Kdy jste se k práci agenta dostal?
Bylo to úplně náhodou zhruba před čtyřmi lety ve Švýcarku přes jednoho známého fotbalistu, s jehož bráchou jsem hrál. Letěli jsme za ním do Londýna, probrali jsme to a dal mi kontakt na jeho agenta, který mi dost pomohl. Začalo mě to bavit, i když jsem o takové práci dřív nepřemýšlel.
Čím vás to zaujalo?
Ten agent mi dal plno rad, bral mě všude s sebou, poznal jsem lidi a stadiony. Domlouval mi stáže jako skautovi, abych věděl, jaké jsou rozdíly v přemýšlení v Česku a zahraničí.
Kdy jste zastupoval prvního hráče?
Nebylo to hned, zhruba po dvou třech letech. Učil jsem se, sbíral kontakty, poznával prostředí. První velký přestup byl ten Zdeňka Ondráška do Steauy Bukurešť.
Budějovický šéf Koubek: Poznal jsem zlobu i nenávist, ale za svou prací si stojím |
Tehdy už to šlo přes Stig, agenturu, ve které nyní pracujete?
Ano. Založil ji můj bratranec Vladimír Kratochvíl, který má agentskou licenci s mým partnerem, se kterým fungujeme dodnes. Když jsem byl ve Švýcarsku, tak tam jsem nepotřeboval žádnou licenci. V Česku ji mít musíte, takže se ji budu snažit získat co nejdříve.
Jak získáváte hráče?
Když má hráč smlouvu s agentem, tak by s ním nikdo jednat neměl. Ale když mu smlouva končí, tak je to už na něm. Je to stejné jako v klubech. Jinak se spoléhám na mé známé, doporučení, kluby. To tak funguje všude. Mě nejvíc naplňuje práce s úplně mladými hráči kolem čtrnácti patnácti let. Ideální pak je s nimi zůstat celou kariéru.
Hráče v tomto věku zaujmete snáz, ale hlavně se musíte domluvit s rodiči?
Jasně. Do osmnácti let to musí jít přes rodiče. Je třeba si najít k sobě cestu, aby nám uvěřili. Dbáme na všechny faktory života, aby to pro hráče i rodinu bylo v pořádku.
Je to jasná strategie pro agenta na začátku kariéry?
Určitě. Ale chci ke všem přistupovat stejně, byť ti mladší potřebují mnohdy víc péče. S každým jsme v kontaktu minimálně jednou týdně, osobně nebo telefonicky.
Z dospělých máte řadu hráčů v Budějovicích. Kromě trenérského dua Tomáš Zápotočný – Marek Nikl je to třeba Zdeněk Ondrášek, Jan Suchan, Quadri Adediran, David Broukal, Colin Andrew či Matěj Nikl. To je slušný počet.
Ano. Honzu Suchana chtěl už trenér Jozef Weber. Bylo to skoro na spadnutí, ale nakonec se to odložilo. Vím, jaký je potenciál v Matěji Niklovi. Líbil se i realizačnímu týmu.
Fotbalový útočník Ondrášek po jedenácti letech oblékne dres Budějovic |
Díky vaší budějovické minulosti je snazší dodávat hráče Dynamu?
To bych neřekl. Spíš to byla shoda okolností, že teď vzali tři hráče od nás. Ale všechny příchody dávají smysl. Ondrášek je velké jméno a hráč, který stoprocentně týmu mnohé přinese. Suchan přichází jako nejlepší hráč druhé ligy, Nikl je perspektivní.
S Ondráškem jste odmala kamarádi. Jaká byla jednání o návratu?
Bylo to složité. Na Kobru (přezdívka Ondráška) se z Dynama ptali už zhruba v dubnu. On z rodinných důvodů spíš potřeboval zůstat v Polsku, ale pak se to podařilo vyřešit a dohodli jsme se. Zdeněk mluvil s trenéry. I díky plánům, které s ním mají, se rozhodl pro Budějovice jako nejlepší volbu.
Jak plány zní?
V týmu chyběl opravdový lídr do šatny a někdo v útoku, kdo dá alespoň deset gólů za sezonu. Zvládl v klubu důkladnou zdravotní prohlídku, protože měl kvůli operaci kolene dlouhou pauzu. Záleží na něm i celém týmu, jak budou hrát. Ale nemám obavy.
Kolik vaše agentura čítá hráčů?
Kolem čtyřiceti a budou přibývat další. Zabýváme se i hráči z Afriky. Řešili jsme přestup Fortune Basseye, máme brněnského Musu Aliho, další jsou na Slovensku. Podíleli jsme se i na přestupu Petera Olayinky do Crvené Zvezdy Bělehrad. Důležité je, že za námi nestojí nikdo, kdo by to řídil a financoval. Jednatelem je Jirka Petr, který ji zakládal.
Asi platí, že čím větší transfer, tím vyšší tlak i provize pro agenta. Kolik to nejčastěji bývá?
Vždy to je o tom, kolik a co si kdo domluví. Těžko se to zobecňuje. Ale FIFA doporučuje zhruba deset procent z celkové sumy.
Jaké nejtěžší jednání jste zažil?
S Gigi Becalim, majitelem Steauy Bukurešť, o přestupu Kobry. Tomu se nerovná ani procento z toho zbytku. On neumí anglicky, řve na vás něco rumunsky, překládají vám to jeho lidé. K tomu vše sleduje sedm bodyguardů. Necítíte se tam příjemně. Byla to pětidenní jednání, ale nakonec jsme si podali ruku, anglicky řekl, že fotbal je shit a bylo to vyřešené. Kobra dostal okamžitě zaplaceno a nebyl žádný problém.
Každý agent se svého hráče snaží prodat jako toho nejlepšího, je to tak?
Někteří manažeři berou hráče jako kus. Já se snažím je nabízet tam, kde budou mít přínos. Jen si udělat čárku, že se udělal přestup, to je krátkozraké.
Mají manažeři klubů stále denně na e-mailu desítky nabídek a videí hráčů od agentů?
Myslím, že to tak bude. Možná je to ještě horší, FIFA se to snaží redukovat. Pro menší kluby je hrozně těžké z toho někoho vyfiltrovat. Videa už se snad ani nestříhají. Nevěřím, že díky tomu někdo vezme hráče.
V hráčské kariéře jste posbíral 14 startů v první lize, zkusil jste Slovensko, na závěr Švýcarsko. Věříte, že jako agent to dotáhnete ještě dál?
Věřím, že určitě, i když nevím, jestli to bude za rok, za dva nebo kdy. Teď už vím, proč jsem to ve fotbale nedotáhl dál. Neměl jsem na to hlavu a vůli obětovat tomu všechno. Teď už na fotbal koukám jinak.