S nižší těžbou klesá i nutnost zalesňovat holiny. Trend je znát v celém Moravskoslezském kraji, těžba je nejnižší za deset let.

„Situace s kůrovcem je poslední dva roky klidnější. Snažíme se lesy co nejvíce šetřit, abychom zachovali strukturu mladého a staršího lesa. V minulých letech dostaly obrovskou ránu,“ řekl Jan Rapouch, jednatel společnosti Spojené lesy, která se stará o lesní porosty Rýmařova a obcí v jeho okolí.

Výrazný pokles těžby potvrdili i další lesní správci. „Objem kůrovcového dříví se každým rokem zmenšuje, věříme, že se už dostaneme do normálu. Už letos plánujeme běžný objem těžby,“ nastínil ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný.

OBRAZEM: Lesníci bojují s kůrovcem pomocí tradiční techniky i harvestoru

Biskupství vlastní lesy v Beskydech i Jeseníkách a podle Konvičného je v obou částech kraje situace srovnatelná.

Méně se těží a bude těžit i v lesích státních. „Letos v Moravskoslezském kraji počítáme s těžbou 641 tisíc metrů krychlových,“ informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Pro porovnání – v roce 2018, kdy kůrovcová zkáza v moravskoslezských lesích vyvrcholila, vytěžily Lesy ČR v kraji 2,1 milionu kubíků.

Správci však upozorňují, že ačkoliv kalamitu má kraj za sebou, kůrovec pryč není. „Letos se již vyrojil. Předpokládáme, že v tomto roce k tomu dojde maximálně dvakrát, na horách jednou. To je v lesích běžný stav. Jsme na něj připraveni a využíváme všechna možná opatření,“ upřesnila Jouklová s tím, že aktuálně v kraji státní podnik neeviduje žádnou kalamitní oblast.

Kůrovec zcela změnil Bruntálsko, osmdesát procent lesů je pryč

Podle Jana Rapoucha se ale snižuje věk porostů, které kůrovec napadá, a lesníci dnes kůrovcové dříví zpracovávají i ve čtyřicetiletých porostech. „Ale už ne v tak masivní míře jako v předchozích letech,“ doplnil.

S poklesem objemu těžby se snižuje i výsadba nových stromů. „Těžíme méně, takže nevznikají holiny,“ vysvětlila Jouklová.

Kde to jde, nechávají lesníci les obnovit přirozeně, kde to nejde, vysazují nové plochy lesů průběžně a už se neděje, že by zalesňovat nestíhali. „Les je různorodější, je tam i osm dřevin, sázíme javor klen, břízu, jeřáb, olši,“ nastínil Rapouch.

Oproti roku 2018 jen třetina

Podle právě zveřejněných statistických dat se v celém Moravskoslezském kraji loni vytěžilo 1,1 milionu kubíků. To je zhruba třetina těžby roku 2018, kdy na severu Moravy a ve Slezsku byla kůrovcová kalamita na vrcholu a dřevo se těžilo ve vůbec největších objemech, místy až osminásobných v porovnání s dobou před kůrovcem.

„V mezikrajském srovnání Moravskoslezský kraj vykázal pátý nejnižší objem těžby dřeva v rámci celé České republiky,“ upřesnil Jan Dehner z Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě. Z 86 procent se stále těží jehličnany, především smrk. Nahodilá, tedy neplánovaná těžba čítá dvě třetiny.

Objem těžby je v kraji nejnižší za poslední desetiletí. Celokrajsky klesá i rozsah zalesňovaných ploch. „V průběhu roku 2022 bylo zalesněno a uměle obnoveno 1,8 tisíce hektarů půdy, což je o více než 30 procent méně než v roce předchozím,“ uvedl Dehner.

Kůrovec je chytrý jako včela. Kácet musíme zelené stromy, říkají lesníci

Jde o nejnižší celkovou nově osázenou plochu od roku 2016. Zhruba 37 procent výsadby loni tvořily jehličnany.

Největší plochy lesníci v kraji osadili v roce 2019, kdy zalesnili a obnovili 2 935 hektarů půdy.

Kůrovcová zkáza kraj sevřela od roku 2016, kdy z roku na rok objemy těžby výrazně vzrostly. Nejdříve postiženými oblastmi byly Vítkovsko a Bruntálsko, postupně se problém šířil. Padly téměř všechny smrčiny. Pro krajinu to byl zásadní milník, zcela se změnil její ráz.