Božice už nyní podle starosty Jiřího Čady (nez.) trpí kvůli dopravě spojené s intenzivním zemědělstvím, rekultivace by do ní údajně přivedla dalších padesát velkých vozidel denně.

„Další nárůst dopravy spojený se skládkováním by velmi omezil život občanům v nejbližším okolí silnice, po které má být suť přepravována. Jedná se o 36 nemovitostí a přibližně 150 obyvatel bezprostředně ohrožených hlukem a provozem,“ upozorňuje první muž obce s tím, že by byla ohrožena i statika domů.

Žehrá také na to, že společnost Českomoravský štěrk jakožto majitel pískovny vozí materiál nezaplachtovaný a z aut se proto práší. Byť oznamovatel upravil původní záměr a větší část odpadu na skládku hodlá přepravovat po železnici, v záměru prý nehodnotí hlučnost ani emise.

Na jihu Moravy bují nový spor o těžbu štěrkopísku, místní jsou tvrdě proti

Firma si nechala zpracovat dokumentaci už před dvěma lety. Musí se však vypořádat s připomínkami a nemá zatím kladné stanovisko EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí. To jí kraj na jaře vrátil k předělání. „Přepracovaná dokumentace dosud předložena nebyla a zákon nestanovuje žádnou lhůtu,“ sděluje mluvčí kraje Alena Knotková.

Božicím vadí i fakt, že Českomoravský štěrk hodlá do pískovny zavážet beton, cihly, střešní tašky či keramické výrobky. Původně to měla být jen výkopová zemina. „V dodatkovém řízení, ke kterému již nebyla obec přizvána a ani jí toto rozhodnutí nebylo dáno na vědomí, se to změnilo na výše uvedené odpady,“ stěžuje si Čada s tím, že stejný názor má většina obyvatel. A to i proto, že mají z minulosti špatné zkušenosti s nedalekou bioplynovou stanicí, která dlouhá léta znepříjemňovala život ve vsi.

Podle jeho názoru není dostatečně zohledněn ani problém se spodními vodami a zavážka ohrožuje živočichy zařazené do různých stupňů ochrany, kteří tady přebývají, i snahu o návrat dropa velkého.

Zvířectvo to neohrozí, míní zoolog

Firma na otázky MF DNES ohledně zmíněných výtek neodpověděla. Vyjádřila se jen její specialistka pro biodiverzitu Kamila Botková, která v pískovně nedávno spolupořádala exkurzi. Sídlí tady totiž až 200 párů břehulí říčních, což je největší kolonie v regionu, a vzácné a ohrožené druhy jako vlha pestrá, žábronožky či skokan skřehotavý.

„Unikátnost božické pískovny je dána jejím charakterem v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Písčité živinově chudé plochy, kolmé stěny a mělké kaluže lákají velké množství druhů, a to i těch vzácnějších,“ přibližuje Botková.

Zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě a druhý pořadatel zmíněné exkurze Antonín Reiter dodává, že ostatní pískovny na Znojemsku takovou druhovou bohatost nemají. „Božice svým charakterem trochu připomínají opravdová písková území, která se nacházejí kolem Bzence a jsou mimořádně bohatá na druhy vázané na písčiny,“ líčí. Zda může tuto rozmanitost ohrozit rekultivace, nechce Reiter hodnotit. Pokud však spolu s ní bude pokračovat i těžba, zvířectvo podle něj zásadně ohroženo není.

V lomu už se netěží, ale desítky kamionů denně mají Blanskem jezdit dál

S tím souzní i Botková. „Rekultivace na většině plochy pískovny je plánovaná jako zemědělská a rekultivuje se průběžně. Některé části těžebny tak zanikají, těžba se ovšem posouvá a nová stanoviště zase vznikají. Dokud bude v Božicích pokračovat těžba, bude písčitých ploch dostatek,“ tvrdí.

Právě průběžná těžba podle oslovených expertů některým druhům vyloženě vyhovuje. V pískovně například hnízdí bělořit šedý, který je na Znojemsku k pozorování jen asi ve třech lokalitách a v Božicích rád využívá právě navezený materiál. „To dynamické prostředí je pro něj mnohem zajímavější než jen díra s pískem,“ poukazuje Reiter.

Pro břehule zase Českomoravský štěrk připravuje stěny v místech, kde daný rok nechce pracovat. „Skvěle to funguje. Břehule dokonale poslouchají, co jim těžaři určí, populace je stabilně obrovská a stěna plně obsazená,“ podotýká Reiter.

U sousedů si těžbu pochvalují

Zatímco Božicím vadí i projekt těžby v deset kilometrů vzdálených Křídlůvkách, tamní vedení obce se na věc dívá odlišně. „Ložisko se nachází v severní, odlehlé části katastru, prakticky na druhé straně od obydlené oblasti. Těžba nás tedy nijak neomezuje. Dá se říct, že z ní naopak obec profituje, a to díky příjmům z úhrad z dobývacího prostoru,“ oznamuje starosta Zbyněk Sobotka (nez.).

Zdejší pískovna se rozšíří o pět hektarů a těžit se v ní má dalších devět let. Již vytěžené ložisko se nechá přirozenému vývoji kvůli biodiverzitě. „Plán podpory biodiverzity vítáme,“ říká starosta.

S rekultivací se počítá také v pískovně v nedalekých Hodonicích. Firma Českomoravský štěrk usiluje taktéž na Znojemsku o znovuotevření kamenolomu v Hostěradicích, který fungoval na přelomu 80. a 90. let minulého století.