Situace se liší město od města. Daleko více zásahů mají v této souvislosti například strakoničtí strážníci, kteří si vyššího počtu zlodějů, kteří kradli v obchodech poprvé, všímají od loňského podzimu.

„Scénář je prakticky pokaždé stejný. Zloději v domnění, že jsou nenápadní, schovají zboží a zamíří k pokladně. Přes tu se už ale málokdy dostanou, protože je zachytí ostraha nebo kamera. Hlídači poté zavolají strážníky nebo policii, hříšníka prolustrují a udělí pokutu,“ popisuje mluvčí strakonických strážníků Jaroslava Krejčová.

Loni zaznamenali celkem 90 takových případů. „K letošnímu 25. červnu jich už ale máme 67, nárůst je tedy více než zřejmý,“ dodává.

Ukradl květinu ženě na hrob

Jak sama upozorňuje, nejsou to pouze „známé firmy“ z řad bezdomovců, narkomanů či lidí s trvalým pobytem na městské úřadě. Ti si nejčastěji chodí do obchodů pro alkohol. Rekordmanem je v tomto ohledu žena, která nasbírala dohromady už patnáct záznamů.

„Bohužel k nim přibývají i senioři. Jeden z nich se pokusil pronést přes pokladnu květinu za padesát korun. Po vysvětlení, že ji chtěl dát své ženě na hrob, dostal od strážníků pouze nízkou pokutu. Ta ale může dosáhnout až 10 tisíc korun,“ říká Krejčová s tím, že lidé se pokoušejí z obchodů pronést všechno možné, od masoxu, rozmarýnu, leča až po baterie nebo dokonce zahradní gril. Často po odhalení s omluvou zboží zaplatí, čímž se ale pokutě nevyhnou.

Muž nechal peněženku se 100 tisíci na koši, během chvíle ji sebrala žena

Prakticky neměnná je situace v Budějovicích. „Pokud se ke krádeži dostaneme, řešíme je jak v obchodních řetězcích, tak i v menších obchodech, například ve večerkách,“ podotýká mluvčí budějovických strážníků David Štýfal.

„Pochopitelně k naší práci patří i to, že posíláme hlídky do obchodních center. Přítomnost strážníků v nákupních zónách ale spíše působí jako prevence, kdy si potom každý rozmyslí, jestli má v jejich blízkosti krást,“ dodává Štýfal.

Dokonce o něco klidnější je situace v budějovickém nákupním středisku IGY, kde největší obchody evidují okolo pěti pokusů o krádež měsíčně. „Loni to bylo o poznání horší, do statistik se nám dokonce propsala i jarní výzva, při níž měli školáci chodit krást do obchodů,“ líčí situaci manažerka IGY Radka Rajnochová.

Podle statistik jihočeských policistů se v regionu v obchodech nejčastěji kradou potraviny, dále kosmetika nebo oblečení. Takové případy řeší přibližně čtyři týdně. „Není to úplně málo, ale až tolik nových tváří mezi zloději nepřibývá. Mám dojem, že ke krádežím kvůli chudobě se lidé nechtějí uchylovat i kvůli potupě, kterou by po přistižení museli snášet,“ myslí si mluvčí jihočeských policistů Milan Bajcura.

Tisíc lidí žije v chudobě

Částečně jeho slova potvrzuje i ředitel Charity České Budějovice František Nestával, který si v posledních měsících všímá většího zájmu o pomoc. Nárůst byl vedle hmotné podpory či ubytování patrný také u terénních služeb nebo u pomoci, která není v létě běžně využívaná. I v takových případech už ale Charita hlásí plnou kapacitu.

„Je to jasný signál toho, že se s lidmi po ekonomické stránce něco děje. Celkově chudoba v Budějovicích postihuje asi tisícovku lidí, ale musíme se připravit, že to číslo do budoucna poroste. Nárůst zájmu o naše služby momentálně vidíme jak mezi samoživitelkami, tak i u rodin s dětmi,“ popisuje aktuální situaci Nestával.

Krádeží v obchodech dramaticky přibylo. Největší nárůst hlásí hlavní město

Charita také poskytuje pomoc klientům prostřednictvím potravinové banky, která dvakrát do roka vyhlašuje sbírku. Jarní kolo se navíc podle ředitelky budějovické potravinové banky Kristýny Škabradové mimořádně vydařilo. I tak ale musejí její pracovníci důkladně plánovat, jak se zásobami nakládat.

„Žadatelů nám neustále přibývá a nám teď ubývají pravidelné zdroje. Šetří také obchodní řetězce, které už neobjednávají tolik pečiva, a tím pádem jej tolik nevyhazují. I kvůli tomu nyní potravinovou pomoc dáváme jen těm nejpotřebnějším. Dříve ji dostal téměř každý, to dnes už ale neplatí,“ dodává Škabradová s tím, že o pomoc mohou lidé žádat prostřednictvím některé z mnoha sociálních služeb nebo přes sociální odbory měst.