Praha - Téměř 90 procentům stavebních firem v Česku chybí absolventi stavebních oborů. Obliba o tyto obory klesá, pro mnohé mladé je důvodem jejich obtížnost a menší perspektiva. Více jak třetina stavebních společností se kvůli nedostatku pracovní síly potýká s nižším počtem nasmlouvaných zakázek. Nejhůře se hledají kvalifikovaní dělníci. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research, kterou má ČTK k dispozici.
"Stavebnictví je, i přes určité výkyvy, nutný a neopomenutelný faktor našeho národního hospodářství, ve kterém některé tradiční profese a řemesla již nemají své místo, ale vznikají nové, které vyžadují změnu kvalifikačních předpokladů," řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj je v tomto ohledu pro ministerstvo školství přínosná spolupráce například se Svazem podnikatelů ve stavebnictví nebo Hospodářskou komorou ČR, kterou Bek považuje mimo jiné za vhodnou k posílení všeobecného vzdělání v odborném vzdělávání.
Poklesem počtu absolventů stavebních oborů je znepokojen také ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. "Neustálý úbytek počtu studentů, kteří dokončí technické vysoké školy, přináší velké potíže pro hledání nových kolegů nejen do týmu projektantů a zhotovitelů, ale je to problém i pro výkon státní správy a všech procesů SFDI," uvedl Hořelica. Podle něj současný nápor studentů na střední školy dává naději, že se situace zlepší, prakticky to bude podle něj až v horizontu osmi až deseti let.
Příliv absolventů stavebních oborů do své firmy nezaznamenalo 95 procent dotázaných v průzkumu CEEC Research. Většina mladých podle analýzy dává přednost modernějším oborům s vyšším společenským statusem, jako je IT, marketing nebo finančnictví. Podle ředitele Metrostavu Jaroslava Herana poptávka po technicky vzdělaných pracovnících převyšuje počet absolventů odborných škol až několikanásobně. Počet studentů vysokoškolských stavebních oborů se podle Herana za posledních deset let snížil na polovinu.
"Český vzdělávací systém bohužel nerozvijí žáky směrem k technickým oborům, naopak upřednostňuje všeobecné vzdělání a humanitní obory," uvedl Heran. Z dat Eurostatu z roku 2020 současně vyplývá, že Česko patří v EU k zemím s nejnižším podílem středoškoláků se všeobecným studiem. Zatímco ve členských státech EU je v poslední době ke všeobecnému vzdělávání přijímáno v průměru 51,3 žáků, v Česku jich na gymnáziích se všeobecným vzděláváním studuje zhruba 30 procent. Zbytek českých středoškoláků chodí na střední odborné školy nebo učiliště.
Ve stavebnictví je podle Herana nedostatek dělníků a dalších méně kvalifikovaných profesí. "Těžko se obsazují i pozice pro vysokoškolsky vzdělané stavbaře," řekl. V analýze 85 procent dotázaných stavebních firem uvedlo, že se nejhůře hledají dělníci. Chybí jim také stavbyvedoucí a přípraváři staveb.
Tři čtvrtiny firem v Česku vysvětlují pokles zájmu o stavební obory vysokou náročností zaměstnání. Podle 62 procent může být na vině i neatraktivnost oborů, podle 30 procent nízké platové ohodnocení a podle čtvrtiny náročnost studia. Tři pětiny stavebních firem se proto snaží absolventy k sobě nalákat na výhody. Nejčastěji nabízí odborná školení a finanční odměny.
CEEC Research ve výzkumu čerpala informace z 139 rozhovorů, které od ledna do března vedla s vedením malých, středních a velkých stavebních firem.
