povinnostech států, definuje stát pomocí čtyř kritérií, kterými jsou území, obyvatelstvo, vláda a schopnost vstupovat do vztahu s jinými zeměmi. "Kdybychom se touto definicí řídili, pak by Tuvalu mohlo přijít o svou státnost ve chvíli, kdy by přišlo o své území nebo bychom byli nuceni se přesunout jinam," řekl.
Tuvalu se také vrhlo do digitalizace vlády, která by případný přesun usnadnila, a právníci bádají nad tím, zda může státnost pokračovat i ve chvíli, kdy by si země pronajala území v jiné zemi. Jde o úplně nový problém, který svět ještě neřešil, i když i v minulosti se staly případy, kdy vlády působily v exilu. Bez území totiž stát přichází o zdroj příjmů a může pro něj být obtížné plnit své mezinárodní závazky, udržovat zahraniční zastoupení nebo platit za členství v mezinárodních organizacích.
Další výzvou je otázka, zda si populace státu, který přijde o své území, může udržet svou kulturu, soudržnost a práva i v případě, že bude permanentně žít v diaspoře. Přesto politici tichomořských zemí zdůrazňují, že teď je spíše čas bojovat za to, aby takový scénář nikdy nenastal. "Zajistit, aby vzestup globálních teplot zůstal pod 1,5 stupněm Celsia pro nás musí dál být priorita," řekl generální tajemník PIF Henry Puna.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Panama už má první klimatické vysídlence, obyvatele ostrova ohroženého mořem
Vědci v knize popisují, jakým způsobem se podle nich šíří dezinformace o klimatu
Senátoři dnes schválili novelu, která dává zelenou agrovoltaiceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
RV
Richard Vacek
3.7.2023 08:26Státy byly a už nejsou. Tak prostě zmizí i pár států na korálových útesech. Vždyť i ty útesy tady nejsou dlouho - cca 10 000 let.
Odpovědět
va
vaber
3.7.2023 09:19 Reaguje na Richard Vacekno ,když byla hladina oceánů mnohem nižší,bylo dříve naopak více ostrovů a pevniny,
i když je dobře,že pevniny ubývá, člověk by se ještě více množil a čím víc lidí na planetě, tím rychleji se zničí životní prostředí
Odpovědět
i když je dobře,že pevniny ubývá, člověk by se ještě více množil a čím víc lidí na planetě, tím rychleji se zničí životní prostředí
JS
Jiří Svoboda
3.7.2023 10:27 Reaguje na vaberMožná by stálo za to udělat i studii, jak se v čase bude vyvíjet globální plocha nezaledněné pevniny, která je vhodná k lidskému životu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2023 14:09 Reaguje na Jiří Svobodanebude. Holá skála ani rozpuštěný permafrost jsou pro lidský život nevhodné. Ale stejně lidem nic jiného nezbyde.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2023 14:05 Reaguje na vaberUbýváním pevniny to skutečně cha cha nebude, na Zemi jsou neskutečně obrovské liduprázdné prostory. Ale populační křivka se celosvětově už slušně láme, to asi do budoucna hlavní problém nebude.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.7.2023 16:58 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://population.un.org/wpp/Graphs/Probabilistic/POP/TOT/900
Aneb vy zase kecáte.
Odpovědět
Aneb vy zase kecáte.
PH
Pavel Hanzl
3.7.2023 18:57 Reaguje na Radek ČudaStačí se podívat sem, trend brždění růstu populace je zcela zjevný. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
4.7.2023 14:13 Reaguje na Pavel HanzlVy jste zase chlastal, nebo vám někdo sebral brejle? Na té wiki je přesně ten samý graf, jako jsem vám postnul. Aby taky ne, když je to predikce OSN. A pokud vezmeme křivku mediánu, což je asi nejrozumnější, tak do 2060-2070 je ten vývoj v podstatě lineární a teprve pak se začíná zpomalovat, nicméně stále jde nárůst populace. 2060 je na hodnotě 10 giga, 2100 11 giga, což je firt o milion lidí=konzumentů víc.
A o tom, že by se něco slušně lámalo pak nemůže být ani řeč.
Vy jste fakt tak hloupej, nebo jen trolíte?
Odpovědět
A o tom, že by se něco slušně lámalo pak nemůže být ani řeč.
Vy jste fakt tak hloupej, nebo jen trolíte?
RČ
PH
sv
sv
5.7.2023 10:24 Reaguje na Radek ČudaAno, jsi hloupý čuďasi. Miliarda lidí navíc není nic, co by nezvládly moderní technologie.
https://www.scienceworld.cz/biologie/vyvraceni-malthuse-prelidneni-jako-falesny-strasak/
Odpovědět
https://www.scienceworld.cz/biologie/vyvraceni-malthuse-prelidneni-jako-falesny-strasak/
JS
Jiří Svoboda
3.7.2023 08:38Zrychlující stoupání hladiny oceánů je neoddiskutovatelný fakt. Pro férovost článku by ale bylo správné i uvést, jak rychle povrch Tuvalu klesá.
