Voda na Babišův mlýn. Podle Rady ČT nebyly předvolební debaty nestranné

KOMENTÁŘ / Rada Česká televize vydala usnesení, že dvě hlavní předvolební debaty v prezidentské kampani nebyly nestranné. Opřela se o analýzu profesora Jana Jiráka, který už dříve výkon moderátora Martina Řezníčka kritizoval. O čem to svědčí?

Radní se na posledním zasedání zabývali objektivitou předvolebních debat v České televizi. Výsledek okomentoval místopředseda Rady Pavel Matocha na sociálních sítích.

„Rada ČT dnes konstatovala, že předvolební Superdebata a Prezidentský duel vykazovaly známky porušování principu nestrannosti a rovného přístupu ke kandidátům. Toto kritické konstatování se opírá o analýzu prof. Jana Jiráka, kterou si Rada ČT objednala, a dnes ho schválila velmi dominantní většinou,“ uvedl. Dodejme, že se jednání neúčastnilo pět radních a usnesení bylo odsouhlaseno devíti hlasy z deseti přítomných.

Matocha dále připomněl, že stávající generální ředitel Petr Dvořák výkon moderátora Řezníčka v předvolebních debatách opakovaně chválil. „Je dobře, že Rada ČT tento bod projednala a jednoznačně rozhodla,“ uzavřel.

Předem jasný výsledek

Matochovo vyjádření je velmi rozporuplné, jelikož už samotný výběr zpracovatele vyvolává pochybnosti. Profesor mediálních studií Jan Jirák byl k dramaturgii prezidentských debat velmi kritický už krátce po volbách.

Už počátkem února prohlašoval, že Andrej Babiš byl v Prezidentském duelu znevýhodňován. Moderátor ho prý přerušoval častěji než protikandidáta Petra Pavla, který podle něj nebyl dostatečně kriticky konfrontován se svojí minulostí.

Skutečnost je taková, že s komunistickou minulostí, zejména v době svého působení v Maroku, tehdejší sovětské zóně vlivu, nebyl dostatečně ani v České televizi konfrontován agent Bureš.

Pokud Rada ČT zadala rozbor profesoru Jirákovi s předem známými vyhraněnými názory, dalo se vytušit, jak jeho bádání dopadne. Výběr tedy nebyl náhodný a jeho závěry nemohou mít punc nestrannosti a objektivity. Hodily se ale jako nástroj tlaku na korekci směřování zpravodajství a publicistiky. A je jasné, komu to slouží.

Byla to past?

Připomeňme krátce, o co šlo. Babiš se diskusím cíleně vyhýbal a původně nechtěl přijít ani na Prezidentský duel do České televize. Dostavil se bez ohlášení na poslední chvíli a debatu s Pavlem nezvládl.

Na legitimní otázku, zda by jako vrchní velitel ozbrojených sil vyslal vojáky na pomoc napadeným spojencům v Pobaltí či Polsku, odpověděl negativně. Ostudnou diplomatickou roztržku nevyvolal moderátor, ale Babišův skandální výrok.

Šéf ANO následně svůj volební debakl svedl na média a především na debatu v České televizi. „Byla to past a nesmysl. Redaktor si vymyslel hypoteticky, že Rusko napadne členský stát NATO, což by znamenalo třetí světovou válku, to se nestane. Všichni vědí, že jsem to tak nemyslel,“ vymlouval se Babiš, který potupnou prohru dosud nestrávil.

Usnesení Rady České televize je tak vodou na jeho mlýn, přestože hlavním faktorem jeho porážky byl odpor většiny lidí vůči jeho populismu a nechutné negativní kampani. Navíc existují i jiné expertní pohledy na propírané předvolební debaty.

Rozdílná zjištění

Žádné porušení zákona o vysílání při monitoringu předvolebních debat nenašla „velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Závažnější pochybení neshledala ani analýza agentury Media Tenor zadaná vedením České televize. Porušení principu nestrannosti nezjistila ani v jedné debatě.

„Zvýšená konfrontačnost Martina Řezníčka vůči Andreji Babišovi byla kontextově podmíněná obsahem tvrzení hosta. Moderátor naplňoval standardy novináře média veřejné služby, když upozorňoval na rozpory ve výpovědi, identifikoval některá tvrzení jako fakticky nesprávná nebo korigoval manipulaci Andreje Babiše s obsahem výpovědí Petra Pavla,“ stojí v její analýze.

Jirák oponuje, že moderátor na to nemá právo. „Divák nekouká na debatu proto, aby se dozvěděl, že moderátor ví, že má pravdu,“ namítl. Podle něj tedy může host v debatě bez přerušení lhát, nereagovat na otázky a bez korekcí napadat své soupeře.

Tento velmi svérázný pohled na veřejnoprávní vysílání je nepochybně vyvolaný profesorovou podjatostí. Jisté pochopení pro Andreje Babiše sdílel už v době, kdy byly zveřejněny Šumanovy nahrávky potvrzující zásahy majitele Mladé fronty DNES do jejího obsahu načasováním útoků proti konkurenci.

„Víte, já si neumím představit majitele, který by se nepokusil ovlivňovat obsah toho, co mu patří. Nehodlám akceptovat onu novinářsky zjednodušenou hru na zlého Babiše. Ovlivňování chodu média je normální chování jeho vlastníka. Ptejme se spíš, proč nás to děsí právě dnes? Jenom proto, že jsme se shodli, že nemáme rádi Babiše?“ uvedl Jirák.

Rada České televize hodlá v této „kauze“ ještě pokračovat a do konce roku by chtěla uspořádat seminář k oběma předvolebním diskusím za účasti mediálních odborníků a pracovníků zpravodajství České televize. To už hraničí s obsesí a vyvolává otázky, co se v Radě děje.

Hybateli Matocha a Šafařík?

Připomeňme, že její většina byla zvolena v éře vlády Andreje Babiše, což se projevilo i v posunu hlavního zpravodajství, jež bylo v té době viditelně vstřícnější vůči tehdejší vládní garnituře ANO než v jiných obdobích. Tato vstřícnost části zpravodajství přetrvává s jistou setrvačností dodnes.

Podle kuloárových zpráv jsou v Radě momentálně velmi aktivní dva místopředsedové, Pavel Matocha a Petr Šafařík. Matocha byl donedávna předsedou Rady ČT a byl zvolený ve sněmovně hlasy ANO, SPD a komunistů a podle toho se dodnes chová.

Novou tváří s podobným zaměřením je Šafařík, který se v minulosti proslavil v Radě Českého rozhlasu. Byl jejím předsedou v době, kdy se do vedení rozhlasu dostal v roce 2016 za velmi podezřelých okolností René Zavoral.

Lidové noviny a Mladá fronta DNES tehdy krátce před volbou ředitele zveřejnily záhadně ukradené e-maily premiéra Bohuslava Sobotky, mezi nimiž byla i korespondence se Šafaříkem. To ho diskreditovalo natolik, že z vedení Rady odstoupil. Spolu s několika kolegy náhle změnil názor a ředitelem Českého rozhlasu byl zvolen Zavoral, za něhož lobbovalo hnutí ANO. Dnes patří Šafařík mezi nejostřejší kritiky vedení České televize.

Připomeňme kontext, že současná Rada zvolila generálním ředitelem České televize poměrně nečekaně Jana Součka, který teď našel pochopení pro její usnesení. Jelikož je z vnitřních struktur brněnského studia České televize, nevyvolala jeho volba větší rozruch. Co bude dál?

Souček má nastoupit v říjnu a zároveň se bude postupně obměňovat Rada, což změní její poměry. Tím spíše, že tři z jejích členů bude už do konce roku nově volit senát, jelikož právě prošla změna zákona. Teprve časem se ukáže, zda do sebe výše uvedené kroky nějak nezapadají.