- Přehledy IS
- APS (22)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (9)
- Cloud computing (SaaS) (29)
- CRM (49)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (16)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (87)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (52)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (40)
- Dodavatelé CRM (36)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (80)
- Informační bezpečnost (42)
- IT řešení pro logistiku (46)
- IT řešení pro stavebnictví (25)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (26)
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údržby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk
Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | ||
Řídicí systémy fotovoltaických elektráren vybízejí k napadení
Z reportu společnosti Soitron vyplývá, že tuzemské podniky začaly více chránit své řídicí systémy. Od začátku roku 2022 klesl počet vystavených a viditelných různých zařízení na internetu o 21 %. Přesto situace není chvályhodná. Novým, alarmujícím nebezpečím se stávají řídicí systémy fotovoltaických elektráren (FVE), a to jak průmyslových, tak těch domácích.
V meziročním srovnání (01/2022 vs. 01/2023) došlo ke snížení celkového počtu veřejně dostupných ICS (průmyslových řídicích systémů) alespoň v jednom z osmi sledovaných protokolů jako jsou Moxa, Modbus, Tridium apod. Zjistil to tým analytiků Void SOC společnosti Soitron. „Jde o mírné zlepšení, které ale v absolutních číslech znamená stále více než 1 500 zranitelných systémů v organizacích, což je stále značně velké riziko. A to hovoříme pouze o osmi nejčastěji používaných typech protokolů. Pokud si množinu rozšíříme na několik desítek druhů protokolů, najdeme jich více než 2 300,“ komentuje výsledky Martin Lohnert, ředitel dohledového centra kybernetické bezpečnosti Void SOC.
Smutnou realitou je ale často opačná situace, kdy ICS z internetu „zmizí“ teprve potom, co bylo zneužito útočníky, a tak přestalo fungovat. Při jejich obnově si už provozovatelé dají větší pozor a neopakují původní chyby. Bohužel je to však často jen reakce na spáchané škody.
Díky fenoménu FVE je tu nový problém
Navzdory celkovému úbytku a mírnému zlepšení situace, prakticky stále přibývají nové zranitelné systémy. „Mezi takovými se v minulém roce nejčastěji objevovaly řídicí systémy fotovoltaických elektráren. A to nejen těch průmyslových se stovkami instalovaných solárních panelů, ale i domácích,“ vyzdvihuje Martin Lohnert. Proto by podle něj mělo být v zájmu provozovatelů zajištění zabezpečení, aby zařízení bylo chráněno před internetovými bezpečnostními hrozbami. Mezi základní kroky patří změna výchozích přihlašovacích údajů, omezení přístupů, pravidelná aktualizace firmwaru či sledování pokusů o zneužití či přihlášení.
Potenciální problém spočívá nejen v deaktivování daného systému, a tím pádem škodám například ve výpadku výroby sluneční energie, ale také v nákladech na nezbytnou opravu. Zároveň je nutné si uvědomit, že při úspěšném průniku do slabě zabezpečeného průmyslového systému podniku může útočník dále nepozorovaně napadnout často i důležitější systémy, které jsou nezbytné k jeho chodu. Potom může dojít k tomu, že organizace přestane fungovat zcela a škody jdou do milionů korun.
Česko zaostává, ale řešení existuje
Je velmi pravděpodobné, že počet potenciálních rizik bude v budoucnu stoupat. Jak Česko, tak Slovensko totiž ještě zásadnější digitalizace průmyslu čeká. Obě země stále výrazně zaostávají za ostatními zeměmi Evropské unie, a to v mnoha dimenzích digitální transformace. Například Slovensko je až na 24. místě a Česko na 20. místě z 27 zemí EU v indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který sleduje Evropská komise od roku 2014. S postupující digitalizací je spojeno postupné zavádění nových technologií - např. řídicích systémů ve výrobě, implementace různých senzorů, programovatelných logických prvků, rozhraní mezi člověkem a strojem apod. - nebude-li se dbát na jejich zabezpečení, budou stoupat i čísla v tomto průzkumu.
Je také zřejmé, že aby v digitalizaci došlo k výraznému posunu současného stavu kybernetické bezpečnosti, mnohé průmyslové podniky budou potřebovat investovat do nástrojů, technologií a specialistů na jejich obsluhu. Ve většině organizací (zejména malých a středních podniků) to ale není možné. „Nejčastějšími důvody jsou nedostatečné finance a obecný nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti. Proto očekáváme, že než nastane uvědomění a posun k lepšímu, situace se nejspíše bude zhoršovat. Jistým řešením je tak svěřit se do péče odborníků, kteří se postarají nejen o kompletní zabezpečení podnikových systémů a infrastruktury, ale díky dohledovému centru budou mít vše pod kontrolou 24 hodin denně, 365 dní v roce,“ dodává Martin Lohnert.
květen - 2024 | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 |
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
5.6. | IT mezi paragrafy 2024 |
20.6. | Cybernity 2024 |
Formulář pro přidání akce