Odpovědět
JŘ
va
vaber
3.7.2023 09:14našly se vily, prý z římského období, 6 metrů pod hladinou,podobně jeskyně s malbami pravěkých lovců ,30m pod hladinou,
větší problém než stoupání hladiny, je úbytek sladké vody z pevnin,to ohrožuje člověka víc,
když před 2000lety byla hladina nejméně o 6m nižší,znamená to ,že množství vody které odteklo do oceánů, by pokrylo veškerou dnešní pevninu vrstvou vody silnou 12m a vůbec nepochybuji ,že všechnu tuto vodu by dnešní vyschlá pevnina bez problémů vsákla, jak houba,
Odpovědět
větší problém než stoupání hladiny, je úbytek sladké vody z pevnin,to ohrožuje člověka víc,
když před 2000lety byla hladina nejméně o 6m nižší,znamená to ,že množství vody které odteklo do oceánů, by pokrylo veškerou dnešní pevninu vrstvou vody silnou 12m a vůbec nepochybuji ,že všechnu tuto vodu by dnešní vyschlá pevnina bez problémů vsákla, jak houba,
PH
Pavel Hanzl
4.7.2023 07:41 Reaguje na vaberZnáte slavnou mapu Piriho Riese? Tu objevili Angličané v roce asi 1510 v pozůstalosti tohoto mořeplavce, který překresloval mapy celého světa ze starších podkladů. Zachovala se jen jediná, kde je kromě Evropy (včetně Skandinávie) taky Severní i Jižní Amerika a Antarktida bez ledu. Je ovšem silně zkreslená, Antarktida je s Amerikou spojena pevninou atd., svádí se to na kvalitu podkladů. Ovšem vědátoři začali modelovat tuhle oblast se snižující se hladinou moře a zjistili, že mapa velmi přesně odpovídá stavu před asi 12 tisíci lety, kdy byla Země zasažena rojem velkých meteoritů a nastala prakticky apokalypsa - v geologii se to jmenuje mladší dryas.
Jak je tohle možné? Kdo vytvořil takovou mapu? Asi ten stejný, který postavil Tíwanako, Baalbeckou terasu a další megalitické stavby, které se vyznačují gigantickými kamennými bloky (max 1100 tun), naprosto přesně opracovanými a dopravovanými na velké vzdálenosti. Pracovně se jí říká Stará civilizace, která byla velmi vyspělá a byla zničena právě v mladším dryasu. Pokud žila především na pobřeží, následní stoupnutí hladiny její zbytky spolehlivě pohřbilo.
Odpovědět
Jak je tohle možné? Kdo vytvořil takovou mapu? Asi ten stejný, který postavil Tíwanako, Baalbeckou terasu a další megalitické stavby, které se vyznačují gigantickými kamennými bloky (max 1100 tun), naprosto přesně opracovanými a dopravovanými na velké vzdálenosti. Pracovně se jí říká Stará civilizace, která byla velmi vyspělá a byla zničena právě v mladším dryasu. Pokud žila především na pobřeží, následní stoupnutí hladiny její zbytky spolehlivě pohřbilo.
va
vaber
4.7.2023 08:15 Reaguje na Pavel HanzlHanzl,uvědomují si ,že opakují něco co je v oficiálních vědeckých kruzích považováno za dezinformace a nepodložený výmysl,
je to taková obdoba ,,politických dezinformací a lží,,
Odpovědět
je to taková obdoba ,,politických dezinformací a lží,,
PH
Pavel Hanzl
4.7.2023 16:47 Reaguje na vaberTo těžko. Megalitické stavby atd. jsou prostě tvrdá realita a klidně se na ně můžete jet podívat. Vědecká obec se tím samozřejmě zabývá, jenže není schopna udělat seriózní závěr, tak ho prostě neprezentuje. Na opracovaném kameni se nedá zjistit, kdy byl opracován, nejstarší kamenná stavba je dnes Gobekli Tepe v Turecku, zase těch 9 tis. před Kristem. Tam je to prokázáno z radioaktivního uhlíku, bo byla zasypána.
Mapa Piriho Riese ja v Londýnském muzeu od toho 16. století, už tenkrát to komentovali, důkazů něurékom. K tomu se přidávají Ptolemaiovské mapy, původně z Alexandrijské knihovny atd. atd. atd. stačí se zajímat.
Odpovědět
Mapa Piriho Riese ja v Londýnském muzeu od toho 16. století, už tenkrát to komentovali, důkazů něurékom. K tomu se přidávají Ptolemaiovské mapy, původně z Alexandrijské knihovny atd. atd. atd. stačí se zajímat.
