K důvěře konspiracím vede nekvalita života. Pak máme tendenci věřit, že za to někdo může, tvrdí psycholog

Tento týden jsme zveřejnili výsledky výzkumu, který pro iRozhlas.cz udělali výzkumníci z Národního institutu SYRI. Projektem Společnost nedůvěry jsme chtěli přinést relevantní data, popsat skutečný stav konspirací v České republice, skončit s dojmologií a nenálepkovat. Souhrnný Speciál Radiožurnálu se ohlíží za zmíněnými zjištěními toho projektu s hosty Janem Cibulkou, Matoušem Pilnáčkem a Daliborem Špokem. Moderuje Jan Pokorný.

Hosty Jana Pokorného jsou:

  • Jan Cibulka, datový analytik Českého rozhlasu
  • Matouš Pilnáček, sociolog a datový analytik v Centru pro výzkum veřejného mínění
  • Dalibor Špok, psycholog

Co je podle psychologa živná půda pro konspirační teorie a dezinformace? Je to nejistota?

Dalibor Špok: Je to nekvalita života obecně. Všechny faktory – my jako psychologové zkoumáme ty vnitřní –, které vedou k tomu, že člověk žije nekvalitní život, nebo má tento pocit, vedou k tomu, že se to snaží interpretovat: proč se mi nežije dobře?

Jedna z cest je uvěřit nějakému výkladu, že to tady někdo ovládá nebo že za tuto moji nekvalitu může.

Čtěte také

Řekl jste, že průzkum prokázal, že Češi a Češky konspiracím příliš nevěří. Můžeme si tedy oddychnout? 

Matouš Pilnáček: To bych neřekl, to určitě ne. Touto citací jsem měl na mysli, že nejsme ještě v tak hlubokém průšvihu. Protože procenta vycházejí tak, že konspiracím věří menšina. Není to tak, že by tady všichni věřili všem dezinformacím a konspiracím, tak to v žádném případě není.

Ale ta hlavní zpráva, že je to propojené s nedůvěrou ve společenský systém, mainstream, je velký problém. A zároveň to vypadá, že se ta nedůvěra v průběhu času prohlubuje. Takže máme problém.

Jak přivřít dveře dezinformací? Musí se to udělat institucionálně? Musí to udělat stát?

Matouš Pilnáček: Z mého pohledu jsou tam dvě linie. Jedna je přímo vyvracení dezinformací, čemuž se tento výzkum zas tak nevěnoval a tolik se na to nezaměřoval. Ta druhá je to, co leží někde u kořene podstaty věci, což je právě nedůvěra. A tam musí rozhodně pracovat nejen stát, ale všechny společenské instituce – média, vědci –, na tom, aby hledali cesty, jak zvyšovat důvěru v sebe. 

Čtěte také

Kromě jiného je zajímavé i to, že není socioprofesní skupina, která by byla vůči konspiračním teoriím a dezinformacím úplně imunní. I lidé vzdělaní, akademici, jsou schopni tomuto žánru podléhat. Je pro to nějaké vysvětlení?

Dalibor Špok: Z psychologického pohledu je vysvětlení to, že sociologická měřítka na měření např. vzdělání, jsou příliš hrubá. Vzdělání určitě bude souviset s tím, nakolik podlehneme nějaké interpretaci světa, ale ukazatelem tohoto vzdělání je pouze jestli má daný člověk středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. Ale netestujeme, jak dobře se ten člověk dokáže orientovat v hodnotách a dokáže je vysvětlovat.

Totéž třeba bohatství nebo socioekonomický status nemusí přímo souviset s kvalitou jeho života. Každý člověk, který je bohatý, není šťastný. Pokud bychom šli do kazuistiky jednotlivých případů, zjistili bychom, že tyto faktory jsou zodpovědné, ale my je nedokážeme kvantifikovat.

Jak učinit boj s dezinformacemi efektivní?

Jan Cibulka: Jsem opatrný na to slovo boj. Bavili jsme se o tom, že je důležitá důvěra v instituce, zejména v ty politické... Rádi bych tomu říkal otevřená komunikace a budování důvěry. Tady máme bohužel velkou rezervu ze strany státu, kterou asi všichni pociťujeme. Během covidové pandemie se to objevilo v celé řadě situací.

Jak se k dezinformacím bude stavět stát? Narušují sociální sítě důvěru lidí v instituce? Poslechněte si Speciál Radiožurnálu.

autoři: Jan Pokorný , agf
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.