Setkání u kulatého stolu v Brně: Napětí mezi Romy a Ukrajinci polevuje. Debatovaly se především problémy, které řeší romská komunita
Napětí, které zavládlo mezi romskou a ukrajinskou menšinou v Brně po smrti romského mladíka při festivalu ohňostrojů před dvěma týdny, již polevilo. Shodli se na tom zástupci obou menšin, kteří se dnes sešli na jednání u kulatého stolu Smíření spolu se zástupci města, kraje, neziskových organizací, přítomna byla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
“Setkání bylo velmi konstruktivní a neslo se v přátelském duchu. Policie ČR informovala všechny přítomné, že ze bezpečnostní situace v Brně za poslední měsíce nezhoršila a vyvrátila tak fámy kolující na sociálních sítích,” uvedla Lucie Fuková. To potvrdila i Klára Šimáčková Laurenčíková: “Všichni jsme se shodli, že vnímáme, že se situace uklidňuje a stabilizuje. Ocenili jsme, že se podařilo uspořádat důstojné pietní rozloučení s obětí tragického incidentu.“
Napětí mezi Romy a Ukrajinci vzniklo po incidentu, při němž poblíž brněnské přehrady v průběhu festivalu ohňostrojů zemřel mladý Rom. Podle svědků byl útočník z Ukrajiny, policisté pouze uvádějí, že šlo o cizince. Podezřelý muž je ve vazbě.
Setkání se dnes zúčastnili člen rady vlády pro záležitosti romské menšiny Tomáš Ščuka, ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová nebo Žaneta Plachetková, která původně ohlásila po smrti Nicolase demonstraci.
Uklidnění emocí mezi oběma menšinami potvrdila i předsedkyně Ukrajinské iniciativy jižní Moravy Ilnara Dudašová. „Po tomto incidentu pociťujeme zklidnění emocí, ale ukrajinská menšina je i nadále vystrašená, protože protiukrajinské nálady se ve společnosti objevují stále častěji,“ dodala Dudašová.
Na setkání se diskutovaly problémy, které trápí romskou komunitu
Na jednání byla zmíněna i nespokojenost Romů s jejich negativním nálepkováním a silným „anticiganismem“ většinové společnosti. “Z velmi podnětné společné diskuse vyplynulo, že problémem je spíš nahromaděná dlouhodobá frustrace velké části romské minority ze zkušeností s anticiganismem, zhoršeným přístupem ke vzdělání a bydlení,” uvedla k jednání Lucie Fuková.
“Bavili jsme se také o tom, co Romy trápí v oblasti vzdělávání, bytové problematiky nebo v oblasti drog,“ dodala zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.
“Během setkání jsem představila plánované kroky, které mohou zlepšit situaci a postavení Romů: pracuji na vytvoření systému zapojování Romů nejen na lokální úrovni, připravuji metodiku evaluace Strategie romské integrace 2021-2030, metodiku řízení a koordinace krizových případů na lokální úrovni,” uvedla Fuková.
V budoucnu by chtěla oslovit místní romské a proromské organizace, zda by bylo možné udělat analýzu problémů, které Romy postihují. „Chtěli bychom se právě Romů zeptat na to, jak by problémy řešili a kdo by je vyřešit mohl,“ objasnila Fuková.
Bezpečný internet v romské komunitě: Dezinformace a nenávistné projevy
Ta rovněž začala s ministerstvem vnitra vyjednávat program, který by se zaměřoval na bezpečný internet v romské komunitě. „Spolupracovali bychom s krajskými úřady a zaměřili se na vzdělávání neziskových organizací a následně romské komunity ohledně dezinformací, nenávistných projevů a vůbec působení na sociálních sítích,“ dodala.
V polovině června přišlo podle odhadu policie asi tisíc lidí na prostranství před Janáčkovým divadlem v Brně, kde zavzpomínali na mrtvého Roma. Pieta se nesla v duchu protivládní demonstrace, ač mělo jít o poklidné setkání a plánovaná demonstrace byla zrušena.
Někteří lidé kromě vlády kritizovali i její přístup k běžencům, kteří z Ukrajiny uprchli před ruskou agresí. Skandovali například „My je tady nechceme“, prohlašovali také, ať se na Ukrajinu vrátí bojovat. Jozef Daniel, ředitel iniciativy Brno tým, která shromáždění zorganizovala, princip kolektivní viny odmítl.