PH
Pavel Hanzl
4.7.2023 17:25 Reaguje na vaberOficiální vědecké kruhy se tím samozřejmě zabývají velmi. Zjistily třeba, ze které skály byly vylomeny bloky megalitických staveb a dost se divili. Tíwanaco asi 80 km daleko, Baalbeck asi 3km dost neschůdným terénem. Taky zjistili, že na těle egypstské sfingy jsou stopy vodní eroze. Jenže v těch místech tekla voda naposled před nějakými 20 tisíci lety. Některé bloky v Tiwanacu jsou možná vyrobeny z geopolymeru (nepotvrzeno). U východního břehu USA našli pár metrů pod hladinou oceánu silnici z bloků asi 4x4 metry, evidentně megalitického původu. Jenom perlička je, že je zakrslena na mapě Pirihi Riese na ostrově, který je už dávno pod hladinou. Atd. atd. těch věcí je něurékom, velká část bude určitě podvrh a nesmysl (třeba pyramidy v Albánii), ale to reálné jádro tam je.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.7.2023 09:18Ještě že tam nebyli lidé, když se korálový útes vynořil z moře a vznikl
ostrov. To by asi uvažovali, zda ho osídlit a nebo žít v očekávání, že se
zase zanoří do moře. U korálových ostrovů to už tak je, že mívají krátké trvání z hlediska nestabilního podloží a dokonce nestabilního materiálu
samotných korálů. Kolísání hladin moří je rovněž z hlediska planety jev
zcela normální a to mají štěstí, že se nepotýkají s různě vysokou výškou hladiny za přílivu a odlivu, jako jinde, kde jsou rozdíly několik metrů. Rovněž takové tsunami by bylo pro tento státeček zničující i bez zvyšování hladiny oceánů vlivem oteplování. Je tedy otázkou, zda je vůbec perspektivní trvale obydlovat takové ostrovy a zda je neponechat pouze přírodním živlům a zvířatům, které z toho nedělají takový problém. Ráj
na Zemi pro zazobané turisty mi osobně chybět nebude a myslím si, že ani
naprosté většině obyvatel Země. Problém to bude pouze pro obyvatele této
zemičky, kteří se rozptýlí po okolí a budou na svůj ráj vzpomínat. U nás
měli takový "ráj" lidí z nynějších poddolovaných území a území, které
ustoupily těžbě hnědého uhlí. Rozptýlili se po okolí a netrvali na tom,
že bude zaniklá obec nahrazena obcí novou s původním vedením a obyvateli.
Prostě zanikne jeden státní útvar stejně, jako zaniklo spousta obcí, měst
a států, které byly porobeny a splynuly s uchvatiteli. Je uchvátí moře
a nezabrání tomu ani utopické představy zastavení oteplování, které už
tu bylo nesčetně krát za dobu existence Země. Jinak na pokles nestabilního
podloží má vliv i hmotnost staveb, kdy je rozdíl mezi bambusovou chýší
a několikapatrovým hotelem z betonu dovezeného odjinud. Zatížit křehké
korály takovou tíhou je jako na vepřovicový základ přistavět patro z
betonu a nadávat na vodu, že vepřovice rozmočila a patro se zřítilo.
Nebýt ty vepřovice zatížené betonem, tak vyschnou, poopraví se a nic
tragického se nestane.
Odpovědět
ostrov. To by asi uvažovali, zda ho osídlit a nebo žít v očekávání, že se
zase zanoří do moře. U korálových ostrovů to už tak je, že mívají krátké trvání z hlediska nestabilního podloží a dokonce nestabilního materiálu
samotných korálů. Kolísání hladin moří je rovněž z hlediska planety jev
zcela normální a to mají štěstí, že se nepotýkají s různě vysokou výškou hladiny za přílivu a odlivu, jako jinde, kde jsou rozdíly několik metrů. Rovněž takové tsunami by bylo pro tento státeček zničující i bez zvyšování hladiny oceánů vlivem oteplování. Je tedy otázkou, zda je vůbec perspektivní trvale obydlovat takové ostrovy a zda je neponechat pouze přírodním živlům a zvířatům, které z toho nedělají takový problém. Ráj
na Zemi pro zazobané turisty mi osobně chybět nebude a myslím si, že ani
naprosté většině obyvatel Země. Problém to bude pouze pro obyvatele této
zemičky, kteří se rozptýlí po okolí a budou na svůj ráj vzpomínat. U nás
měli takový "ráj" lidí z nynějších poddolovaných území a území, které
ustoupily těžbě hnědého uhlí. Rozptýlili se po okolí a netrvali na tom,
že bude zaniklá obec nahrazena obcí novou s původním vedením a obyvateli.
Prostě zanikne jeden státní útvar stejně, jako zaniklo spousta obcí, měst
a států, které byly porobeny a splynuly s uchvatiteli. Je uchvátí moře
a nezabrání tomu ani utopické představy zastavení oteplování, které už
tu bylo nesčetně krát za dobu existence Země. Jinak na pokles nestabilního
podloží má vliv i hmotnost staveb, kdy je rozdíl mezi bambusovou chýší
a několikapatrovým hotelem z betonu dovezeného odjinud. Zatížit křehké
korály takovou tíhou je jako na vepřovicový základ přistavět patro z
betonu a nadávat na vodu, že vepřovice rozmočila a patro se zřítilo.
Nebýt ty vepřovice zatížené betonem, tak vyschnou, poopraví se a nic
tragického se nestane.
Miroslav Vinkler
3.7.2023 10:28"Týká se to například Tuvalu, které by při současném tempu stoupání hladiny moří mohlo skončit pod vodou už v příštím století."
Všimněme si " které by ...mohlo skončit pod vodou ." Čiré spekulace ,nic jiného.
A pokud to vlády myslí vážně , nic jim nebrání jednat se státy, které mají řídké osídlení o možnosti budoucího přesídlení . (Argentina, Kazachstán,Kanada , RF ...) a uzavřít nějaké před-smluvní ujednání pod kuratelou OSN. Nic z toho se neděje, takže to mám za "bubble gum" domorodou historku a snahu vyrazit prachy od bohatších zemí.
Odpovědět
Všimněme si " které by ...mohlo skončit pod vodou ." Čiré spekulace ,nic jiného.
A pokud to vlády myslí vážně , nic jim nebrání jednat se státy, které mají řídké osídlení o možnosti budoucího přesídlení . (Argentina, Kazachstán,Kanada , RF ...) a uzavřít nějaké před-smluvní ujednání pod kuratelou OSN. Nic z toho se neděje, takže to mám za "bubble gum" domorodou historku a snahu vyrazit prachy od bohatších zemí.
PH
Pavel Hanzl
3.7.2023 20:19 Reaguje na Miroslav VinklerBudoucí emigrace bude směřovat z normálních, tj.jižních zemí do Kanady a prostoru dnešního Ruska. Rusko tam už samozřejmě dávno nebude, ale problém by nastal, kdyby to celé zhabala Čína. To nás už hlava bolet nebude, ale očekávám, že tyhle vlny pojedou stále intenzivněji, možná už od roku 30.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2023 14:08já bych chtěl mít někdy jeho starosti a Rotschildovy peníze. když se ostrov zmenší, lidi se odstěhují a je p ptákách. Svoje lidská práva si může jít uplatňovat k bohu počasí, Orkánovi.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2023 20:19https://otvorenaakademia.sav.sk/vysvetlujeme/brozury/zmena-klimy-1-diel/
Zaujímavé, že v brožurke o klimatickej zmene sa nájde aj príspevok od skeptického, či skôr realistického geológa - str.82 - 92 Ján Madarás Vzostup morskej hladiny vplyvom klimatickej zmeny?
Špeciálne ku koralovým ostrovom píše toto: "Vážnym geologickým argumentom spochybňujúcim katastrofické scenáre je vysvetlenie „zatopenia“ koralových ostrovov a atolov nízko položených tropických štátov, ako sú napr. Vanuatu, Tuvalu alebo Maldivy, nachádzajúcich sa pár metrov nad morom. Zvyšovanie hladiny morí sa ich preto bytostne týka. Je to skôr mediálna hystéria, nie klimatická zmena, ktorá tieto štáty reálne ohrozuje. Koraly, drobné živočíchy so schránkou z uhličitanu vápenatého, ktoré budujú mnohé ostrovy v teplých častiach svetových morí, sa vyskytujú na Zemi stámilióny rokov. Ich predchodcami v geologickej histórii Zeme boli stromatolity, ktoré sa tu nachádzajú vyše jednu miliardu rokov a ktoré napr. v Austrálii
alebo Brazílii prežívajú dodnes. Koralové atoly zvyčajne vytvárajú v oceáne prstenec sedimentov okolo ponárajúceho sa alebo už ponoreného neaktívneho vulkánu. Koraly sa podobne ako rastliny „ťahajú“
za svetlom. Koraly stihli dorastať pred tisícmi, desaťtisícmi až státisícmi rokov, keď vplyvom striedania ľadových dôb kolísala hladina svetového oceánu. Uhličitan vápenatý (CaCO3) vytvárajú nielen koraly, ale aj ďalšie morské organizmy – riasy, hubky, machovky, mikroskopické dierkavce, ostnatokožce, lastúrniky, ulitníky. Všetky tieto organizmy tvoria základ silného koralového útesu, ktorý chráni pokojnú lagúnu pred vysokými vlnami oceánu. Podľa výskumov koralové útesy rastú ročne objemom až 21 kg uhličitanu vápenatého na 1 m2
plochy. V geologickej histórii vápnité horniny (karbonáty) vytvorili tisíce metrov mocné súvrstvia sedimentov. Vytvárajú sa najmä v teplých subtropických a hlavne tropických moriach a významne viažu oxid uhličitý vo svojich štruktúrach. Koralové útesy dokázali
rýchlo rásť aj počas stúpajúcej hladiny morí po poslednom oteplení. Ak by to tak nebolo, tak by sme dnes nemali prakticky žiadne koraly, lebo v hĺbkach nad 100 m (čo je hodnota vzostupu morskej hladiny po skončení poslednej ľadovej doby) koraly takmer nežijú, lebo sú závislé aj od slnečného svetla. "
Je tam toho ďaleko viac, kto chce ten sa dočíta.
Odpovědět
Zaujímavé, že v brožurke o klimatickej zmene sa nájde aj príspevok od skeptického, či skôr realistického geológa - str.82 - 92 Ján Madarás Vzostup morskej hladiny vplyvom klimatickej zmeny?
