V průběžném pořadí Mistrovství Evropy historických vozů je tento výsledek posunul taktéž na druhou příčku.

Obavy z další těžké a neznámé soutěže se ukázaly býti lichými a Středočeši Stanislav Budil s Petrem Vejvodou mají na svém kontě další zdárně zvládnutý díl seriálu letošního Mistrovství Evropy historických vozů. Mecsek Rallye pro ně nebyla procházkou růžovým sadem, přesto vystoupení Středočechů bylo jednoznačně úspěšné. Od první do poslední rychlostní zkoušky se jejich BMW 2002ti drželo v první trojici kategorie vozů první poloviny 70. let a v nejlepší desítce absolutní klasifikace. „Zejména v pátek nás ale pořádně potrápilo horko, závodili jsme skoro ve čtyřicetistupňových teplotách, a protože se i motor chvílemi přehříval, museli jsme si k tomu ještě zapínat topení. Pořádně rozpálená byla i řadicí páka, ještěže máme jen čtyřstupňovou převodovku a díky tomu neměníme převodové stupně tak často,“ směje se pilot a popisuje průběh soutěže: „Hned na úvodní rychlostní zkoušce soutěže jsme porazili našeho tradičního soka Pasuttiho se silným vozem Porsche, před námi byli jen další obvyklí soupeři Bussolini a Jensen, přičemž za druhým jmenovaným jsme zaostali pouze o dvě vteřiny. To bylo velké povzbuzení, navíc jsme byli klasifikováni na osmé příčce celkového pořadí i mezi modernějšími vozy.

Druhý test se nám povedl ještě o něco lépe a porazili jsme na něm i několikanásobného mistra Evropy Jensena, na Bussoliniho nám chybělo pouze 2,5 sekundy. Francouz pak na následujícím testu havaroval a odstoupil, nicméně ani nám se tolik nedařilo, takže nás v pořadí přeskočil nejen Jensen, ale též Pasutti. Dál jsme ale drželi dvacetisekundový náskok před naším dalším tradičním konkurentem Rónayem z Rakouska. A jak se ukázalo, toto pořadí bylo pro pátek konečným, organizátoři se totiž rozhodli druhou polovinu etapy zrušit s ohledem na očekávané silné bouřky a vítr – zkrátka podmínky, při nichž mají zejména hasiči důležitější starosti než je zabezpečení rallye.

Připadalo nám potom, že počasí nakonec až tak moc neřádilo, nicméně dozvěděli jsme se, že přesto organizátoři do páté hodiny ranní z tratí odklízeli polámané větve a stromy. Povedlo se a my jim ještě jednou na dálku děkujeme, jejich zásluhou jsme si mohli také v sobotu krásně zazávodit. Každopádně následky večerního počasí byly na trati trochu poznat. A poznat už byly v servisní zóně, málokdo měl představu, jak cesty vypadají a nejistota při volbě pneumatik byla velká. My se nakonec rozhodli vsadit na taktiku – obujeme podle toho, jak obují ostatní. Viděli jsme, že sázejí na mokré, navíc chvíli před odjezdem se servisu ještě zapršelo, a tak jsme obuli stejně. Volba to byla vhodná jen částečně. Ráno na nejdelší zkoušce to bylo dobré a my zajeli čas srovnatelný s nejlepšími. Na té následující už ne, ta byla z velké části oschlá a auto nám místy začalo trochu tančit. Po jedné krizovce jsme radši maličko povolili v nasazení a vsadili na bezpečnost, ostřílený Nor Jensen nám díky tomu docela nadělil. Po přezutí na suché gumy výrazně zrychlil také Pasutti, záhy jej ale vyřadila porucha spojky. Poskočili jsme na druhou příčku, protože ale k neskutečné stíhací jízdě nasadil Rónay, ani my jsme neměli do posledního metru poslední rychlostní zkoušky nic jistého. Nakonec jsme o necelých osm sekund druhé místo udrželi, bonusem byla sedmá příčka celkového evropského pořadí, což je pro nás zatím nejlepší výsledek sezóny. Ohromnou zásluhu na něm má také spolujezdec Petr, který naši posádku provedl celou soutěží a na maďarských názvech si při navigaci nezlámal jazyk. Pochválit musím i naše mechaniky, kteří byli všude včas a všechno zvládli, na dálku děkuji za podporu rodině i všem partnerům v čele s firmou LT Klima – ani bez nich by to nešlo,“ libuje si štětkovický Stanislav Budil, kterého v tuto chvíli bodový zisk posunul už na druhou příčku průběžného pořadí letošního Mistrovství Evropy historických vozů.

Stříbrný je v pořadí spolujezdců samozřejmě také Petr Vejvoda: „S přibývajícími soutěžemi se pro nás spousta věcí mění. Postupně sbíráme zkušenosti a méně nás toho překvapí, také soupeři už o nás dobře vědí a třeba i velezkušený Valter Christian Jensen s námi pravidelně navazuje hovor. S Rónayovými jsme se docela skamarádili, teď jsme po soutěži byli na společné večeři, kde jsme už plánovali také příští vzájemnou bitvu. Ta se odehraje v polovině července na rakouské Rallye Weiz a určitě se spoustou fanoušků, velkého povzbuzování jsme si ostatně užili už teď na Mecsek Rallye. Je vidět, že Maďaři jsou rallyový národ, atmosféra byla úplně jiná než ve Švýcarsku a také organizačně byla soutěž lépe zvládnuta. Nás moc potěšila návštěva skupiny českých příznivců, kteří se na největší maďarskou soutěž vypravili povzbuzovat, cítili jsme i díky nim přece jen domáčtější prostředí než při našich minulých výpravách,“ uzavírá hodnocení úspěšný navigátor.