The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
SOFIE
Bulharsko žaluje Gazprom kvůli pozastavení dodávek. Bulharské ministerstvo energetiky připravuje arbitrážní žalobu na ruskou státní plynárenskou společnost Gazprom. A to za to, že v dubnu 2022 pozastavila Bulharsku dodávky, protože za ně odmítlo platit v ruských rublech. V úterý to oznámil ministr energetiky Rosen Christov.
Právě Bulharsko spolu s Polskem byly prvními členskými státy EU, kterým Rusko dodávky pozastavilo.
Christovovo oznámení o arbitráži přišlo jen několik hodin předtím, než bulharský parlament jmenoval novou vládu.
Úřednická vláda prezidenta Rumena Radeva, která byla u moci v posledních měsících, se zprvu aktivně nesnažila kompenzace za pozastavení dodávek od Ruska vymáhat, kroky Gazpromu přitom způsobily vážné ekonomické škody včetně nárůstu inflace. Snažila se o obnovení dodávek nejprve jednat.
Ještě letos v březnu Christovova administrativa v odpovědi pro EURACTIV uvedla, že o podání arbitrážní žaloby proti Gazpromu nebylo učiněno žádné rozhodnutí a nebyly podniknuty žádné kroky k přípravě arbitrážní žaloby.
Christov uvedl, že se pokusil obnovit kontakty s Gazpromem a požádal o obnovení dodávek plynu, ruská společnost mu ale odmítla dát jasnou odpověď.
Od nové vlády se naopak očekává, že i vzhledem ke své proevropské orientaci projeví mnohem větší aktivitu a u arbitrážního soudu bude požadovat finanční kompenzace.
Pasivita úřednické vlády vůči Gazpromu si ve středu vysloužila kritiku právníka zabývajícího se mezinárodní arbitráží Metodiho Bajkuševa. Ten varoval, že by Rusko mohlo k destabilizaci nové prozápadní vlády využít hybridní operace.
„Obávám se, že jeden z útoků proti nové vládě může přijít ze strany Gazprom Export, přičemž (nejprve) vznesou nárok vůči Bulharsku. Je zřejmé, že Ruská federace nemá problém provést to jako hybridní operaci, bez ohledu na to, že takový případ prohraje,“ řekl Bajkušev v internetovém pořadu bulharského novináře Veselina Dremdžijeva.
Proruské síly v zemi by mohly soudní případ prezentovat jako důkaz toho, že prozápadní politici jsou pro zemi riziko, protože odmítli platit za ruský plyn v rublech. Podobný proruský narativ použili bezprostředně po pozastavení dodávek někteří novináři, experti a političtí představitelé, kteří Bulharsko vykreslili jako zcela závislé na rozhodnutí Kremlu. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
VÍDEŇ
Rakouští policisté a vojáci zamíří na misi EU do Moldavska. Rakousko pošle policisty a vojáky do Moldavska. Jejich úkolem bude posílit struktury krizového řízení a pomoci s výzvami, jako jsou dezinformace a kybernetické útoky.
Výjezd je součástí unijní mise zaměřené na pomoc se zahraničním vměšováním a hybridními hrozbami, kterou ministři zahraničí sedmadvacítky schválili v dubnu i kvůli hrozbám z Ruska.
Rakousko do Moldavska vyšle až pět policistů, tři zaměstnance armády, čtyři experty z ministerstva vnitra a 30 členů letectva. (Chiara Swaton | EURACTIV.de)
KODAŇ
Premiérka popřela, že usiluje o post generální tajemnice NATO. Dánskou premiérku Mette Frederiksen po její cestě do Washingtonu obklopují spekulace, že by mohla ve funkci vystřídat Jense Stoltenberga a stát se příští generální tajemnicí Aliance.
Frederiksen to ale popřela. „Není potřeba o tom diskutovat, nejsem kandidátkou na žádný jiný post kromě toho, který teď zastávám, a pro který mi svěřili Dánové důvěru, což je post premiérky Dánska,“ řekla.
Právě to, že „není kandidátem“ v minulosti opakovaně úvaděl bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, a to až do doby, kdy se v roce 2009 generálním tajemníkem NATO skutečně stal. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
BRATISLAVA
Fico kritizuje kampaň NATO na podporu Ukrajiny, Stoltenberg za ní stojí. Generální tajemník Jens Stoltenberg se postavil za informační kampaň NATO, která má na Slovensku zvýšit podporu Ukrajiny. Učinil tak poté, co kampaň zkritizoval Robert Fico, bývalý premiér a podle průzkumů současný favorit v blížících se parlamentních volbách. Podle Fica by byla kampaň přímým zásahem do předvolební kampaně.
„NATO organizuje různé informační kampaně v různých zemích. Je to běžné,“ řekl při návštěvě Slovenska Stoltenberg s tím, že podobnou kampaň Slovensko už zažilo, a to v roce 2017. (Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)
SKOPJE
Skopje ustupuje Sofii, aby se dostalo do EU. Severní Makedonie má hotovou dlouho očekávanou sérii ústavních dodatků, které ji mají přiblížit ke členství v EU. Ustoupila tak Bulharsku, které připojení Skopje k Unii blokuje kvůli historickým, jazykovým a kulturním sporům a požaduje po zemi ústavní změny. Makedonie se už zhruba rok na cestě do evropského bloku neposunula, protože vláda nemá většinu, aby takové změny odhlasovala, a Bulharsko si stojí za svým.
Expertní skupina ministerstva spravedlnosti už ale připravila ústavní změny, nyní je musí potvrdit vláda a schválit parlament. Hrozí ovšem, že se situace opět neposune, protože změny nemají podporu opozice, a je tak pravděpodobné, že v parlamentu neprojdou. (Alice Taylor | Exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.