Špeciálne ku koralovým ostrovom píše toto: "Vážnym geologickým argumentom spochybňujúcim katastrofické scenáre je vysvetlenie „zatopenia“ koralových ostrovov a atolov nízko položených tropických štátov, ako sú napr. Vanuatu, Tuvalu alebo Maldivy, nachádzajúcich sa pár metrov nad morom. Zvyšovanie hladiny morí sa ich preto bytostne týka. Je to skôr mediálna hystéria, nie klimatická zmena, ktorá tieto štáty reálne ohrozuje. Koraly, drobné živočíchy so schránkou z uhličitanu vápenatého, ktoré budujú mnohé ostrovy v teplých častiach svetových morí, sa vyskytujú na Zemi stámilióny rokov. Ich predchodcami v geologickej histórii Zeme boli stromatolity, ktoré sa tu nachádzajú vyše jednu miliardu rokov a ktoré napr. v Austrálii
alebo Brazílii prežívajú dodnes. Koralové atoly zvyčajne vytvárajú v oceáne prstenec sedimentov okolo ponárajúceho sa alebo už ponoreného neaktívneho vulkánu. Koraly sa podobne ako rastliny „ťahajú“
za svetlom. Koraly stihli dorastať pred tisícmi, desaťtisícmi až státisícmi rokov, keď vplyvom striedania ľadových dôb kolísala hladina svetového oceánu. Uhličitan vápenatý (CaCO3) vytvárajú nielen koraly, ale aj ďalšie morské organizmy – riasy, hubky, machovky, mikroskopické dierkavce, ostnatokožce, lastúrniky, ulitníky. Všetky tieto organizmy tvoria základ silného koralového útesu, ktorý chráni pokojnú lagúnu pred vysokými vlnami oceánu. Podľa výskumov koralové útesy rastú ročne objemom až 21 kg uhličitanu vápenatého na 1 m2
plochy. V geologickej histórii vápnité horniny (karbonáty) vytvorili tisíce metrov mocné súvrstvia sedimentov. Vytvárajú sa najmä v teplých subtropických a hlavne tropických moriach a významne viažu oxid uhličitý vo svojich štruktúrach. Koralové útesy dokázali
rýchlo rásť aj počas stúpajúcej hladiny morí po poslednom oteplení. Ak by to tak nebolo, tak by sme dnes nemali prakticky žiadne koraly, lebo v hĺbkach nad 100 m (čo je hodnota vzostupu morskej hladiny po skončení poslednej ľadovej doby) koraly takmer nežijú, lebo sú závislé aj od slnečného svetla. "
Je tam toho ďaleko viac, kto chce ten sa dočíta.
Karel Zvářal
3.7.2023 20:44 Reaguje na Vladimir MertanToto kdyby námořníci věděli, tak by tolik lodí nemuselo ztroskotat. Byli zvyklí po desetiletí a staletí místem propolouvat, a najednou škrk! - a voda se valí do podpalubí. Ta rychlost přírustku za rok je dosti velká, a vzhledem k tomu, že některé korály bývají rozvětvené a porézní, objemově to přibývá rychle. Takže svou činností podporujeme rozvoj korálů. Aspoň jedna dobrá zpráva v časech zmaru:-)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.7.2023 20:54 Reaguje na Karel ZvářalSkúsim ešte jeden úryvok, pretože pochybujem že sa to niekomu chcelo čítať: PRÍSPEVOK SÚČASNEJ KLIMATICKEJ ZMENY
Podľa údajov USGS objem vody na Zemi viazanej v ľadovcoch je 2,1 % celkového objemu vody na
Zemi. Z toho 91 % ľadu sa nachádza v Antarktíde, 8 % v Grónsku. Len zvyšné percento pripadá na
ostatný svet. Čo môže dodať do týchto globálnych zmien súčasná klimatická zmena? Uvažujme ka-
tastroficky, t. j. v intenciách takmer úplného roztopenia pevninských ľadovcov na severnej hemisfére,
lebo súčasná rýchla klimatická zmena sa týka hlavne severnej hemisféry.
Odpoveď je nasledujúca:
Po roztopení aj celého Grónska a čiastočne západnej Antarktídy sa nezvýši hladina morí o viac než
6 metrov.
Porovnajme to s minulosťou. Pred cca 8-tisíc rokmi takmer úplné roztopenie 26 mil. km 2 pevninských
ľadovcov na severnej pologuli (s hrúbkou až do 3 km) a cca 4 mil. km 2 pevninských ľadovcov na južnej
pologuli znamenalo vzostup celosvetovej hladiny oceánu v priemere o 120 m. Údaje z rôznych ve-
deckých štúdií sa značne odlišujú a sú v rozmedzí od 105 m do 163 m. Najpravdepodobnejší je dolný,
prípadne priemerný údaj, ako naznačujú geologické, geomorfologické, speleologické aj archeologic-
ké zistenia.
Nechceme spochybniť vážnosť klimatickej zmeny a negatívny vplyv človeka na životné prostredie, len
vyvodzujeme, že aj pri súčasnom globálnom otepľovaní spôsobenom našou civilizáciou a katastro-
fickom scenári topenia ľadovcov má súčasná klimatická zmena v kontexte topenia ľadovcov menší
vplyv na výšku hladiny morí, ako majú globálne, pravidelne sa opakujúce dlhodobé zmeny.
Odpovědět
Podľa údajov USGS objem vody na Zemi viazanej v ľadovcoch je 2,1 % celkového objemu vody na
Zemi. Z toho 91 % ľadu sa nachádza v Antarktíde, 8 % v Grónsku. Len zvyšné percento pripadá na
ostatný svet. Čo môže dodať do týchto globálnych zmien súčasná klimatická zmena? Uvažujme ka-
tastroficky, t. j. v intenciách takmer úplného roztopenia pevninských ľadovcov na severnej hemisfére,
lebo súčasná rýchla klimatická zmena sa týka hlavne severnej hemisféry.
Odpoveď je nasledujúca:
Po roztopení aj celého Grónska a čiastočne západnej Antarktídy sa nezvýši hladina morí o viac než
6 metrov.
Porovnajme to s minulosťou. Pred cca 8-tisíc rokmi takmer úplné roztopenie 26 mil. km 2 pevninských
ľadovcov na severnej pologuli (s hrúbkou až do 3 km) a cca 4 mil. km 2 pevninských ľadovcov na južnej
pologuli znamenalo vzostup celosvetovej hladiny oceánu v priemere o 120 m. Údaje z rôznych ve-
deckých štúdií sa značne odlišujú a sú v rozmedzí od 105 m do 163 m. Najpravdepodobnejší je dolný,
prípadne priemerný údaj, ako naznačujú geologické, geomorfologické, speleologické aj archeologic-
ké zistenia.
Nechceme spochybniť vážnosť klimatickej zmeny a negatívny vplyv človeka na životné prostredie, len
vyvodzujeme, že aj pri súčasnom globálnom otepľovaní spôsobenom našou civilizáciou a katastro-
fickom scenári topenia ľadovcov má súčasná klimatická zmena v kontexte topenia ľadovcov menší
vplyv na výšku hladiny morí, ako majú globálne, pravidelne sa opakujúce dlhodobé zmeny.
Karel Zvářal
3.7.2023 21:17 Reaguje na Vladimir MertanDnes máme výhodu, že o těchto změnách víme dopředu. Tamní populace je relativně nevýznamná v porovnání s kontinenty, které se naopak rychle vysušují. Přestěhovat ji jinam bude ten nejmenší problém, který lidstvo bude při změnách klimatu řešit. Mnohem horší je to, že z toho, co sem leze, je stále více časovaná bomba. Když se jim v E nelíbí, ať táhnou tam, odkud přišli. Toto by jim doma neprošlo. Doplácíme na náš humanismus.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.7.2023 08:03 Reaguje na Karel ZvářalOdstěhují se sami, je jich jen pár. Ideální by bylo (až po pádu Ruska) využít ty neskutečně obrovské rozlohy dost na severu položené země k přesílení lidí, kteří budou muset odejít z Jihu. Evropa je už dnes nejhustěji osídlený kontinent.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 08:15 Reaguje na Pavel HanzlVám to Rusko nějak nedává spát.-) Z těch ostrůvků půjdou do tepla: Austrálie, JAR, Kalifornie... Jen Kabáti a dobrodruzi potáhnou na sever.
Odpovědět
PH
va
vaber
4.7.2023 08:36 Reaguje na Vladimir Mertantrošku zapomínáte jednu důležitou věc,v historii Země se stalo mnoho věcí i když já jsem přesvědčen, že historii neznáme nebo jen velice málo a nepřesně,
planeta dnešní změny přežije, stejně jak v minulosti, pro ni to není žádný problém,ale něco jiného je člověk a jeho dnešní civilizace,
co způsobí kolaps a naprostý chaos ve společnosti,
nedostatek potravin,nedostatek vody,nedostatek energie,vysoké teploty a kdo ví co ještě,
stoupání hladiny oceánů, to ale není
Odpovědět
planeta dnešní změny přežije, stejně jak v minulosti, pro ni to není žádný problém,ale něco jiného je člověk a jeho dnešní civilizace,
co způsobí kolaps a naprostý chaos ve společnosti,
nedostatek potravin,nedostatek vody,nedostatek energie,vysoké teploty a kdo ví co ještě,
stoupání hladiny oceánů, to ale není
Pe
Petr
3.7.2023 23:02 Reaguje na Karel Zvářal"Takže svou činností podporujeme rozvoj korálů."
Takhle jednoduché to není. Velmi záleží na teplotě, dostupnosti vápníku a množství CO2. Vše musí být v těch správných poměrech. Pokud je CO2 ve vodě najednou nadbytek, stane se přesný opak, zvýší se kyselost, uhličitany se začnou rozpouštět (tak vznikají například krasové jeskyně, krápníky a podobně) a zvýšená kyselost začne vadit organismům při tvorbě nových uhličitanových schránek. A útesy se začnou zmenšovat.
Odpovědět
Takhle jednoduché to není. Velmi záleží na teplotě, dostupnosti vápníku a množství CO2. Vše musí být v těch správných poměrech. Pokud je CO2 ve vodě najednou nadbytek, stane se přesný opak, zvýší se kyselost, uhličitany se začnou rozpouštět (tak vznikají například krasové jeskyně, krápníky a podobně) a zvýšená kyselost začne vadit organismům při tvorbě nových uhličitanových schránek. A útesy se začnou zmenšovat.
VM
Vladimir Mertan
4.7.2023 06:01 Reaguje na PetrAby sa uhličitany začali rozpúšťať, muselo by PH klesnúť minimálne pod 7. More je ale výrazne zásadité s PH min. 8. Vplyv zvýšeného obsahu CO2 na kyslosť mora sa preceňuje. Akvaristi CO2 bežne do akvárií (sladkovodných) pridávajú a to pomerne v značnom množstve. Pritom vnútri v byte býva vplyvom slabšieho vetrania koncetrácia CO2 niekedy aj okolo 1000 PPM.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 06:16 Reaguje na Vladimir Mertan1* V jednom dokumentu názorně ukazovali, jak lze útes (atol) vytvořit uměle. Navěsili úlomky korálů na háček a nechali působit přírodu. Během poměrně krátké doby se z úlomků staly základy pobřežních útvarů. Takže v budoucnu můžeme tuto novou technologii využívat ve velkém. Jen se poněkud změní morfologie dna:-)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.7.2023 08:27 Reaguje na PetrNemá cenu se dohadovat s člověkem argumentujícím akváriem a co2 v bytě. A zrovna u tohoto člověka je to jen házení hrachu na zeď. :-)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.7.2023 16:01 Reaguje na Petr EliášČo tak radšej skúsiť vysvetliť ako sa more stane kyslé a korály sa začnú rozpúšťať :-) V akváriách sa používa bežne 30 násobok CO2 oproti normálnemu obsohu podmieneného výmenou zo vzduchom ktorý obsahuje 400 PPM CO2. Aby voda naozaj nezačala byť veľmi kyslá, používa sa na výpočet množstva CO2 ktoré môžeme pridať Tillmanova tabuľka. Čím je vo vode viac rozpusteného vápnika, tým viac CO2 môže obsahovať pri rovnakom PH.
Odpovědět
Pe
Petr
4.7.2023 19:42 Reaguje na Vladimir MertanVoda se nemusí stát velmi kyselá. Jak píšete, v mořské vodě se udržuje rovnováha. A protože CO2 se ze vzduchu do vody dostává stále víc, tak stále víc vápníku se přitom spotřebovává při reakci. A ten vápník se musí někde brát, v samotné vodě ho mnoho není.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.7.2023 21:24 Reaguje na PetrZáleží čo znamená stále víc. Morská voda obsahuje 50x viac CO2 ako je v atmosfére. Ak by pohltila aj všetok CO2 z atmosféry tak bude obsahovať 51 x viac CO2 ako bolo predtým v atmosfére. Jasne je to trocha demagógia, ale tie čísla sú správne. Niektoré odhady hovoria až o 100 násobne viac CO2 v oceánoch ako v atmosfére. Je to možné vďaka tomu, že voda vo väčších hĺbkach mora obsahuje oveľa viac CO2 ako na povrchu a v hĺbke okolo 5 km sa naozaj rozpúšťajú schránky živočíchov kyselinou uhličitou. Morské prúdy niekde CO2 posielajú do hĺbky kde sa môže hromadiť a inde sa zase uvoľňuje ak sa voda z hĺbky objaví na povrchu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.7.2023 21:26 Reaguje na Petr"Kalcifikacia – zdroje
Zakladnou zlozkou skeletu koralov je teda uhlicitan vapenaty (CaCO3), v morskej vode normalnych parametrov len malo rozpustna, zjednodusene povedane nerozpustna sol. Je to elektroneutralna molekula tvorena kladne (+) nabitym dvojmocnym vapnikom a zaporne (-) nabitym, tiez dvojmocnym, uhlicitanovym anionom. Je to sice male odbocenie do fyzikalnej chemie, ale aj tu vo vseobecnosti plati, ze kladne (+) a zaporne (-) sa pritahuju (preto je napr. tiez obmedzeny pocet receptur na pripravu zasobnych roztokov a vsetky komercne predpony a pripony typu bio-, super-, -plus a neviem ake este pod nalepkou skryvaju vacsinou tu istu chemicku zluceninu). Na to, aby bol koral schopny prijat z prostredia jednotlive komponenty pre tvorbu CaCO3, musia mu byt k dispozicii vo vode rozpustnej forme. V pripade vapnika je to vapenaty kation (Ca++), v pripade uhlicitanovej casti molekuly je to hydrogenuhlicitanovy anion (HCO3-).
Ca++ - vznika rozpustanim CaCO3 z morskych sedimentov a fosilnych utesov za urcitych chemickych podmienok = kolobeh vapnika v morskom prostredi. Su aj ine, minoritne zdroje vapnika v morskej vode, kde vsak takisto musi byt vysledkom volny kation Ca++ , inak je pre koraly nevyuzitelny. Aj tu plati pravidlo o pritahovani kladnych a zapornych castic. Preto su sice kationy Ca++ volne, avsak su obklopene zaporne nabitymi casticami ako je chloridovy (Cl-), fluoridovy (F-), hydrogenuhlicitanovy (HCO3-) a ine aniony. To je dovod preco sa ako zasobny roztok pouziva chlorid vapenaty (CaCl2) – je v nom pritomny volny Ca++ a zaroven je to chemicky stabilna forma vdaka pritomnosti opacne nabiteho chloru. Zistilo sa tiez, ze hodnoty Ca++ nad 360 mg/l uz dalej signifikantne neurychluju kalcifikaciu.
HCO3-- vznika hlavne rozpustanim CO2 vo vode. Samotny CO2 sa do morskej vody dostane z hlbokomorskych vyverov spojenych s vulkanickou cinnostou, dychanim organizmov (vratane rozkladnych procesov v organickom sedimente dna) a nieco malo aj z atmosfery. CO2 sa naopak spotrebuva v procese fotosyntezy rastlin, sinic a niektorych prvokov. Vo vode reaguje CO2 s vodou za vzniku potrebneho HCO3- a sucasne sa z reakcie uvolnuju nadbytocne kationy vodika (tzv. protony: H+), ktore vodu okysluju (znizuju pH). Z toho vsetkeho vyplyva, ze v AQ je mozne doplnat HCO3- 2 sposobmi:1. Priamym doplnenim pomocou NaHCO3 (princip Ballingovej metody) alebo 2. rozpustanim CO2 (princip CO2/Ca reaktora – tu sa navyse v kyslom prostredi rozpusta aj CaCO3 substrat a uvolnuje sa do vody vapnik)"
http://www.reef.sk/viewtopic.php?t=1874
Odpovědět
Zakladnou zlozkou skeletu koralov je teda uhlicitan vapenaty (CaCO3), v morskej vode normalnych parametrov len malo rozpustna, zjednodusene povedane nerozpustna sol. Je to elektroneutralna molekula tvorena kladne (+) nabitym dvojmocnym vapnikom a zaporne (-) nabitym, tiez dvojmocnym, uhlicitanovym anionom. Je to sice male odbocenie do fyzikalnej chemie, ale aj tu vo vseobecnosti plati, ze kladne (+) a zaporne (-) sa pritahuju (preto je napr. tiez obmedzeny pocet receptur na pripravu zasobnych roztokov a vsetky komercne predpony a pripony typu bio-, super-, -plus a neviem ake este pod nalepkou skryvaju vacsinou tu istu chemicku zluceninu). Na to, aby bol koral schopny prijat z prostredia jednotlive komponenty pre tvorbu CaCO3, musia mu byt k dispozicii vo vode rozpustnej forme. V pripade vapnika je to vapenaty kation (Ca++), v pripade uhlicitanovej casti molekuly je to hydrogenuhlicitanovy anion (HCO3-).
Ca++ - vznika rozpustanim CaCO3 z morskych sedimentov a fosilnych utesov za urcitych chemickych podmienok = kolobeh vapnika v morskom prostredi. Su aj ine, minoritne zdroje vapnika v morskej vode, kde vsak takisto musi byt vysledkom volny kation Ca++ , inak je pre koraly nevyuzitelny. Aj tu plati pravidlo o pritahovani kladnych a zapornych castic. Preto su sice kationy Ca++ volne, avsak su obklopene zaporne nabitymi casticami ako je chloridovy (Cl-), fluoridovy (F-), hydrogenuhlicitanovy (HCO3-) a ine aniony. To je dovod preco sa ako zasobny roztok pouziva chlorid vapenaty (CaCl2) – je v nom pritomny volny Ca++ a zaroven je to chemicky stabilna forma vdaka pritomnosti opacne nabiteho chloru. Zistilo sa tiez, ze hodnoty Ca++ nad 360 mg/l uz dalej signifikantne neurychluju kalcifikaciu.
HCO3-- vznika hlavne rozpustanim CO2 vo vode. Samotny CO2 sa do morskej vody dostane z hlbokomorskych vyverov spojenych s vulkanickou cinnostou, dychanim organizmov (vratane rozkladnych procesov v organickom sedimente dna) a nieco malo aj z atmosfery. CO2 sa naopak spotrebuva v procese fotosyntezy rastlin, sinic a niektorych prvokov. Vo vode reaguje CO2 s vodou za vzniku potrebneho HCO3- a sucasne sa z reakcie uvolnuju nadbytocne kationy vodika (tzv. protony: H+), ktore vodu okysluju (znizuju pH). Z toho vsetkeho vyplyva, ze v AQ je mozne doplnat HCO3- 2 sposobmi:1. Priamym doplnenim pomocou NaHCO3 (princip Ballingovej metody) alebo 2. rozpustanim CO2 (princip CO2/Ca reaktora – tu sa navyse v kyslom prostredi rozpusta aj CaCO3 substrat a uvolnuje sa do vody vapnik)"
http://www.reef.sk/viewtopic.php?t=1874
Karel Zvářal
4.7.2023 21:44 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji za zajímavý text! To jsem vůbec netušil, že mezi těmi živly je taková (řádová+) disproporce. Na tomto faktu lze potom ledacos stavět.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.7.2023 21:35 Reaguje na PetrDovolím si ešte geologickú poznámku o tom, že koraly existovali už v druhohorných moriach a prosperovali aj pri 10 násobných koncetráciách CO2 oproti dnešným. To už nehovorím o nánosoch kriedy podľa ktorých bola časť druhohôr priamo pomenovaná.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.7.2023 07:54 Reaguje na Vladimir MertanNo přeci nic takového se neděje! Nedochází k okyselování, ochlazuje se a člověk nemá na klima žádný vliv. :-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.7.2023 07:53 Reaguje na Vladimir MertanTo je zajímavé, ovšem korály žijí pouze pod hladinou. Tyhle ostrovy musely tedy vzniknout v době, kdy byla ještě vyšší hladina moří. Což bylo v poslední době meziledové. Dnes jsou korály poškozeny změnou teploty vody, ovšem do jaké míry, to nevím. Každopádně oceány dokážou vstřebat asi 2% našich emisí CO2, ovšem ty 3% další už zůstávají v atmosféře. Takže korály nás nespasí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.7.2023 08:39 Reaguje na Pavel HanzlJá sice nejsem odborník na korálové ostrovy, ale podle mne se navyšují nebo snižují podle aktuální hladiny. Koráli jsou kolem atolu, rostou tak, aby byli akorát ponoření a z nich vzniká písek s pomocí ploskozubců. Mohou-li koráli narůst výše, tak se písek vlnami nahrne výše a naopak.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
5.7.2023 13:21No tak ať to řeší. Ale fakt, že korálové ostrovy jsou struktury nestabilní je známý dávno a s nějakými "globálními změnami klimatu" to nemá mnoho společného.
Takže pouze za pár let začnou doplácet na poněkud přehnaná očekávání co se týče budoucnosti. Jejich problém.
Odpovědět
Takže pouze za pár let začnou doplácet na poněkud přehnaná očekávání co se týče budoucnosti. Jejich problém.
