Diktát IT pracovníků na trhu práce pomalu slábne, ale určitě nekončí. Česku stále ajťáci chybějí, podle šéfa Cisco ČR Michala Stachníka by jich bylo třeba až o dvacet tisíc víc. Nováčky přesto může překvapit, že firmy se už o ně neperou, uchazečů totiž přibylo. „Není pravidlem, že dnes každý vývojář získá práci přesně podle svých představ a nemusí se přizpůsobit,“ tvrdí šéf MoroSystems Tomáš Páral. Na vině může být mimo jiné pokles počtu výhodných nabídek v zahraničí, v Česku to ale nadále vře. Proto programátoři určitě práci najdou, jen možná budou muset trochu snížit nároky.
„V poslední době opravdu vidíme nárůst počtu uchazečů na technické pozice,“ potvrzuje Juraj Mikšovský z HR oddělení Genu (dříve Avastu). Částečně to podle něj je propouštěním ve velkých technologických firmách, které proběhlo v posledních měsících, ale i tím, že tyto firmy ukončovaly spolupráci s kontraktory. „Ti teď častěji hledají zaměstnání na hlavní pracovní poměr kvůli vyšší stabilitě. Míst, o která se mohou ucházet, je zároveň méně, IT pracovníci se tak musejí při hledání práce potýkat s větší konkurencí,“ doplňuje.
A tak se po sérii propouštění na přelomu roku a po vystřízlivění, kdy manažeři raději nabírají na méně pozic a zmenšují výši odměn, situace změnila. „Bohužel je to spíš problém pro juniornější a začínající talenty, které hledají svoje první pořádné uplatnění,“ popisuje šéf softwarového studia Iguana Paul Tesar. Dřív se přitom podniky přetahovaly i o nezkušené juniory.
„Když se podíváme, kolik IT kandidátů jsme měli ve výběrových procesech během léta 2022 a to číslo srovnáme s tím, které máme teď, tak máme řádově dvakrát tolik uchazečů,“ tvrdí Tesar. „Na druhou stranu je stále na trhu celá řada firem, jichž se ochlazení vůbec nedotklo, takže to není tak jednoduché a černobílé,“ dodává personální ředitel STRV Ondřej Slabý.
Podobnou zkušenost mají i ve společnosti Algotech. „Ještě přede dvěma lety jsme hledali velice těžce například programátory a vývojáře s tím, že to byly na trhu práce jedny z nejdražších pracovních pozic,“ popisuje HR manažerka Algotechu Jitka Kalenská. Letos však uchazečů přibylo, a dokonce požadovali „standardnější mzdu“, než jakou očekávali dříve. „V minulosti byly nároky některých uchazečů zcela nereálné a zbytečně navýšené poptávkou na trhu práce. Občas se pak stalo, že pracovní výsledek už tak exkluzivní nebyl. Přesto i takový kandidát vždy dobře placenou práci našel,“ vzpomíná Kalenská.
Požadavky vývojářů se přitom v posledních deseti letech neustále zvyšovaly. A právě nyní podle šéfa Vrgineers Marka Polčáka přichází doba, kdy dojde k saturaci trhu a zaměstnanci i zaměstnavatelé se tomu budou muset přizpůsobit. Kapacit je totiž prostě více než před jedním nebo třemi roky.
I přesto však programátor podle společnosti Accenture o nabídky nouzi nemá, zejména pokud investuje do svého vzdělávání. Horší situace se tak týká hlavně vývojářů. „Máme možnost si teď vybírat z většího množství kandidátů. Častěji se nám ozývají externí společnosti, které nám nabízejí volné kapacity svých vývojářů,“ potvrzuje HR ředitelka firmy Anect Petra Marzini.
Ajťáci nyní stále požadují hlavně peníze, časová flexibilita je pro ně standard. Mzdové požadavky se teď čím dál více vyrovnávají i napříč zeměmi. „Kvalitně jazykově vybavení vývojáři z východních zemí jsou si velmi dobře vědomi své hodnoty a s dnešními možnostmi vzdálené práce mají prakticky totožné nároky jako ti západní,“ říká HR ředitelka společnosti Trask Jana Schiffnerová.
I v tomto ohledu ale nejde paušalizovat. Například polští a maďarští vývojáři mají podle specialistky na najímání IT pracovníků v personální společnosti Randstad Kristýny Veselé nižší finanční nároky než jejich západní kolegové. Indie je navíc stále ráj levných programátorů, jejich případná relokace ale trvá podstatně déle.
Zajímavým benefitem mezi ajťáky se v poslední době stávají třeba dog-friendly kanceláře, tedy ty, do kterých je možné si přivést psa. „Těším se na to, až si někdo přinese kočku,“ dodává Polčák.
