Do této skupiny patří děti do 18 let, studující do 26 let, matky s dětmi do šesti let, těhotné Ukrajinky, senioři starší 65 let či lidé se zdravotním postižením. Ostatní Ukrajinci se budou muset postarat sami o sebe a hradit komerční nájmy.

V kraji je podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) kolem 30 tisíc ukrajinských uprchlíků, téměř polovina v Plzni. „Zranitelných osob jsou tři až čtyři tisíce. Spousta z nich ale bydlí někde v soukromí a nežádá o dotované ubytování a jsou nezávislí na státu,“ připomněl.

Ukrajinci budou muset za ubytování na hotelu vnitru platit, nemají na to peníze

Kraj zprostředkovává dlouhodobě ubytování téměř třem tisícům uprchlíků. Zbylý počet do 30 tisíc žije v ubytovnách a bytech, kde platí komerční nájem.

Ubytování zranitelných uprchlíků v bytech, jimž stát bude po 1. červenci hradit 350 Kč na hlavu a den, bude podle hejtmana možné jen tehdy, pokud majitelé bytů budou mít přímou smlouvu s nájemcem, a musí být zaregistrováni u ministerstva vnitra. „Víme, že spousta z nich to nebude chtít a bude s ubytováním končit, takže někde budou muset uprchlíci hledat alternativní bydlení,“ řekl.

Mluvčí Diecézní charity v Plzni Petr Šimek uvedl, že se může překrývat řada scénářů. „Budou se možná snažit najít lépe placenou práci, budou hledat další zdroje obživy, ve finále budou mít třeba dva úvazky,“ říká Šimek.

Pokud se nepostarají malé obce, budou se podle něj ukrajinští uprchlíci stahovat do větších měst, případně budou zvažovat odchody zpět na Ukrajinu. „Může se stát i to, že se s problémy budou schopni vyrovnat, ale za cenu snížení životní úrovně. Vycházím z toho, kolik jich pracuje. Z tohoto vysokého procenta je zřejmé, že mají zájem se o sebe postarat,“ dodává Šimek.

Pracovních míst je podle hejtmana dost

Většina uprchlíků, kteří nepatří mezi zranitelné osoby, by měla podle Špotáka v Česku pracovat. „Máme v regionu spoustu pracovních míst, uplatnění tady určitě je,“ dodal s tím, že kraj vykazuje dlouhodobě nejvyšší počet zaměstnaných ukrajinských uprchlíků. „Zatímco v celé ČR jich pracuje něco přes 100 tisíc, tak v Plzeňském kraji je to přes 15 tisíc,“ dodal.

Podle Šimka vyvstává i otázka, jestli lidé, kteří se ocitnou v nouzi, nepřistoupí na nabídky pracovních agentur s vykořisťovatelskými praktikami, které se budou jejich neblahé sociální situace snažit využít ve svůj prospěch a budou s prací nabízet ubytování ve velmi nuzných podmínkách. V tomto směru charita dlouhodobě šíří osvětu třeba s pomocí letáčků, které pracovníci poradenského centra pro uprchlíky rozdávají. Informují i při předávání humanitární pomoci.

„Od poloviny února víme, že tato situace přijde, ale není na to úplně připravený systém, úřady práce a další. Nedokážeme teď říci, kolik lidí nebude mít na komerční nájem, a co se s těmi lidmi bude dít,“ sdělil Špoták.

Kraj podle něj připravuje scénáře, jak těmto lidem pomoci. Půjde zejména o posílení kapacit krajského asistenčního centra v Plzni (KACPU), které stále funguje třikrát v týdnu, ale na počátku prázdnin se jeho provoz zintenzivní. Podle hejtmana se může stát, že po 1. červenci skončí více lidí na ulici. Hasiči v KACPU se ale podle Špotáka budou starat pouze o zranitelné osoby.

I město Plzeň se připravuje na krizový scénář. Postaví stan v blízkosti KACPU, posílí výkon služby městské policie a je připraveno poskytnout nouzový nocleh až pro padesát lidí. „Nad rámec těchto opatření žádnou jinou formu podpory nepřipravujeme. Jsem přesvědčen, že se jedná o záležitost, kterou má řešit vláda,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.