Brno - Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes navštívil Základní školu Svážná v Brně a jako bývalý rektor Masarykovy univerzity řekl, že se teprve učí rozumět základnímu a střednímu školství. Po předání vysvědčení žákům prvních a devátých tříd debatoval s učiteli o problémech základního vzdělávání. Patří mezi ně značná administrativní zátěž i nápor na učitele, kteří se ve třídách setkávají s několika typy dětí. Bek debatu s pedagogickým sborem i dětmi ze svého pohledu vysoce ocenil.
"Problémem jsou zejména obrovské administrativní náklady. Musíme hledat cestu, jak situaci ulehčit a podpořit ředitele v administrativních činnostech. Chceme, aby každá malá škola nemusela vykonávat všechny činnosti od bezpečnostních či hygienických předpisů přes účetnictví a vedení personální agendy. Musíme také elektronizovat administrativní tok informací mezi školami, kraji a ministerstvem," řekl novinářům Bek, který je ministrem školství od května.
Bek doplnil, že vládní koalici v nejbližších měsících čeká debata o tom, zda nesáhnout k radikálnějším opatřením při integraci škol do větších celků, které by administrativu dělaly společně. Hledat úspory ve fungování systému vnímá jako důležité i s ohledem na snahu udržovat platy ve školství. Ministr učitele také ujistil, že přestože návrh státního rozpočtu pro školství není dostatečný, vláda počítá se závazkem vyčlenit na platy nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga.
Členové pedagogického sboru při debatě zmínili také fakt, že se po zavedení inkluzivních opatření setkávají ve třídě s dětmi s různými postiženími, ale i velkým nadáním a učitel to jen stěží zvládá. Ředitel školy Petr Punčochář se domnívá, že se inkluze v české podobě nepovedla. "Měli jsme do té doby kvalitní speciální školství a vědomě jsme si ho rozbili. Obecně je navíc mnoho programů na podporu slabých žáků, ale jen málo pro rozvoj talentů," konstatoval Punčochář.
Podle Beka je sice situace s inkluzí složitá, ale žádná změna se nechystá. "Řada zemí si s tím ví rady, tak na to musíme přijít taky. Pokud jde třeba o ukrajinské děti, vím, že na některých školách se jazyková příprava nepovedla a nepochybně nás čeká práce na hledání způsobu, jak se lépe připravit na žáky, kteří nemají češtinu jako hlavní jazyk. Na takové situace musíme umět lépe připravit učitele," dodal ministr.
Punčochář řekl, že problémy základních škol vycházejí z nastavení společnosti. "Máme například vysoká čísla odkladů, letos přes 25 procent. Základní problém je v tom, jak se rodiny starají o své děti, jak je umí na základní vzdělávání připravit. A i vlastní život ve škole vychází z rodinného života, jak umí pozdravit, soustředit se, respektovat dospělého člověka a podobně," míní.
V diskusi padl také dotaz na zpoplatnění studia na vysokých školách. Bek sám tuto variantu podporuje s tím, že by školné mohlo být od 3000 do 5000 korun za semestr s nárokem na stipendium. Takovou změnu ale vnímá jako politicky neprůchodnou a neplánuje žádný takový návrh představit. Podle ministra je nicméně ve vzdělávacím systému nejpalčivější téma středních škol, které zůstaly zakonzervované a neodpovídají dnešní potřebě. Řekl, že od svého jmenování se nejvíce zabývá přijímacím řízení na střední školy.
