Vydání: 2023/25 Šestice nových kněží, 20.6.2023

Matouš sepsal své evangelium někdy v osmdesátých létech prvního století v prostředí žido-křesťanské komunity. Chtěl ukázat na Ježíše jako naplnění příslibů, které měl izraelský národ od různých proroků. Ale nepsal jen o Ježíši. Mezi řádky nám načrtává obraz společenství věřících, ve kterém prožíval svou víru. Můžeme se tak dozvídat o otázkách, které si tehdejší bratři a sestry ve víře kladli, o trápeních, která prožívali, o protivenstvích, kterým čelili. Nejinak je tomu i v dnešním evangelijním úryvku, který nám byl vybrán k úvaze a užitku.
Hned první verš je tak posilující: „Nebojte se lidí“ (Mt 10,26). Výzva k odvaze je v těch několika verších hned třikrát. Můžeme tedy pochopit, čemu čelila ona křesťanská komunita a co potřebovala. Ježíšovo povzbuzení k odvaze je nadčasové, protože i my čelíme zkouškám, i my potřebujeme ujištění, že Bůh je s námi. Bůh i přes vratkost a drama událostí, které se kolem nás odehrávají, vše drží pevně v rukou a vede ke svému cíli. A protože žijeme v novozákonní době, posiluje nás vědomí, že Ježíš, který vstal z mrtvých, zvítězil nad smrtí a tím i nade vším ostatním, co nám bere život.
Když slavíme mši svatou, kněz několikrát konstatuje: „Pán s vámi.“ Domnívám se, že by nás to mělo vždy probudit. Měli bychom zpozornět, protože jsme ujištěni o Boží přítomnosti a přízni. S tímto ujištěním pak můžeme odcházet do svého domu, ke svým blízkým, do práce, ke svým všednodenním povinnostem. Vědomí Boží přítomnosti pak můžeme intenzivně zakoušet v konfliktních situa-
cích, v trýznivých nebo úzkostných momentech.
Evangelium si pohrává se slovem „bát se“. Je asi vhodné konfrontovat evangelium s jiným místem z listu Janova: „Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce“ (1 Jan 4,18). Například otec nebo matka milují své dítě, a pokud by se mu mělo dít něco špatného, klidně i do ohně pro ně skočí. Protože milují, nemají strach, jsou ochotni obětovat vše. Jsem přesvědčen, že nás evangelista nechce strašit Bohem, ale spíše vyjádřit něco podobného jako apoštol Pavel: „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Řím 8,31).
Když sepisuji svá nedělní kázání, občas přemýšlím nad tím, kolik jich na stejné evangelium právě vzniká. Je to závratné. Evangelista Matouš toužil povzbudit, podpořit, nabádat k zodpovědnosti za to podstatné v životě. Podobně tak i dnes vzniká mnoho homilií, které připomínají Ježíšova slova, přísliby i jednání a spolu s nimi, mezi řádky, se snaží o dodání odvahy, síly, vnitřní motivace. Moc každému z nás přeji silné vědomí Boží přítomnosti a přízně jako i odvahu lásky k těm, kteří jsou nám na dosah.