Jednatel hasičského svazu Josef Macháček v roce 1923: „ ..v dnešní době přímo zaplavené nezřízeným sobectvím, hrabivostí a materialismem, symbolizuje dobrovolné hasičstvo lidskost a lásku k bližnímu...“
***
Tento měsíc si připomínáme sto let od prvního velkého sjezdu československých hasičů v Praze. A také památku těch, kteří pomáhají nejen v boji s ohnivým živlem, ale také podávají pomocnou ruku při zemětřeseních, záplavách, v době válečných konfliktů a často nasazují svůj vlastní život a zdraví, aby zachránili druhé.
Styční důstojníci českého hasičského záchranného sboru se zúčastnili koordinace humanitární pomoci ze států Evropské unie pro Ukrajinu, v Libanonu pomáhali hasiši v roce 2020 po výbuchu v přístavu, který si vyžádal oběť dvou set lidí a zranil dalších 6 000, v Řecku se před dvěma roky potýkali v létě s lesními požáry, nejhoršími za desítky let. Všichni máme v živé paměti i ničivé zemětřesní v Turecku s tisíci mrtvých a zraněných na počátku tohoto roku, kam vyrazila pomoc z Prahy a Moravskoslezského kraje se specializací na vyhledávání a záchranu v sutinách obydlených oblastí. V Praze pomáhali ze stoky ve Vltavě při průtrži mračen hledat osoby, které lovily cashky.
Česko se také pyšní titulem druhého nejsilnějšího hasiče světa. Je jím šestadvacetiletý Jan Pipiš z Liberce, který získal stříbro v prestižním závodu v USA. Medaili mu předal sám Arnold Schwarzenegger, hvězda filmových pláten, lamač ženských srdcí a jeden z top siláků planety. Právě on náročný závod založil, mimo jiné i z úcty k hasičům. Pipiš zvedal nad hlavu stodvacetikilové sudy a podařilo se mu desetkrát během minuty. Pak běhal se dvěma kufry po více než sto kilech, zvedal do výšky hydrant, činku o 240 kg zvedl 12krát a do schodů vynesl závaží o váze 160 kg. Téměř nadlidský výkon v osmi disciplínách.
Hasiči se také podílejí na kulturních akcích a oslavách, často si je zvou organizátoři festivalů, sportovních závodů, leteckých přehlídek a také lázně při zahájení sezóny. Představují nejen záchranné práce, požární techniky a vozy, ale potěší i diváky velkolepými vodními show, jako např. v červnu 2018 ke stému výročí Republiky. Hasičská pěna je kuriozitou i pro malé diváky, kteří si rádi zaskotačí v bílých bublinách.
Historie aktivit českých hasiči sahá daleko do minulosti. Právě před sto lety probíhal v Praze první velký sjezd, 28.6.-2.7.1923. Hasičstvo bylo tehdy vzorně organizováno obdobně jako sokolské jednoty do tzv. žup a po vzoru jiných sportovních a uměleckých sjezdů se uspořádala přehlídka nejen o vykonané práci a prezentace ideálů, ale také k posílení odhodlaných duší a srdcí. Ocenit bylo a je stále třeba především dobrovolníky. V r. 1923 o tom napsal jednatel hasičského svazu Josef Macháček: ".. v dnešní době přímo zaplavené nezřízeným sobectvím, hrabivostí a materialismem, symbolizuje dobrovolné hasičstvo lidskost a lásku k bližnímu...“ Slova, jež jsou tak trefná i na dnešní dobu.
Vrcholným dnem sjezdu byl mohutný průvod v neděli 1. července. Počátkem 60. let na něj vzpomínal pro pražský tisk i pan Robert Nigrín, tehdy velitel strojního oddělení hasičského záchranného sboru ve výslužbě: Již před šestou hodinou ránou se začali scházet venkovští hasiči a hosté na Královských Vinohradech. Shromažďovali se před Městským divadlem spolu se zahraničními hosty z Itálie, Belgie, Jugoslávie, Polska, Bulharska a Francie a pod letními paprsky jim hrál úsměv na rtech. Včleněna byla i malá skupina „Sdružení starých hasičů“, kteří se zúčastnili dějinného požáru Národní divadla, a nechyběl ani hudební sbor policejní stráže.
Průvod se vydal z Náměstí Míru ke Staroměstské radnici, kde ho přivítal starosta Prahy dr. Karel Baxa. Lidé mávali šátky z oken a střech domů a vesele pozdravovali nekonečné modré řady hasičů, včetně mládeže. Procesí uzavírala armáda 12 000 cvičících hasičů v helmicích a požární výzbroji. Přehlídka pro všechny symbolizovala i novou svobodnou republiku a její obyvatele – k Husovu pomníku byly položeny věnce a na radnici byl vzdán hold památce popravených českých pánů.
O víkendu také uspořádali hasiči na Letenském stadionu ukázku cvičení se žebříky, sekyrkami a háky a v Průmyslovém paláci byla představena historie používané techniky a historické uniformy a kroje. 16. století bylo např. zastoupeno cechy s ručními stříkačkami, plácačkami a ručními žebříky bez háků, 17. a 18. století pak přenosnými stříkačkami s větrníky, 19. st. řadou povozů až po anglické automobilové stříkačky s benzínovým pohonem. V paláci současně v levém křídle probíhala výstava hasičských armatur a u staročeské chalupy předvedli tisícům diváků požárníci hašení ohně dobovými prostředky ze středověku – s koňským spřežením a lidským řetězem podávajícím si vodu. Tehdy se jim dařilo, později právě zdejší palác utrpěl ve skutečném požáru velkou újmu. Mezi návštěvníky se losovalo i o výhru luxusního automobilu.
Velkolepý sjezd také symbolicky uvítal počátek léta a jeho nejkrásnějších dnů. Příchod prázdnin a zaslouženého odpočinku i pro ty, kteří po celý rok pomáhají druhým, zachraňují životy a majetek.
Jana Beranova Chaloupkova
***
Doplňuji FOTOGALERIÍ s pamětními šátky. Jeden z nich hasičský sbor věnoval panu Robertu Nigrinovi - veliteli strojního oddělení Hasičského záchranného sboru. Hasiči měli svého velitele Roberta Nigrina ve velké oblibě pro jeho profesionalitu, oddanost práci a čestnost. Chovali k němu velký respekt (byl dědečkem autorky, nikdy se neodloučil od svého psíka). Další šátek byl pomalován vtipnými scénkami ze života hasičů. Na jiném jsou hasiči při záchranné akci, veselé scénky z hasičského života, hašení koňským povozem, model sochy HOŘÍ pro palác Pražské městské pojišťovny, hasičská výstava, hasičské stříkačky z r. 1856 a z r. 1823, první strana památníku ke sjezdu z roku 1923. JŠ
Read more...