Hledá se viník vzpoury žoldáků. Putinův vnitřní kruh se otřásá, v Kremlu může vzniknout mocenské vakuum

Ruský prezident Vladimir Putin se po desetiletí obklopoval poradci z rodného Petrohradu, kteří mu pomáhali upevňovat moc nad Ruskem, řídit různé vlivové skupiny a budovat rozsáhlý bezpečnostní aparát k podpoře imperialistické vize, která vyústila ruskou invazí na Ukrajinu.

Putinovu image však narušila víkendová vzpoura žoldáků, která odhalila jeho vůdcovské slabosti – zejména pokud jde o to, jak zabránit svým chráněncům, aby se požírali navzájem.

Zatím se kolem něj shromažďují vlivné postavy, které Putin dosadil do Kremlu, a uzavírají trhliny, které se po tomto debaklu otevřely. Ale dlouho doutnající nespokojenost s válkou na Ukrajině, spolu s roztočením spirály vzájemného obviňování uvnitř Kremlu, by mohly vytvořit mocenské vakuum, kterého se Putinovo nespokojené okolí může pokusit využít, říkají odborníci na Rusko.

Putin se stále více odcizuje a izoluje

„Každý ruský vůdce musí umět tři věci, aby si udržel důvěru elit – chránit je před vnějšími nepřáteli, chránit je před ruským lidem a chránit je před sebou navzájem,“

říká Thomas Graham, pracovník Rady pro mezinárodní vztahy a bývalý poradce pro národní bezpečnost v Bushově Bílém domě.

„Dva z těchto úkolů neplní dobře – nedaří se mu proti vnějšímu nepříteli Ukrajině a nezvládá rivalitu mezi elitou. Neřeší věci rázně,“

– míní Graham

Putin se během své 23leté vlády obklopil technokraty a kariérními profesionály z bezpečnostních služeb, z nichž mnohé zná již desítky let a kteří mají prozatím příliš mnoho co ztratit, než aby uvažovali o tom, že by se mu postavili.

Putin, stejně jako jiní předchozí kremelští vůdci, musí vládnout ruským elitám nikoliv podle práva, ale podle atavističtějšího kodexu, který je založen na věrnosti a strachu. Po většinu doby své vlády obratně řídil své podřízené, částečně tím, že stavěl jedny proti druhým.

Pozorovatelé Kremlu však tvrdí, že Putin se stále více odcizuje a izoluje, stýká se s úzkou skupinou stejně smýšlejících poradců, což ho připravuje o informace, které potřebuje k řádnému řízení země.

Na kádry silových složek se musí spoléhat, ale také se jich obávat: Chrání jeho systém, ale zároveň mají zbraně, kterými ho mohou svrhnout. Na klíčové posty v bezpečnostních službách Putin jmenoval kumpány z Petrohradu, svého rodného města, které znal z vlastního působení v KGB ze sovětské éry a z úřadu starosty v 90. letech.

Patří mezi ně Alexander Bortnikov, šéf FSB, nástupce ruské KGB, který strávil v Petrohradě desítky let v bezpečnostních službách, než byl na počátku Putinova prezidentství povolán do Moskvy. Nikolaj Patrušev, tajemník mocné ruské bezpečnostní rady, se s Putinem zná od 70. let, kdy spolu pracovali jako začínající důstojníci KGB, a v roce 1999, kdy byl Putin tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem jmenován premiérem, ho vystřídal ve funkci šéfa FSB.

Zdá se, že rebelie Putina zaskočila

Vzpoura ve vlastní armádě, která pravděpodobně posílí Putinův paranoidní styl vládnutí, představuje pro ruského vládce nevídaný problém, protože vůdce vzpoury, zakladatel Wagnerovy armády Jevgenij Prigožin, je jeho dlouholetý důvěrník z Petrohradu 90. let a monstrum, které Putin sám vytvořil. Kreml po léta využíval Prigožinovu skupinu Wagner k hackerským a vojenským operacím v zahraničí, které ruská vláda mohla věrohodně popřít.

Prigožinův útok na ruskou armádu se zdá být epilogem k jeho roli ve válce na Ukrajině, kde Kreml angažoval Prigožina a jeho žoldáky, z nichž mnozí byli naverbováni ve vězení, aby stáli v čele některých z nejnákladnějších útoků.

Rozhořčení nad obrovskými ztrátami a vojenskými neúspěchy na Ukrajině, které oslabily Putinovo postavení, přispělo k popularitě Prigožina, který se ve své roli vyžíval a stal se hrdinou pro Rusy nespokojené s údajnou lživostí a liknavostí ruských vojenských velitelů. Prigožin dostal volnou ruku k budování kultu osobnosti, přestože opakovaně urážel a znevažoval nejvyšší představitele ruské armády.

Zdá se, že jeho víkendová vzpoura, kdy napochodoval do jihoruského města Rostov, obsadil vojenské velitelství a sestřelil několik ruských vojenských letadel, Putina zaskočila. Ruský prezident čekal více než 12 hodin, než vystoupil ve státní televizi, aby tento výpad odsoudil a označil jej za „kudlu do zad“ Ruska.

V pondělí se v televizi znovu objevil nervózní a rozčilený, když odsoudil tento krok, aniž by zmínil Prigožinovo jméno. Podle tamních úřadů byla na Prigožinovy vojáky vyhlášena všeobecná amnestie a on sám uprchl do Běloruska.

Pátrání po zrádcích

Michail Kasjanov, který byl v letech 2000 až 2004 ruským premiérem, po Putinově projevu řekl CNN, že ruské elity začínají Putina vnímat „už ne jako moderátora, ne jako ochránce svých zájmů, ale jako slabého vůdce, který už není lídrem“.

Alexander Gabujev, ředitel Carnegie Russia Eurasia Center, míní, že Putin se pravděpodobně pokusí překonat viditelnou slabost tím, že změní obsazení vedoucích pozic v armádě, bezpečnostních složkách a orgánech činných v trestním řízení.

Změny pravděpodobně zasáhnou i Kreml, kde bude Putin sondovat, kolik toho o Prigožinových plánech kdo věděl a proč ho nezastavili.

„Putin se bude ptát na loajalitu lidí kolem sebe a provede nějaké změny. Někdo musí vzít vinu na sebe,“

– říká Graham

Putin podle něj však bude muset našlapovat opatrně, protože „elita bude také klást otázky. Elita se bude ptát, jak silný je Putin a jestli jsou v bezpečí, když zemi řídí on“.

Kreml se prozatím snaží demonstrovat návrat k normálnímu životu a vyvolávat dojem, že Putin má situaci pod kontrolou. V pondělí večer Kreml zveřejnil video, na němž Putin sedí na schůzce nejvyšších bezpečnostních představitelů, včetně ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, jehož odvolání bylo Prigožinovým klíčovým požadavkem.

Putin na videu řekl, že budou diskutovat o víkendových událostech, aniž by zmínil vzpouru nebo Prigožina jménem. V úterý ráno Viktor Zolotov, další Putinův chráněnec z Petrohradu, který nyní stojí v čele domácí bezpečnostní složky známé jako Národní garda neboli Rosgvardie, řekl, že jeho skupina dostane těžkou techniku včetně tanků.

Zolotov uvedl, že vzpoura wagnerovců rychle postupovala ruským územím, protože jeho jednotky Národní gardy byly soustředěny poblíž Moskvy a byly připraveny ji bránit. „Povstalci by Moskvu nedobyli,“ ujistil.

Obviňování Západu

Putin v minulosti reagoval na politické hrozby zdvojnásobením represivních opatření a obviňováním Západu z podněcování vzpour uvnitř Ruska.

V možné předzvěsti budoucí kampaně pro veřejnost ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí uvedl, že Moskva vyšetřuje, zda se na Wagnerově vzpouře podílely západní zpravodajské služby. Západní vlády označily střet wagnerovců s Kremlem za vnitřní záležitost Ruska.

Vyhrocení protizápadní rétoriky by mohlo potěšit některé z Putinových nejbližších důvěrníků v bezpečnostní radě Kremlu, například Patruševa, který si stejně jako Putin myslí, že Rusko je v existenčním zápase s dekadentním Západem.

V květnu se Patrušev dostal na titulní stránky západních novin, když pro ruské noviny naznačil, že USA chtějí zabrat části Ruska, protože by brzy mohla vybuchnout spící sopka ve Wyomingu a Severní Amerika by se stala neobyvatelnou.

Pět dalších členů Putinovy bezpečnostní rady vydalo o víkendu prohlášení, v němž vyzvalo Rusy, aby se sjednotili za Putinem a zabránili občanské válce. Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a premiér, který byl kdysi považován za západně orientovaného politika, na svém kanálu na Telegramu vyzval Rusy, aby podpořili Putina a „porazili vnějšího i vnitřního nepřítele, který prahne po rozervání naší vlasti“.

Sergej Naryškin, šéf ruské zahraniční rozvědky, na Telegramu napsal, že Prigožinův pokus „zažehnout oheň bratrovražedné občanské války selhal“.

Gabujev z Carnegieho euroasijského centra míní, že ačkoli někteří členové Putinovy elity mohou být proti jeho postupu v případě vzpoury a dokonce války na Ukrajině, nikdo se to neodváží říci.

„Jsou příliš nedůvěřiví vůči sobě navzájem a řízení vlastních záležitostí. Nechtějí nasazovat krk. Právě nedostatek společenské soudržnosti, a to i na úrovni elit, umožňuje autokratům, jako je Putin, udržet se v Rusku u moci,“

– říká Gabujev

Převzato z Info.cz (původní text: zde)

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme