Brněnské textilní továrny jely nonstop, pracovní doba v polovině 19. století trvala 12 hodin, říká v rozhovoru o starém Brně Martin Koplík

TIC Brno před několika lety přišlo s nápadem zmapovat textilní historii Brna, protože právě tato oblast tvoří důležitou součást brněnských dějin. Textilky vyráběly v průběhu celého 19. a v první polovině 20. století. Po roce 1945 byly továrny znárodněny jako národní podniky Vlněna a Mosilana. Provoz těchto dvou rozsáhlých komplexů skončil až v roce 1997. „Ještě v 70. letech se ale zachovávaly původní názvy firem, takže se mezi lidmi říkalo: Dělám u Weiss-Hanáka nebo u Stiassného,“ doplňuje Koplík.

Čtěte také

Průmyslová historie textilní výroby je součástí brněnského DNA. Dočká se vlastního muzea?

Přitom textilní průmysl se podle Martina Koplíka do Brna dostal vlastně náhodou: „Daleko větší tradice v oblasti textilní výroby je na Vysočině a první manufaktura měla vzniknout v Jihlavě. Jenže tam působil velice silný soukenický cech, který se tomu urputně bránil. A tak volba padla na Brno, kde nikdo neprotestoval.“ Když byly zbořeny obranné hradby, které svíraly centrum Brna, začalo se město dynamicky rozvíjet a státní textilní manufakturu odkoupil tehdy podnikavý Johann Leopold Köffiler, brněnský Němec, který první továrnu vybudoval na dnešní ulici Lidická. Ta tehdy patřila k předměstí Brna. Obecně textilky vznikaly mimo centrum. Brno se pomalu ale jistě ekonomicky dostávalo na úroveň Vídně.

Zatímco textilní baroni si stavěli honosné vily, pro dělníky a jejich často početné rodiny, přicházející z venkova, vznikaly dělnické kolonie nebo velké pavlačové domy. „Byť byty tvořila jen kuchyň a pokoj se sociálním zařízením na pavlači a navíc je obýval velký počet lidí, bylo to na tu dobu vcelku komfortní bydlení,“ vysvětluje Koplík. V jedné z dělnických kolonií se do rodiny kamenického mistra narodil např. světově proslulý architekt Adolf Loos. 

Čtěte také

Nejistá budoucnost Mosilany: Brněnský magistrát musí znovu řešit žádost o demolici

Areály textilních továren postupně buď padly za oběť nové výstavbě, nebo změnily tvář. Přesto zachovalý komplex najdeme např. na ulici Václavská a Hybešova. Přetrvávají také názvy ulic, odkazující na slavnou minulost – Valchařská, Soukenická, Přadlácká, Barvířská či Tkalcovská. Nesmírně zajímavým místem je i areál bývalé Mosilany, kde na vás dýchne atmosféra starých časů. „TIC Brno nabízí řadu prohlídek, které souvisí s obdobím Moravského Manchesteru. Mimo jiné po palácích průmyslové aristokracie, po bývalých dělnických koloniích, po stopách rodiny Neumarkových či šalinou po Moravském Manchesteru,“ uzavírá Koplík.

Čemu se říkalo Šmálka a jak skončila rodina textilního průmyslníka Schoellera? Co zbylo ze starého Brna, jehož tvář tvořily zejména v 19. století textilní továrny, chudé pavlačové domy i honosné novostavby? Po jejich stopách jsme se vydali s Martinem Koplíkem. Poslechněte si rozhovor!