České školy jsou vůči ukrajinským žákům vstřícné. "Je ale vidět, že pedagogové nemají rozvinuté kompetence pro podporu žáků cizinců. Přesto, že si kladli za cíl, aby se ukrajinští žáci v prvé řadě sociálně začlenili mezi vrstevníky, úplně se to nepodařilo," uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.

Na začátku školního roku tvořili ukrajinští žáci ve třídách izolované ostrůvky a tato situace se do konce školního roku nezměnila. Pedagogové se navíc stejně jako žáci samotní silně obávali, jak ukrajinští žáci zvládnou přijímací zkoušky a přechod na střední školu. "Přes neúspěch části z nich v prvním kole přijímacích zkoušek jsou však nyní většinou umístěni na středních školách a své studijní perspektivy vnímají pozitivně," uvedla Šeďová. Přijetí však nemusí znamenat, že budou tito žáci na střední škole úspěšní. Vědci z Národního institutu SYRI doporučují, aby střední školy nově přijaté ukrajinské žáky systematicky sledovali, zajistili pro ně poradenství a v případě potřeby doučování.

Výzkumníci jednak realizovali hloubkový sběr dat na šesti základních školách, v jehož rámci pořídili více než šest desítek rozhovorů s řediteli, učiteli, ukrajinskými žáky a jejich rodiči, pozorovali také výuku a doučování a zadávali žákům dotazníky na zjišťování vrstevnických vztahů. Dále pracovali se vzorkem 24 ukrajinských žáků 9. ročníku, se kterými vedli opakované rozhovory před přijímacími zkouškami na střední školu a po nich. Mimo jiné i z těchto dat dnes prezentované výsledky výzkumu vyplývají.

V českých školách se k 31. březnu 2023 vzdělávalo celkem 51 281 dětí ukrajinských uprchlíků. Nejvíc, a to 39 680 jich registrovaly základní školy. V mateřských školách bylo zapsáno 7 668 ukrajinských dětí, ve středních školách 3 368. Dalších 92 jich pak bylo na konzervatoři a 473 v přípravných třídách.