„Dohromady jich je čtrnáct a jde o osobnosti spojené se Zlínem, z různých odvětví, třeba sportu, kultury, vědy a podobně. U každého je i popisek, aby lidé věděli, o koho se jedná,“ upřesnil Filák.
S malováním začal zhruba před dvěma týdny a na konci tohoto by mohl být hotový. Zeď připomíná třeba architekta Vladimíra Karfíka, podnikatele Jana a Tomáše Baťovy, architekta Františka Lýdie Gahuru, spisovatele Antonína Bajaju či režisérku a animátorku Hermínu Týrlovou, která zůstane jedinou ženou mezi třinácti muži.
 |
Vedle ní má místo filmař Karel Zeman a gymnasta Ladislav Vácha, atlet Emil Zátopek, bývalý spolupracovník Tomáše Bati František Štěpánek, zlínský starosta Dominik Čipera, vědec Otto Wichterle a chybět nesmí ani cestovatelská legendární dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka.
Jména vybrali zástupci města, kteří si zakázku objednali. „Dostali na mne doporučení, protože už jsem maloval podchod na zastávce Česká na Jižních Svazích. Byly na to dobré ohlasy. Domluvili jsme se zatím na této ploše, která byla pro město prioritní, ale mělo by toho být časem víc. Bylo by fajn, kdybych s městem navázal spolupráci,“ naznačil Filák.
„Snažil jsem se osobnosti spojit s pozadím, proto je třeba za Karfíkem 21. budova a vedle jsou oba Baťové. U Gahury je zase Památník. K Zemanovi a Týrlové zase sedí pozadí z Cesty do pravěku,“ přiblížil Filák, který vystudoval uherskohradišťský umprum a streetartu nebo sprayartu se věnuje už několik let.
Maluje bez šablony
Některé portréty jsou detailní a bližší, jiné tvoří celá postava. Všechny ale Filák maluje bez šablony, jen rukou a s pomocí speciálních sprejů a mobilní aplikace. V počáteční fázi je totiž na stěně vidět shluk namalovaných čísel.
„Je to na principu čtvercové sítě. Nemusí to být čísla ani písmena, prostě jakékoliv obrázky. Vyfotím si je, přes aplikaci překryju fotkou a díky tomu přesně vím, kde co začíná a končí. Je to rychlejší varianta než si vyměřovat přesně čtverečky. A také přesnější, protože když mám opravdu velké detaily, tak mohu hustotu číslic, písmen nebo obrázků udělat větší,“ popsal.
Policajti, padesátníci v mokasínech, neměli šanci, vzpomíná legenda streetartu |
Streetart je rozšířený hlavně v Praze. I Zlín ale už má své umělecké plochy, mezi které patří nejen zmiňovaný podchod u zastávky na Jižních Svazích, ale třeba i podchod u vily Tomáše Bati.
„V Česku moc lidí po zdech nemaluje. Tedy, je hodně těch, kteří dělají písmo, ale portréty ne. Sám bych s tím určitě začal dřív, kdybych bydlel ve městě a viděl ty pomalované vlaky. Ale vyrůstal jsem ve Francově Lhotě, kam žádný vlak nejezdí,“ dodal s úsměvem.
