„Je skvělé, že ÚČOV neslouží pouze k čištění odpadních vod, ale stává se z ní také významný energetický zdroj. Díky tomuto projektu už nevyrábí jen elektřinu a teplo, ale také plyn. Do budoucna navíc může být díky plánovanému energocentru skutečně významným zdrojem tepla,“ sděluje předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) Pavel Válek.
Jednotka na úpravu bioplynu by měla být schopna ročně vyprodukovat až 1,2 milionu kubíku. „Když to hypoteticky přepočteme přes energetickou hodnotu na benzín, tak tady v podstatě ročně vznikne 1,3 milionů litru benzinu,“ vypočítává šéf Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrklos.
Pro představu by takový objem postačil na roční provoz 80 popelářských aut nebo šesti stovek osobních automobilů. Provoz má ale větší potenciál, a to díky tomu, že se jedná v podstatě o stavebnici, do které lze přidávat další díly. V ideálním případě by zde tak v budoucnu mohlo vznikat ještě desetkrát víc plynu, než je současný roční odhad.
Přímo do sítě
Celý proces funguje tak, že nejprve dojde k vyčištění odpadních vod, ze kterých se oddělí kal, a z něj se následně separuje metan. „Tento bioplyn dlouhá léta zpracováváme v kogeneračních jednotkách, tedy v motorech na plyn, které vyrábí elektrickou energii a teplo,“ popisuje ředitel divize strategických investic PVS Jiří Rosický.
Nově ale bioplyn nemíří rovnou k výrobě elektřiny, ale poputuje do nového zařízení k vyčištění od jiných plynů a následně ho bude ÚČOV moci vtlačovat do plynové distribuční sítě.
Odtud bude možné ho tankovat z celkem dvanácti čerpacích míst, přes které budou auta odebírat plyn z ÚČOV. Zisky z prodeje poputují do PVS.
Původně se zamýšlelo, že auta budou plyn čerpat přímo v čističce. Ve spolupráci s Pražskou plynárenskou ale vodohospodáři dosáhli toho, že plyn půjde potrubím pod plavebním kanálem přímo do infrastruktury.
Bioplyn a biometan mohou nahradit významnou část zemního plynu |
„Jedná se o první přímo připojenou výrobnu biometanu do distribuční sítě naší společnosti,“ informuje Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce. Podotýká také, že v horizontu deseti let by biometan měl, jakožto nefosilní a takřka bezemisní palivo, nahradit až 15 procent spotřeby zemního plynu v Česku. „Plánujeme připojovat další jednotky, a pokud se tento projekt osvědčí, tak by v budoucnu například všechna auta městských společností mohla jezdit na plyn, který se vyrobí na Císařském ostrově,“ dodává.
Gastroodpad jako další zdroj
Odpadní vody nejsou jediným, zdrojem, ze kterého ÚČOV může bioplyn získávat. PVS má momentálně již dokončenou studii a plán rozvoje a modernizace staré výrobní linky ze 60. let minulého století, která by také mohla zpracovávat gastroodpad. Podle Rosického by se na Císařský ostrov mohla svážet až polovina tohoto odpadu z území metropole.
Druhá polovina by se měla zpracovávat v Chrástu. Projekt ale zatím vázne. „Přesně stejný systém na čištění bioplynu, který začíná fungovat na Císařském ostrově, bychom potřebovali vybudovat v bioplynové stanici v Chrástu, kterou Praha před rokem koupila,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti).
Bioplynka vyšla hlavní město na 159 milionů korun s tím, že dalších 150 milionů je potřeba investovat do její obnovy. Podle Komrskové původně bylo v plánu na to využít dotace od ministerstva zemědělství, které měly pokrýt více než polovinu nákladů. Dodává ale, že s nimi Praha takřka jistě nemůže kvůli škrtům počítat.
Pražské služby v tuto chvíli připravují návrh, jak ve věci dále postupovat. Nový projekt by měl zahrnovat zařízení na zpracování gastroodpadu i na čištění biometanu.