V době vysoké inflace a silné koruny je festival založený hlavně na zahraničních kapelách komplikovanější než kdykoli předtím. Přesto se Obscene dosud obešel bez dotací a sponzorů...
Vždycky jsem říkal, že budu Obscene Extreme dělat pořád. Teď určitě vím, že uspořádáme letošní a příští 25. ročník. Co bude dál, nevím. Podmínky se od covidu radikálně změnily.

Obscene Extreme je tu už téměř čtvrtstoletí. Setkáváte se dodnes s předsudky? Musíte stále vysvětlovat, že diváci v bizarních maskách a převlecích nejsou nebezpeční, že je to jen zábava?
Je to mnohem lepší než v době, kdy jsme začínali a musel jsem chodit na kriminálku vysvětlovat, co se to na Bojišti vlastně děje. Myslím, že dnes už Trutnováci vědí, že si diváci přijeli festival užít a že je to oslava tvrdé hudby a celé subkultury, kterou prezentujeme a zastupujeme. Řekl bych, že žijeme s místními v pěkné symbióze. Na festival chodí daleko víc lidí z Trutnova a okolí než v minulosti, přijali ho za svůj.

19 fotografií

Covidová pandemie, inflace, dopady války na Ukrajině...
Náklady na pódium, světla, zvuk a lidi, kteří pro nás dělají, zdražily o sto procent. Jsou tak vysoké, že si říkám, jestli to vůbec bude udržitelné a jestli si návštěvníci budou moci čím dál dražší vstupenky dovolit. Pokud chceme festival dál pořádat bez sponzorů, nemáme jinou možnost než zvednout ceny vstupenek. Trápí mě to, protože chceme, aby festival byl dostupný pro každého. Proto taky mají děti do 14 let vstup zdarma a návštěvníci od 14 do 19 let výrazně zlevněné vstupné.

Na festival však jezdí většina fanoušků z ciziny, pro které není takový problém si připlatit.
Není to úplně pravda. Návštěvníci vnímají, že ceny jsou jinde. Navíc nám nepomáhá silná koruna, která cizincům zdražila ubytování i jídlo.

Není řešením spojit se s velkým sponzorem, jako to dělá většina festivalů?
Nechci jít touhle cestou. Nikdy jsme sponzora neměli, ani jsem nežádal město, kraj nebo stát o dotace. Nesouhlasím s tím, aby kultura byla takhle dotovaná. Chci dělat svobodomyslný, nezávislý festival. Když to nebude možné, půjdu radši dělat něco jiného. Pořádat dneska festival je čím dál složitější. Česká republika je festivalovou velmocí. Od května do září je možné jít každý víkend na metalový festival. Dřív lidé jezdili na několik akcí za rok, dneska si kvůli vysokým cenám vyberou jednu nebo dvě.

Navzdory všem problémům v poslední době zahraje letos na Obscene Extreme nejvíc kapel v historii.
Víc a víc skupin se nám ozývá, chtěly by na festivalu hrát. Je strašně mrzuté je odmítat. Obscene není jen festival, máme YouTube kanál a každé kapele, která u nás vystoupí, sestříháme klip. Pomáháme jim dostat se mezi lidi. Hlavně pro menší skupiny to je velká podpora.

Jak události posledních let, hlavně ruská agrese na Ukrajině, rezonují v metalové a grindcorové komunitě?
Hodně. Většina z nás podporuje Ukrajinu a Rusko je jednoznačným agresorem, který vstoupil na území nezávislého státu. Tady není co řešit. Samozřejmě je pár lidí, kteří nasáli ruskou propagandu a mají jiný názor. Je to velice nepříjemné, když po dlouhých letech kamarádství musíte někomu říct, že je úplně mimo. Když začala válka, udělali jsme charitativní trička Evil Over Kyiv (Zlo nad Kyjevem, pozn. red.) pro Člověka v tísni a vybrali přes 180 tisíc korun. Děkuju všem, kteří naši iniciativu podpořili.

Na festivalu měla zahrát ukrajinská kapela Schizogen. Nakonec nepřijede. Co se stalo?
Mladí lidé dnes nemají šanci opustit Ukrajinu, takže na festival nemůže přijet ani nikdo z našich ukrajinských kamarádů. Schizogen pozveme příští rok, doufáme, že už budou moci dorazit.

Pozvali byste kapelu z Ruska?
Na Obscene Extreme jsme už muzikanty z Ruska měli, ale dneska to nepřipadá v úvahu. Ani jsem o tom neuvažoval. Je to gesto, kterým vyjadřujeme názor a hodnoty, které vyznáváme. To, co dělá třeba hokejová NHL nebo profesionální tenis, kde mohou Rusové dál působit, mi přijde jako strašné pokrytectví. Stejně tak se mi nelíbilo, že fotbalová asociace FIFA dala v roce 2018 pořadatelství mistrovství světa Rusku. Tady je vidět, že za peníze se dá koupit cokoli.

Letos poměrně hodně muzikantů zrušilo účast. Má to společného jmenovatele?
Většinou to jsou zdravotní důvody. Zhruba měsíc před začátkem festivalu se začnou množit omluvenky, protože kapely vědí, že nezvládnou přijet.

