Na mojí party nech doma Hegely a Sartry

y Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Album týdne

Jmenuje se sice Party in Prague, ale nové album písničkáře, který si říká Mat213, mnohem více než diskotéku připomíná odyseu s mnoha nástrahami pro toho, kdo se na ni vydal. Líčí pouť, která vede napříč dějinami i nočním životem, sleduje napětí mezi městem a venkovem, reflektuje středoevropskou identitu, dává pocítit srážku ambicí hlavního hrdiny s realitou - a celá nakonec směřuje k sebenalezení a smíření.

Mat213 vzbudil na začátku roku pozdvižení svou skladbou 7teen, která sice bodovala cenách Apollo i Vinyla, ovšem kritickou obec rozdělila hodnotově i generačně. Pro jedny šlo o kolotočářsky dráždivý kýč, pro druhé o konceptuální hru s popovým a písničkářským žánrem, jež vystihuje ducha doby. A ačkoli je na novince Party in Prague ještě o poznání zjevnější, že se jedná o to druhé, Mat 213 nepřestává být matoucí.

Party in Prague tematicky navazuje na minulou, fantasy motivy ovlivněnou desku Forest Behind Prague, jejíž hrdina se z lesíka u Jíloviště vydává do centra Prahy a nestačí se divit mejdanům a overturismu. Mat213 i na novince střídá perspektivy, chvíli zpívá z pozice jakéhosi trubadúra, který zabloudil v čase, chvíli zase mluví jako naprostý současník. Je outsider i insider: někdo, kdo cool prostředí vytváří a zároveň se od něj distancuje. Není jasné, jestli do něj chce patřit, nebo z něj odejít. Ve skladbě Don, don vystupuje jako král večírků, v následující 1000view se popisuje spíše jako ten, kdo se pořád snaží prorazit.

Mat213 na jedné straně zachází s přímočarým popovým soundem a čerpá taneční vlivy od let osmdesátých až po desátá. Má cit pro chytlavý refrén a slogan, který umí okamžitě strhnout. Na straně druhé jsou jeho sloky vysloveně vypravěčské, dlouhé, plné popisů, vtipných obratů, poetických obrazů a současných reálií, čímž jsou vysloveně folkové a vyžadují plnou posluchačskou pozornost.

„Don, don. Říkej mi don, když jsi na mojí party... Co to? Co to čteš? Řek jsem, nech doma Hegely a Sartry,“ hlásá v nejtanečnější skladbě. Vybízí k anti-intelektuálství, zdá se povrchní, přitom nabízí velmi sofistikovaný konceptuální útvar. Právě tato kombinace činí z Mata213 nejpodvratnějšího autora v současném českém písničkářství. Pavel Turek

Výstava týdne

Je to už ohraná písnička, ale pusťme si ji ještě jednou. Západočeská galerie v Plzni stále nemá stálý výstavní prostor, kde by mohla prezentovat svou, respektive českým státem jí svěřenou úžasnou sbírku umění. Stavba nové budovy se mnohokrát odložila, nedávno zrušila - a aktuálně to vypadá, že by mohla zázemí najít ve zchátralých městských lázních, až se zrekonstruují. Její zlatý sbírkový fond nicméně občas k vidění je, a to na speciálních výstavách. K další z nich došlo právě nyní, do konce prázdnin je otevřená v Masných krámech a jmenuje se Zlaté časy. Umění doby fin de siécle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni.

Šéf instituce Roman Musil do ní spolu s kurátorkou Ivanou Skálovou vybral několik desítek děl z kolekce včetně těch vůbec nejhodnotnějších. K nim patří monumentální plátno Emanuela Krescence Lišky Svítání po Velkém pátku z roku 1903, o němž se dlouho myslelo, že je nenávratně ztracené a jež nyní visí v úvodu jednoho ze dvou křídel výstavního prostoru. Tahle část výstavy je vůbec zajímavá. Najdeme v ní také hrůzyplný Překopaný hrob od Josefa Mandla z roku 1899 s duchem plačícím nad vlastní mrtvolou nebo jednu z unikátních dřevěných plastik Josefa Váchala v podobě Hlavy Lamie z roku 1909 s vytřeštěným okem.

Milovníky rozjitřených emocí potěší v druhém galerijním křídle i Loučení s nevěstou Jaroslava Špillara z roku 1898, na němž dává novomanželka mamince svou plačící tváří ukrytou v dlaních jasně najevo, co si o své životní změně myslí. A příznivce díla Františka Kupky by měla nalákat prezentace přípravných kreseb k jeho cyklu Peníze, které galerie koupila v roce 1971 od Adolfa Hoffmeistera.

Jak už je u Západočeské galerie zvykem, nejde o žádné chlubení, co všechno instituce dokázala do své kolekce získat. Především se jedná o mimořádně obohacující vhled do období přelomu 19. a 20. století, jemuž se galerie soustavně věnuje s neobyčejnou pílí a zápalem. Čili si ještě jednou zopakujme: tyhle artefakty by měly být k vidění v mnohem velkorysejších prostorech, než kterými galerie bohužel momentálně disponuje. Jan H. Vitvar  

Hudební festival

Nejméně okoukaná jména a nejvíce trendy program. To tradičně nabízí kutnohorský festival Creepy Teepee. Ve městě zdomácněl, přesto zde vystřídal už mnohé lokace. Tentokrát se o tomto víkendu uskuteční v zahradě církevního gymnázia. Mezi letošními vystupujícími najdeme zpěvačku Alici Glass či hyperpopovou hvězdu Hannah Diamond spojenou s britským labelem PC Music. Industriální noise z Dánska přiveze Puce Mary, tvrdý kytarový žánr budou reprezentovat newyorští Uniform. Z české produkce vystoupí namátkou hudebník dné, který představí čerstvé album Basic Living. tur

Výstava

Na 250 děl českých mystiků, esoteriků, mediumiků a automatiků nabízí výstava Zbožní zítřka – umění vidět, kterou otevřela Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Kromě známých tvůrců typu Jana Zrzavého, Josefa Váchala, Jana Konůpka či Františka Drtikola nabízí i tvorbu Hily Kotányi Pollakové, Augustina Ságnera či Rudolfa Michalika, kteří byli ovlivnění antroposofickými a teosofickými myšlenkami. Nechybí ani neškolení autoři a autorky řazení do proudu art brut - jako Cecilie Marková a Marie Krůtová či spiritisté František Jaroslav Pecka a Oskar Kreuzinger. jhv

Kulturnímu mixu věnujeme čtyři stránky v každém čísle týdeníku Respekt a vždy ve čvrtek vám přinášíme výběr z chystaného vydání

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter