Mykobakterie způsobují u lidí tuberkulózu nebo lepru, u netopýrů nic, ukazuje výzkum

Tým odborníků z několika institucí pod vedením Mendelovy univerzity zkoumá imunitu netopýrů. Konkrétně se odborníci zaměřují na mykobakterie. Ty při přenosu na člověku mohou způsobit vážné plicní a mimoplicní infekce. Netopýři jsou proti nim zřejmě odolní. Výsledky výzkumu by mohly najít uplatnění v medicíně.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Netopýři spí až 20 hodin denně

Mykobakterie při přenosu na člověka můžou způsobit vážné plicní a mimoplicní infekce. Netopýři jsou proti nim zřejmě odolní. | Zdroj: Shutterstock

Experty zajímají tzv. mykobakterie – ty totiž při přenosu na člověka můžou způsobit vážné plicní a mimoplicní infekce. Netopýři jsou proti nim zřejmě odolní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host Dne na Moravě: Ivo Pavlík z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity o výzkumu imunity netopýrů

Mykobakterie, na které se orientuje výzkum týmu Ivo Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity, způsobují u lidí tuberkulózu či lepru, u netopýru ale nic.

„A je to asi proto, že netopýři jako obratlovci žijí mimo zemský povrch. My jsme zemští a oni létají. Létají asi 64 milionů let a od té doby se v podstatě tyto dva světy nekřížily. My jsme si žili svým životem a stejně tak oni,“ uvádí Pavlík.

„A zřejmě toto je doba, kdy došlo k vývinu jejich imunity jiným směrem – je tedy daleko odolnější vůči všem patogenům, které ostatní obratlovce a savce postihují,“ vysvětluje.

O téměř 170 netopýrů se musí postarat záchranná stanice Zoo Hluboká. Noční savce přinesli stavbaři

Číst článek

Netopýří imunita je podle výzkumníka specifická tím, že je odolnější proti vnitrobuněčným parazitům. „Imunita netopýrů nepovolí zřejmě prostup mykobakterií dovnitř buněk imunitního systému, kde pak dlouhodobě přežívají. To je klasický průběh tuberkulózy nebo lepry.“

Kromě toho mají netopýři mechanismy, pomocí kterým jsou schopny bakterií uvnitř hostitelských buněk zabít, čehož není člověk schopný, doplňuje Pavlík.

Výsledky výzkumu by mohly najít uplatnění v praktické medicíně, ale jak upozorňuje výzkumník, povede k tomu dlouhá cesta. „Ještě nejsme tak daleko, musíme se tomu ještě více věnovat,“ uzavírá vědec.

Co všechno už vědci v této oblasti zjistili? Poslechněte si rozhovor Karoliny Antlové s výzkumníkem Ivo Pavlíkem.

Karolina Antlová, krp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme