Článek
Mohl by syn Syn boží, který se obětoval za spásu lidstva, přikázat člověku, aby zavraždil svého bližního? Ne, jistěže ne. Konec konců by tím sám porušil jedno z deseti biblických přikázání svého Otce. A přesto se to děje. „Ve jménu Ježíše Krista,“ křičel prý před více než týdnem ve Francii emigrant syrského původu, když bodal do svých obětí, čtyř dětí a dvou dospělých. Sám přitom byl křesťan, který na místo svého činu dorazil z azylu ve Švédsku.
Odtud? Dvě dekády předtím zde Mijailo Mijailovic, Švéd z rodiny srbských emigrantů, ubodal k smrti tehdejší ministryni zahraničí Annu Lindhovou. „Nic osobního jsem proti ní neměl, mohl to být kdokoli jiný. Přikázal mi to Ježíš,“ tvrdil vyšetřovatelům. Jistě, namítnou mnozí: další schizofrenik, který slyší hlasy a myslí si, že dneska je Napoleon a zítra třeba papež. Zkusme jiný úhel pohledu - na ilustrační fotografii k tomuto článku. Vlevo je snímek tzv. Turínského plátna, údajně pohřebního rubáše Ježíše Krista, na který se měla otisknout silueta jeho těla. A napravo John Walker Lindh, přezdívaný „americký Tálibánec“, občan USA a katolík irského původu, který přestoupil k islámu a byl zajat v Afghánistánu po útocích na World Trade Center v roce 2001. Podoba čistě náhodná?
Nyní krátké shrnutí. Křesťan z oblasti převážně islámské přichází z protestantského Švédska do katolické Francie, aby uposlechl příkaz Ježíše Krista bodat do tamních dětí (rozuměj: nejnevinnějších bytostí). Totéž a ze stejných důvodů učiní Švéd, pro změnu z pravoslavné rodiny, když ubodá rovněž ničím nevinnou ženu jménem Lindhová, která zemře 11. září 2003, přesně v den druhého výročí útoků teroristické organizace Al-Kajda na USA. Tedy šest měsíců poté, co zmiňovaný Lindh u amerického soudu vyfasuje trest dvaceti let vězení za svůj údajný příklon k terorismu. A na fotografii z armádního archivu tento islámský konvertita vypadá úplně stejně jako ukřižovaný křesťanský Spasitel…
Z jednoho - řekněme náboženského - úhlu pohledu může jít o mystické zjevení a signum biblického Posledního soudu, bitvy dobra se zlem u Armageddonu. Naopak racionální jazyk by totéž popsal jako možnou metaforu „střetu civilizací“, kulturních válek progresivistů s konzervativci, politické a sociální polarizace. Každopádně jsme po věku Ryb vstoupili do věku Vodnáře, mimo jiné umělé inteligence, kdy se stírá pojem informace a dezinformace. Je to vlastně jedno, protože každá ze stran všech těch konfliktů už pracuje s obojím. Na pravdě kdysi záleželo, ale ne za virových pandemií, ne během válek, ne v dalších a dalších výjimečných stavech, kdy účel světí prostředky a vítězí propaganda…
A to je zřejmě poselství sdělované nám těmito znameními, nebo z jiného úhlu pohledu shodami okolností. I když: v tomto vesmíru prý „Bůh nehraje v kostky“, jak říkal Albert Einstein. Každopádně v našem světě jde na 20 let do vězení Lindh, protože viděl film o Malcolmu X a příliš pak soucítil s černochy a islámem. Nebyl o nic víc vinen, než soucitná socialistka Lindhová, v tomto světě však její násilná smrt dává dokonalý mysl, protože v něm umírají hlavně ti nevinní. V Iráku, Afghánistánu nebo na Ukrajině. Tady, kde může transgender muž ve sportu deklasovat ženské soupeřky, nebo Kleopatru hrát černoška, kde jsou si všichni povinně rovni, nikdo není tlustý a všichni jsou krásní. Proč by tam, kde pravda nic neznamená, neboť ušlechtilá lež vítězí, nemohl Ježíš Kristus nabádat k vraždám žen a malých dětí? Ano, teď už mu doufám rozumíme.
Seznam zdrojů:
http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3396409.stm
https://en.wikipedia.org/wiki/John_Walker_Lindh
