Přes 60 let patří k nejslavnějším sportovním akcím Česka. Ostravská Zlatá tretra zažila světové rekordy i pád na dno

Historie jednoho z nejstarších atletických závodů se začala psát roku 1961. Tehdejší první ročník se konal na škvárovém oválu v ostravských Vítkovicích a málokdo dokázal odhadnout, v jak populární akci Zlatá treta doroste.

Populární mítink se poprvé uskutečnil pod názvem VŽKG (Vítkovické železárny Klementa Gottwalda), k přejmenování na název "Zlatá tretra Evropy" došlo při jubilejním 10. ročníku v roce 1970.

Jako by přejmenování mítinku zaválo na "tretru" zlaté časy. V sedmdesátých a osmdesátých letech ostravská akce přivítala řadu zástupců atletické špičky, kteří se jí odvděčili světovými rekordy a hvězdnými výkony. Popularita Zlaté tretry stoupala, a to nejen zásluhou české elity v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou (Netoličkovou) či Helenou Fibingerovou.

Zlom nastal s příchodem pádu komunismu. V roce 1988 Zlatá tretra tehdy klesla ve výkonností úrovni až do 3. ligy, a zápolila tak o samotnou existenci. V roce 1999 dokonce došlo k jednoleté pořadatelské přestávce.

S novým tisíciletím přišla i staro-nová "tretra". Pomyslné ozdravné nadechnutí přivedlo do Ostravy 6000 diváků a kompletní českou špičku, kterou vedli Ludmila Formanová, Šárka Kašpárková či Jiří Mužík.

O rok později se Zlatá tretra vrátila ve vrcholné formě a s významnými patrony, kterými se stali Jan Železný a Sergej Bubka. Prvně jmenovaný v hodu oštěpem tehdy atakoval hranici 90 m a "tretru" ovládl.

Dobrý start v novém tisíciletí v následujících ročnících postupně přilákal největší hvězdy své doby. V Ostravě se tak ukázali legendy svých disciplín, jakými byli například sprinteři Marion Johnesová, Justin Gatlin, Asafa Powell, Renate Stecherová, Usain Bolt, vytrvalec Kenenisa Bekele, skokanka do výšky Blanka Vlašičová, překážkář Daryon Robles, diskař Robert Harting či kladivářka Anita Wlodarczyková.

V historii Zlaté tretry padlo celkem 14 světových rekordů, polovina náleží mužům a polovina ženám. Naposledy světová meta padla v rámci 61. ročníku závodu v roce 2022. Na trati 300 m překážek překonala vlastní rekord nizozemská sprinterka a fenomén novodobé atletiky Femke Bolová (36.86 s).

Mezi držiteli historických rekordů samotného mítinku najdeme z českých zástupců pouze Jana Železného. Legenda českého oštěpu se do tabulek Zlaté tretry zapsala v roce 1996 s výkonem 94,46 m. Do dnešního dne je to druhý nejstarší mužský rekord mítinku.

Mezi ženami je paleta rekordů mítinku z českého pohledu pestřejší. Českého, respektive československého zastoupení je totiž hned devatero. Na 200 m drží rekord za výkon 22.07 s z roku 1981 Jarmila Kratochvílová, dvojnásobnou trať v roce 1983 ovládla Táňa Kocembová v doposud nejlepším čase 49.67 s. Stejnou vzdálenost doplněnou o překážky zvládla Zuzana Hejnová v roce 2013 také v rekordu mítinku (53,32 s).

Za výkon rovných 7 metrů si zápis do tabulek rekordů mítinku zasloužila dálkařka Eva Murková. Tři ze čtyř vrhačských disciplín historicky ovládají české atletky. Třetí nejstarší rekord mítinku z roku 1977 drží ve vrhu koulí s výkonem 21,96 m Helena Fibingerová. O deset let později byla nejlepší diskařkou s 69,52 m Zdeňka Šilhavá. V roce 2012 pak vytvořila nový rekord v hodu oštěpem Barbora Špotáková (67,78 m).

Ve štafetě na 4 x 100 m z roku 1982 bodovalo kvarteto Drinková, Sokolová, Široká a Kratochvílová, v roce 2015 se do historických tabulek zapsala také Anežka Drahotová s časem 11:52,38 s na 3000 m chůze.