Láska prochází žaludkem, potvrzují vědci. Ženy a muži sdíleli spíš hlízy než maso

Tradice vytváření monogamních párů mužů a žen byla zřejmě už v pravěku úzce provázána se sdílením potravy. „Studie ukazuje, že láska prochází žaludkem,“ komentuje s nadsázkou výsledky studie zoolog Miloš Anděra.

Pralesů tenkrát ubylo, protože se Afrika ochladila, a rozšířily se savany. „To se odehrálo v počátcích lidského rodu před zhruba 8 miliony let, když první australopitékové vyšli z pralesů,“ doplňuje zoolog.

Většina ostatních primátů zůstala u čtyřnohého způsobu života a přitom spásala snadno dostupnou, byť méně kalorickou potravu. Do detailů to rozvíjí článek v odborném časopise PNAS. 

Hlízy, kořínky a ořechy

Člověk se postavil na dvě nohy a uvolnil si ruce pro sběračský způsob života. Tady někde je podle vědců začátek převážně monogamní lidské společnosti.

Čtěte také

Zpátky na stromy? Právě tam se předchůdci člověka naučili chodit po dvou

Zatímco u spásačů, typicky u listožravých opic, ke sdílení potravy nedochází, u sběračů, typicky hominidů, je na vysoké úrovni.

Během evoluce k modernímu člověku bylo přitom klíčové sdílení potravy s velkou výživnou hodnotou, jako jsou hlízy, kořínky nebo ořechy.

„Sdílení masa je poměrně známá věc, třeba i u šimpanzů. Lidé ale konzumovali rostlinnou potravu,“ potvrzuje primatoložka Klára Petrželková. Spíše k tomu je podle ní uzpůsoben i náš trávicí systém.

Prospěch ze sdílení jídla měly ženy i muži, výživnější strava je důležitá zvláště během mateřství.

Spravedlivé dělení

Spolupráce mezi současnými, a zřejmě i dřívějšími lovci a sběrači, se odehrává na trochu jiném principu, než naše občasná předávka vajíček, mléka či rajčat.

Čtěte také

Lepší nástroje lovců a sběračů v Africe souvisely se změnami v krajině

„Jde o sdílení veškerých komodit počínaje jídlem až po vzájemné kojení dětí,“ vysvětluje Klára Petrželková, která lovce a sběrače dobře zná ze střední Afriky, z oblasti Dzanga Sangha.

Podle badatelky je pro nás jejich život okénkem do evoluční minulosti člověka. Spravedlivé dělení v zemědělských společnostech, které také v Africe pozoruje, už totiž podle ní není tak časté.

Dalším cílem autorů nové studie bude prozkoumat, jak mohl vznik monogamních párů, které se dělily o jídlo, přispět k rozvoji lidské řeči.

Jak sdílení jídla zasáhlo do evoluce člověka? Proč se u makaků vyplácí být společenský? Co prozradily geny primátů o jejich i našich nemocech? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují primatoložka Klára Petrželková, zoolog Miloš Anděra a fotograf přírody Petr Bambousek.