Indie, Japonsko, Austrálie, Kanada, Brazílie, Mexiko. I z těchto zemí letos dorazí skupiny na Obscene Extreme...
Strašně sem chtějí. Mají sen hrát na Obscene Extreme a udělají pro to všechno. Náš festival byl vždycky založen na tom, že na něm hrály kapely z celého světa. Chceme dělat nejlepší undergroundový festival na světě, na kterém se míchají různé kultury. Letos na Bojišti zahraje třeba indická kapela Gutslit. Nahrála novou desku a pokřtí ji na Obscene Extreme. Nechala si ke mně poslat z gramofonových závodů 500 desek a budou je poprvé prodávat na Bojišti. Tak silný vztah k festivalu mají, nazývají ho druhým domovem. Přece jenom jsme byli prvním festivalem mimo Indii, který jim dal šanci, a na to se nezapomíná.

Kuriozitou je kapela Hellionight, která přijede ze zcela nemetalové země Bahrainu. Jak jste na ně narazil?
Jeden její člen v Trutnově už hrál, tehdy s kapelou Creative Waste ze Saúdské Arábie. Je to rarita. S Hellionight dokonce přijedou i fanoušci z Bahrajnu a stráví v České republice celý týden. Na Bojišti zahrají ve středu, pak na naší Aftershow party v neděli a ještě jim domlouváme koncert v Praze na pondělí.

Říkal jste, že chcete být nejlepším undergroundovým festivalem na světě. Podle jakého kritéria muzikanty vybíráte?
Kritériem je můj úsudek. Jako fanoušek tvrdé muziky dělám festival pro sebe a zvu kapely, které se mi líbí. Dám dohromady program a věřím tomu, že nás bude dost, abychom si to společně užili a mohli udělat zase další ročník festivalu. Proto taky chci většinu kapel vidět naživo a jezdím na koncerty a festivaly po celém světě.

V čem je tedy festival undergroundový?
Obscene Extreme není v žádném případě mainstream. Kapely, které tu hrají, neuslyšíte v rádiích, ani neuvidíte v žádné televizní show. Přitom některé z nich jezdí světová turné. Ta muzika je natolik extrémní, že si nikdo z nás nemyslí, že někdy prorazí do hlavního proudu. K téhle muzice jsme se nedostali díky médiím, ale museli jsme si ji sami najít. V každé škole byl někdo, kdo to poslouchal. Vyměňovali jsme si kazety a vytvářeli komunitu. Když tomu člověk jednou propadne, je fanouškem až do smrti.

Když na vašem webu vyhlašujete headlinery, mám pocit, že čím starší kapela, tím lepší? Ideálně, pokud několik let nebo desetiletí nehrála…
My se na ně strašně těšíme a přivítání je o to vřelejší. Dodnes poslouchám 30 let staré desky a ptám se, čím to je? Protože jsou skvělé. Samozřejmě neplatí, že každá stará kapela je kvalitní. Muzika je jen dobrá, nebo špatná. Pro mě jsou důležité i postoje. Pokud má skupina názory, s nimiž nesouhlasím, nemůžu ji poslouchat.

V jakém stavu dnes extrémní scéna je?
Myslím si, že ve velice dobrém. Žánrové, úzkoprofilové festivaly jsou na tom dnes podle mě mnohem lépe než ty komerční, které se snaží dělat mix všeho. Velkou obrodu dneska zažívá trash metal a věnuje se mu hodně českých kapel. To je jasná naděje do budoucna.

Podobné zaměření jako Obscene Extreme má i josefovský Brutal Assault. Nakolik si oba festivaly konkurují?
Vůbec, jsme odjakživa kamarádi a každý to děláme po svém. Brutal má velké rozpětí a je pro každého metalového fanouška. Obscene je specializovanější, třeba black metalové kapely u nás nehrají. Prostě to není přehlídka pro každého a přináší mnoho mimohudebního vyžití, jako je Freak festival, Freak show, Suspension workshop, old school disko v pivních stanech, máme i Kinder Grinder školičku pro prcky a třeba i jídlo se snažíme rok co rok posouvat. Letos budeme mít i sushi a už loni jsme měli úžasný stánek s mexickou kuchyní. Jen dodám, že veškerý catering na Obscene Extreme je vegetariánský a veganský.

Návštěvnost se v posledních letech příliš nemění. Znamená to, že Obscene Extreme narazil na strop a už nemá kam růst?
Jedinou výjimkou byl rok 2018, kdy byl zájem neobvykle velký. Jinak zůstává stabilní. Pozitivní je, že návštěvnost neklesá a fanouškovská základna se obměňuje. Nepočítám to tak, že zařídím tuhle kapelu a přijde o sto lidí víc. Pozvu kapelu, aby zahrála skvělý koncert, a kolik dorazí lidí, už není tak úplně na mně. Naopak jestli nás podpoří, to si musí vyřešit každý fanoušek. Já si chci každý rok říct, že jsme udělali maximum, že lidi přijeli a že jsme si to všichni užili.