The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍN
Část německé vlády odmítá dohodu zemí EU na nové migrační politice. Dohoda mezi členskými státy EU o zpřísnění migračních pravidel se v Německu setkala se zklamáním, proti kompromisu se postavila část Zelených i sociálních demokratů.
Zemím EU se ve čtvrtek (8. června) podařilo dosáhnout dohody o nových migračních pravidlech, která budou utvářet azylové systémy kontinentu v následujících letech. Zatímco Německo bylo jedním z nejsilnějších zastánců nového migračního režimu, dohoda již vyvolala mnoho kritiky.
„Kdybychom jako federální vláda byli schopni reformu schválit sami, vypadalo by to jinak,“ uvedla k reformě německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock.
Německo obzvláště tvrdě prosazovalo mechanismus solidarity. Zatímco v této otázce bylo nakonec úspěšné, Berlín musel ustoupit v jiných oblastech – zejména pokud jde o sporné rychlé azylové řízení na evropských hranicích. Podle dohody by měla být azylová řízení vyřízena do 12 týdnů. Pokud je žádost neúspěšná, měli by být žadatelé o azyl okamžitě repatriováni.
Více než 700 členů strany Zelených se proti takové reformě ještě před přijetím kompromisu vymezilo. V dopise zaslaném vedení strany uvedli, že jsou znepokojeni a šokováni ochotou své strany přistoupit na takovou reformu. (Oliver Noyan | EURACTIV.de; Nick Alipour | EURACTIV.de)
VÍDEŇ
Rakousko přijímá většinu dospívajících žadatelů o azyl v EU. Rakousko v roce 2022 obdrželo přibližně 13 000 žádostí o azyl od mladistvých lidí, což je více než dvojnásobek počtu z roku 2021 a více než v ostatních členských státech EU.
Přestože je Rakousko vnitrozemským státem, stalo se ústředním bodem migrační politiky EU. Tato malá země neměla v této věci na výběr, protože byla největším hotspotem pro žádosti o azyl v roce 2020. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Francouzskou vládu čeká hlasování o nedůvěře. Francouzským levicovým poslanců se nepodařilo prosadit návrh, který by zrušil tamní důchodovu reformu. Vládě proto předloží návrh na vyslovení nedůvěry.
Nezávislá skupina LIOT z Národního shromáždění se pokusila předložit návrh zákona na zrušení důchodové reformy, aby se „vymanila z politické a sociální krize“, uvedl zpravodaj textu Charles de Courson. Pokus však selhal. Vládní politici návrh při projednávání ve výboru pozměnili.
Předsedkyně radikálně levicové skupiny La France insoumise (LFI) Mathilde Panot po skončení čtvrteční debaty oznámila, že poslanci levicové opoziční koalice předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Zdůvodnili to tím, že jsou „pobouřeni protidemokratickými manévry“ prezidentské většiny. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
ŘÍM
Italský ministr zahraničí: spojenectví mezi EPP a ID je nemožné. Není možné vytvořit alianci mezi Evropskou lidovou stranou (EPP) a skupinou Identita a demokracie (ID), řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani (Forza Italia) během cesty šéfa EPP Manfreda Webera do Říma.
Tajani obhajuje alianci mezi lidovci (EPP), konzervativci (ECR) a liberály (Renew), tedy stejných partnerů, kteří ho v roce 2017 zvolili předsedou Evropského parlamentu. Tehdy podle něj porazili „zelené, levičáky a komunisty“.
Tento plán však nezohledňuje skutečnost, že frakce Renew již výslovně vyloučila jakékoli spojenectví se subjekty, které spolupracují s extremisty. Tajaniho strana je přitom v jedné vládě s Ligou, která patří do krajní skupiny Identity a demokracie. (Federica Pascale | EURACTIV.it)
SOFIE
Sankcionovaný bulharský poslanec se bude podílet na provádění ústavních změn. Bulharský poslanec a bývalý mediální magnát Delyan Peevski (DPS, Renew), sankcionovaný za korupci podle amerického Magnitského zákona, byl ve středu zvolen členem parlamentní komise pro ústavní komisi. To znamená, že převezme ústřední roli v nadcházejících změnách bulharské ústavy.
Po sankcích Washingtonu a Londýna za korupci a zneužití moci se Peevski ocitl v centru politického sporu v Sofii. Ústavní dodatky, s nimiž musí Bulharsko provést hlubokou reformu svého soudnictví, jsou základem vzniku nové proevropské vlády podporované GERB a liberální koalicí „Změna pokračuje – Demokratické Bulharsko“ (PP-DB).
Tato reforma se opozdila o více než deset let, a to navzdory politickému tlaku Evropské komise a rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva proti Bulharsku. PP-DB a GERB mají v parlamentu dostatečnou podporu, ale na změny ústavy, na které je potřeba 160 poslanců, to nestačí. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
TIRANA
Albánský premiér předložil návrh na řešení sporů mezi Kosovem a Srbskem. Albánský premiér Edi Rama vypracoval návrh na založení Sdružení srbských obcí v Kosovu, který předal francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a německému kancléři Olafu Scholzovi.
Sdružení srbských obcí v Kosovu je součástí dohody v rámci dialogu podporovaného EU z roku 2013, nejvyšší soud Kosova v roce 2015 ale myšlenku označil za protiústavní. Od té doby zůstává problematickým bodem ve všech jednáních se Srbskem, přičemž USA a EU na jeho vytvoření trvají. (Alice Taylor | Exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.