Servisní společnost odpady Olomouckého kraje sdružuje větší města a obce, naposledy se přidal Přerov. Její součástí je i venkovský spolek se 72 menšími členy.
Ten se postupně rozrůstá, posledních šestnáct obcí vstoupilo před třemi týdny na valné hromadě. Tehdy se také starostové a starostky rozhodli přispět 150 korunami za obyvatele. Dohromady má firma vybrat 44 milionů korun.
„Považuji to za skutečný milník, který nás dostává od diskusí do fáze uskutečnění projektu. Díky tomu můžeme začít vytvářet projektovou dokumentaci, žádat o dotaci, vypsat výběrové řízení na technologii a uskutečnit další nezbytné kroky,“ řekl krajský radní pro odpady Martin Šmída, který je zároveň předsedou odpadového spolku.
„Projekt by měl v přepočtu obhospodařovávat zhruba tři sta tisíc obyvatel. A předpokládáme, že se další obce budou přidávat,“ dodal. V kraji žije podle posledního sčítání 630 tisíc lidí.
Z nerecyklovatelných materiálů bude palivo
Třídicí linka v olomoucké části Chválkovice bude součástí odpadového centra, které má i s výstavbou přijít na zhruba 450 milionů korun. Za rok zpracuje až padesát tisíc tun odpadu. Přípravné práce, například na kanalizaci, už začaly.
„Spuštění linky by mohlo nastat už na konci roku 2026, případně v roce 2027. Pro obce má spolek řadu výhod. Postará se o kompletní odpadovou agendu, od soutěžení svozové společnosti přes využití odpadu až po byrokracii,“ nastínil Šmída.
Odpad, který nepůjde uplatnit na recyklačním trhu, linka upraví na tuhé alternativní palivo, jež by mohly využívat třeba kotle přerovské teplárny nebo cementárny.
Obce tak budou mít podle hejtmanství jistotu, že bude kam vozit odpad i po roce 2030, kdy skončí skládkování recyklovatelného a spalitelného odpadu. Mezitím poroste poplatek za ukládání na skládky, u zbytkového odpadu se postupně zvedne ze současných pěti set korun za tunu o dvě stě korun.
Zálohy na PET lahve zhorší návratnost investic
Akciová společnost by nicméně potřebovala, aby se přidávala i další místa. Jenže ačkoli už má dostatečnou sílu, aby stamilionovou investici rozjela, kromě váhání možných budoucích členů se setkává i s přímou kritikou.
Například Prostějov na posledním zastupitelstvu rozhodl, že své akcie za zhruba 660 tisíc korun prodá zpět Olomouckému kraji. Tento převod posvětili zastupitelé v pondělí.
„Dotřiďovací linka, která má otevřít v Olomouci, je absolutní ekonomický nesmysl. Například nová linka v Brně má mít návratnost 18 roků, a pokud se schválí zálohování PET lahví, nebude dávat smysl,“ varoval náměstek primátora Jiří Pospíšil, který se stará o komunální služby.
20. března 2023 |
Narážel na plán ministerstva životního prostředí, které zvažuje zavést za dva roky povinnost platit při koupi nápojů v PET lahvi či plechovce zálohu na obal podobně jako dnes u skleněných lahví.
Směsného komunálního odpadu je ve městě zhruba osm tisíc tun za rok. Jeho odvoz nyní zajišťuje společnost FCC Prostějov, v níž má město čtvrtinový podíl.
Vlastní cestou jde Zábřeh i Jesenicko
Zbytek patří FCC Česká republika, jejíž plány na likvidaci odpadu v blízkých Biskupicích patřily spolu se záměrem jiné firmy PGP Terminal postavit v nedalekých Mostkovicích linku na plazmové zplyňování odpadu k dalším možnostem, mezi kterými chce Prostějov volit.
„FCC ČR se na základě hysterie v Biskupicích projektu vzdala, ale jedná dál s jinými obcemi. Linku již má v Brně a jedná i s přerovskou Veolií, kam by se mohl odpad převážet,“ zmínil Pospíšil.
Biskupice a okolní obce záměr FCC postavit ve vsi zařízení na výrobu tuhých alternativních paliv odmítaly, mezi lidmi vznikla i petice. Investor nakonec přípravy zastavil. Části opozice vadilo, že alternativy ke krajské myšlence nejsou propočítané. Vystoupení ze společnosti ale nezabránila.
V minulosti se pro vlastní cestu rozhodl například i Zábřeh, který za minulého vedení kraje vstoupil do spolku. Projekt ale tehdy stagnoval.
„Zatím nám nikdo neukázal přesvědčivou finanční kalkulaci. Dlouhodobě zjišťujeme, že se musíme spoléhat sami na sebe. Město je zřizovatelem společnosti EKO servis Zábřeh a Technických služeb, které zajišťují odpadové hospodářství pro město a region. Klíčové bylo dostat odpad na železnici,“ vyzdvihl starosta František John výhodu železniční vlečky.
Vracet se nechce ani Sdružení měst a obcí Jesenicka. „Pro region Jesenicka je z důvodů odlehlosti problémem logistika odpadů. Prozatím má město Jeseník zpracovanou základní analýzu řešení odpadů společně s ostatními obcemi,“ uvedl Jan Mrosek z oddělení strategického rozvoje a cestovního ruchu jesenické radnice.
