Soudy by za znásilnění a další sexuální trestné činy mohly nově častěji ukládat peněžité tresty. Navrhuje to ministerstvo spravedlnosti. Počítají s tím obě jeho varianty nové definice znásilnění, které zveřejnilo na svém webu.

Praha 19:46 9. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Soudy doteď mohly ukládat peněžité tresty jen u sexuálního nátlaku a u „nejméně závažných případů“. Nově resort navrhuje, aby soudy za znásilnění v základní sazbě mohly uložit buď vězení až na pět let, nebo právě zmiňovaný peněžitý trest.

Tato varianta figuruje také u znásilnění dětí, nebo když násilník oběti způsobí těžkou újmu na zdraví. Od peněžitého trestu ministerstvo upouští až v nejzávažnějších případech, tedy když násilník svou oběť zabije.

Znásilnění se v Česku trestá nejpřísněji po vraždě. Mezi stranami je teď shoda na rozšíření definice

Číst článek

Návrh na možné rozšíření i na závažnější sexuální trestné činy vzešel podle ministerstva od odborníků.

„Tento požadavek uplatnili dokonce advokáti zastupující oběti. Advokáti uváděli, že pro oběť je žádoucí uložení peněžitého trestu, protože pak má jednoduší cestu jak uspokojit svůj nárok na náhradu způsobené újmy,“ říká mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Mluvčí ministerstva nicméně zdůraznil, že soudy každý případ posuzují individuálně a neznamená to, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty.

„Je třeba zdůraznit, že jako samostatný lze peněžitý trest uložit jedině v případě, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu není uložení jiného trestného činu zapotřebí,“ dodává Řepka.

‚Facka pro oběť‘

Proti návrhu se ale někteří advokáti ohrazují. Například právnička Veronika Ježková z organizace Profem tvrdí, že z pohledu oběti není peněžitý trest dostatečný.

„Pokud oběti má být dána facka v podobě peněžitého trestu, tak záleží hlavně na tom, jaká bude jeho výše, jestli má ukládání takového trestu nějaký systém a jestli je to propojeno s odškodňováním obětí nebo s poskytováním peněžité pomoci obětem trestných činů,“ uvádí Ježková. 

Co je znásilnění? Státní zástupci a policisté si zákon vykládají ve prospěch pachatelů, tvrdí novinářka

Číst článek

Podle Ježkové potřebuje mít oběť v případě znásilnění pocit zadostiučinění a to peněžitý trest ve většině případů nepřinese. Na druhou stranu advokátka dodává, že z praktického hlediska návrhu ministerstva spravedlnosti rozumí. Podle ní není trest odnětí svobody v některých případech správnou cestou.

Ministerstvo rozšíření možností pro ukládání peněžitých trestů avizovalo už dříve. Resort tím chce snížit počty odsouzených v přeplněných věznicích.

Počítá s tím, že u některých trestných činů (v tomto případě ne násilných činů) by soudy peněžité tresty ukládaly povinně místo vězení.

Týkat se to má případů, kdy pachatel způsobil majetkovou škodu, uhradil ji a přispěl do fondu pro oběti trestné činnosti.

Patrik Salát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít