WASHINGTON – Podle svědectví, které obdržel americká vládní úřad, se čínské komunistické vedení snaží rozbít evropskou jednotu a zasít nedůvěru v mezinárodní organizace. Podle Andrewa Smalla, vedoucího pracovníka think-tanku German Marshall Fund, Čína nyní považuje politicky roztříštěnou Evropu za jeden ze svých hlavních zájmů.
„Myslím, že to byl jeden z velkých posunů na čínské straně [v posledních letech],“ řekl Small během slyšení Komise pro ekonomickou a bezpečnostní revizi vztahů mezi USA a Čínou (USCC) 15. června. „Převládlo přesvědčení, že je lepší jednat s jednotlivými evropskými členskými státy na individuální bázi, že je lepší si Evropu tak nějak rozkrájet.“
Small uvedl, že Komunistická strana Číny (KS Číny) považuje evropskou jednotu za hrozbu pro své zájmy. Vůdce KS Číny Si Ťin-pching je odhodlán izolovat evropské národy a povzbudit je, aby se odtrhly od spolupráce se Spojenými státy proti Pekingu, uvedl Small.
Evropa rozčarovaná z Číny
Evropské národy rychle zanevřely na KS Číny kvůli pokračující podpoře Putina a jeho dobyvačné válce na Ukrajině. Zatímco mnoho evropských národů se obává zapojit se do soupeření mezi USA a Čínou, Small uvedl, že jejich naděje na silnou spolupráci s Čínou se po březnové návštěvě Siho v Moskvě zhroutila.
Čínský vůdce si tam spolu s ruským prezidentem slíbili, že se spojí, aby změnili uspořádání mezinárodním systému. Má jít o změnu, která „tu nebyla 100 let“, jak uvedl Si Ťin-pching.
„Zasedání Evropské rady, které se konalo po Si Ťin-pchingově cestě do Moskvy, se vyznačovalo skutečným znepokojením evropských lídrů nad tím, jaká je vlastně trajektorie čínsko-ruských vztahů,“ poznamenal Small a dodal, že Si dal svou návštěvou země jasný signál, že vztahy s Ruskem jsou pro naplnění jejích vojenských, politických a ideologických cílů důležitější než vazby s Evropskou unií.
Toto přiznání dodalo zemím EU určité odhodlání postavit se režimu, přičemž mnohé z nich nyní považují Čínu za nevítaného narušitele evropské bezpečnosti. „Poškození vztahů bylo neuvěřitelně výrazné, ale myslím si, že to přehodnotilo myšlení v Evropě tak, že v podstatě existuje jiná úroveň chápání Číny jako původce bezpečnostních hrozeb v Evropě,“ uvedl Small.
Jiná rétorika
Podle Ivany Karaskové z evropského think tanku Mercator Institute for China Studies možná čínský režim s tímto vědomím přizpůsobuje svou mezinárodní propagandu, aby vyvolala nepokoje v EU.
Během posledních několika let se podle ní čínská propaganda v Evropě vyvinula z někdy až úsměvné PR kampaně v něco zlovolnějšího. Zatímco dřívější propagandistické snahy v zámoří se zaměřovaly na vykreslení Číny jako velkého národa a Si jako úžasného vůdce, nové propagandistické snahy se snaží podkopat mezinárodní řád.
V celé EU se podle ní nové propagandistické kanály Komunistické strany Číny zaměřují na okrajové politické skupiny a kandidáty na krajní levici i pravici a nabádají je k nedůvěře ve vlastní vlády a odmítání mezinárodních institucí.
„To je změna. Narativ je jiný. Narativ je nedůvěřujte své vládě. Nevěřte NATO [ani] EU. Nevěřte členství v mezinárodních organizacích,“ říká Karasková.
EU hledá vlastní cestu
Bez ohledu na snahy Pekingu podkopat legitimitu unie evropské země nadále váhají, zda se připojit ke Spojeným státům a otevřeně odsoudit čínský režim. Zatímco Spojené státy plně přijaly koncept strategického soupeření s komunistickou Čínou, EU hledá vlastní cestu, jak s režimem jednat. Takovou, která ji pokud možno udrží mimo hledáček Číny i Spojených států.
Podle Noaha Barkina, vedoucího poradce výzkumné společnosti Rhodium Group, přesto v Evropě převládá přesvědčení, že neomezená hospodářská spolupráce s Čínou se „vyčerpala“.
Po ruské invazi na Ukrajinu a pokračující podpoře války ze strany Číny se evropští představitelé místo toho snaží o „diverzifikaci, odolnost a snižování rizika“, uvedl a dodal: „Evropa již více než půl desetiletí rekalibruje své vztahy s Čínou. Tento vztah však vstoupil do nové fáze po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.“
Komisař USCC Aaron Friedberg v této souvislosti uvedl, že ačkoli Evropa nadále uznává čínskou hrozbu, je otevřenou otázkou, do jaké míry se státy EU v širším strategickém soupeření s Čínou spojí se Spojenými státy.
„Uvidíme, zda se vnímání a politika USA a Evropy budou i nadále více sbližovat,“ řekl Friedberg a podotkl, že „stále existují značné rozdíly v názorech na rozsah a naléhavost hrozby, kterou Čína představuje, a to jak napříč Evropou a v rámci několika klíčových evropských zemí, tak i mezi Evropou a Spojenými státy.“
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.
