Kvarteto je jako manželství. Jak ho udržet?

Potkat je můžete na důležitých světových pódiích. Konkrétně například 15. června v londýnské Wigmore Hall, 17. června na Schubertiade Schwarzenberg v Rakousku a 19. června zakončí sezonu v Bühnen Bern ve Švýcarsku. Upozornili na sebe na mezinárodní scéně, když v roce 2005 získali první cenu v soutěži festivalu Pražské jaro a v italské soutěži Premio Paolo Borciani. Na kontě mají řadu cenami ověnčených desek; vloni oslavili své 20. výročí nahrávkou Brahmsových kvintetů s klavíristou Borisem Giltburgem.

Další CD už bude mít na titulu novou tvář: Pavel Haas Quartet totiž oznámil, že po ročním hledání se stává jeho novým violistou Šimon Truszka. Nahradil Luoshu Fang a poměr Čechů a Slováků v ansámblu se tím pádem ustálil na skóre 1:3.

Od vzniku kvarteta Pavla Haase v roce 2002 tvoří jeho stabilní základnu první houslistka Veronika Jarůšková a violoncellista Petr Jarůšek. Na místě druhých houslí, kde nyní působí Marek Zwiebel, se postupně vystřídaly Kateřina Gemrotová, Marie Fuxová a Eva Karová. Zakládajícím violistou souboru byl Pavel Nikl, který s Haasovci stále hostuje. Poté zde účinkovali Jiří Kabát, Karel Untermüller a zmíněná čínská hráčka Luosha Fang.

Šimon Truszka studoval na Akademii múzických umění v Praze a je bývalým členem Kukalova kvarteta, které v roce 2021 získalo hlavní cenu na Mezinárodní hudební soutěži Pražského jara.

Rekordmani spolu vydrží dekády

Sestavit ansámbl, který ustojí náročný kočovný život hudebníka a odolá "ponorkám", je otázka štěstí a muzikanti se shodují v tom, že je to v podstatě stejné jako v manželství. Hráči spolu tráví spousty času a musejí navzájem tolerovat nejrůznější drobné zlozvyky, osobnostní rysy a libůstky. A stejně jako v manželství, někomu "chemie" vydrží dekády, jindy se cesty rozejdou.

Rekordmanem je v tomto smyslu americký Guarneri Quartet (založený r. 1945), kterému vydrželo stejné složení 45 let. Ostatně jiný soubor se jménem italského houslaře - Quarneri trio si také vede dobře a zakládající trojice (Ivan Klánský, Čeněk Pavlík a Marek Jerie) je spolu od roku 1986.

Mezi ansámbly najdeme samozřejmě i déle působící, ale nikoli v původním složení. Není neobvyklé, že soubor pokračuje pod zavedenou značkou a složení se postupně obměňuje, a tak je legitimní, když si původní jméno ponechá. Britský Fitzwilliam Quartet (založený r. 1968) má ve svých řadách stále jednoho ze zakládajících členů. A slavný Emerson Quartet (1976) založený studenty Julliard School, který nedávno ohlásil ukončení kariéry, po celou dobu drželi jeho dva houslisté.

Klíčová je radost

Jak ale pracovat na životnosti? Praktický návod poskytl u příležitosti svého pětadvacátého výročí německý Henschel Quartet (na snímku):

Aby malé komorní soubory dosáhly dlouhé „životnosti“, musí se soustředit nejen na zvuk, ale také na rozvoj ducha souboru. Kromě hudebního a technického mistrovství je třeba věnovat se kreativním programům, využívání silných marketingových nástrojů, navazování kontaktů, partnerům a agentům -je zde velmi důležité vnitřní charisma, které musí členové souboru pěstovat a chránit.

1. Klíčová je radost. Pokud si každý člen udrží radost ze společného muzicírování jako svou životní prioritu, budou neúspěchy bolet méně.
2. Je užitečné dohodnout se na společných cílech a vybrat si spíše realistické krátkodobé cíle než jeden obrovský abstraktní ideál.
3. Ujistěte se, že soubor má pro všechny jeho členy stejnou prioritu.
4. Každý člen má své individuální silné stránky. Soubor funguje nejlépe, když je zapojení každého hráče spojeno s jeho konkrétními osobními schopnostmi.
5. Důležitá je reflexe. Pravidelně upravujte svůj pohled na možnosti souboru.
6. Nikdy nedovolte, aby se z problému stal konflikt.
7. Konstruktivní dialog v malém komorním souboru je zásadní.
8. Hledejte inspiraci. Je skvělé společně poslouchat koncerty, navštěvovat jiné akce nebo si prostě vyměňovat názory na cokoli, co vás zajímá.
9. Založte si vlastní sdružení příznivců. Nejenže vám poskytne velkou praktickou a psychickou podporu, ale má také závazný charakter.
10. Vděčnost usnadňuje pozitivní přístup k dlouhodobé kariéře. Daniel Barenboim říká: Vše, co se naučím, zůstane v mé vnitřní knihovně a jsem vděčný za vše, co se mi podařilo nashromáždit. Žádné životní období tak nebudete muset nikdy považovat za „ztracené“.

Foto archiv souborů